Španělsko spočítá oběti občanské války

Madrid – Španělsko se pokusí spočítat a identifikovat oběti občanské války z 30. let 20. století, které jsou masově pohřbeny v Údolí padlých v horách u Madridu. Rozhodl o tom španělský parlament přijetím zákona, který pověřuje vládu, aby sčítání a identifikaci uskutečnila do šesti měsíců. Spočítat se mají oběti z řad frankistů i republikánů. Identifikace ostatků má mimo jiné sloužit k tomu, aby si lidé mohli pozůstatky svých příbuzných odvézt a pohřbít soukromě. Zjištění celkového počtu zde uložených padlých má přispět k bližšímu poznání některých aspektů daného období dějin.

O počtu obětí, které byly v uplynulých desetiletích pohřbeny v Údolí padlých, panují pouze dohady. Nejčastěji se mluví o 40 až 60 tisících, objevují se ale i vyšší čísla. Údolí ležící asi 50 kilometrů severozápadně od Madridu si vítězný frankistický režim původně zvolil k vybudování monumentu zbožštění fašismu a totalitarismu, později zde vyrostlo mauzoleum diktátora Franciska Franka a zakladatele španělské fašistické strany Josého Antonia Prima de Rivery.

Ve skalní bazilice budované od roku 1940 do 1958 zajatými republikány byli původně pohřbíváni jen příslušníci vítězného tábora, jejichž pozůstatky byly identifikovány. Později sem však byly přenášeny ostatky padlých obou táborů z různých bojišť po celé zemi, takže podle některých názorů počet zde pohřbených republikánů přesáhl počet frankistů.

Nahrávám video

Po pádu frankistického režimu španělské vlády význam mauzolea postupně snižovaly. V roce 2007 byl přijat zákon o rehabilitaci obětí frankismu, podle nějž má být Údolí padlých „depolitizováno“ a změněno v památník všech obětí občanské války. Zbývající frankisté sice zde dosud pořádali každý 20. listopad vzpomínkovou slavnost k výročí úmrtí Franka v roce 1975, kněz baziliky však nedávno oznámil, že mši za Franka už k těmto výročím sloužit nebude.

Během občanské války (1936-1939) a následné diktatury, která se zpočátku projevovala značně krutě, zahynulo podle kvalifikovaných odhadů přes půl milionu lidí. Bylo mezi nimi i mnoho cizinců, kteří pomáhali na obou stranách, včetně Čechoslováků bojujících v rámci interbrigád na republikánské straně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 35 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura. Francouzské úřady později označily čin za teroristický s možným rasistickým, nejspíše islamofobním motivem.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 1 hhodinou

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 3 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 3 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 6 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.