Za poslední měsíc zaznamenalo Španělsko vlnu žádostí o občanství ze strany sefardských Židů. Končil totiž termín, dokdy o něj mohli požádat. Španělská vláda se tímto krokem před čtyřmi lety rozhodla napravit historickou křivdu z roku 1492. Z Pyrenejského poloostrova je tehdy vyhnalo nařízení katolických králů.
Španělsko napravuje 500 let staré křivdy na sefardských Židech. Do září mohli získat občanství
Horizont ČT24: Nabídky Španělska na občanství využily desetitisíce sefardských Židů (zdroj: ČT24)
Filmař Ariel Shelleg je jedním z těch, kteří využili nabídky Madridu a zažádali si o španělský pas. „Moji praprapředci žili na jihu Španělska. Odtud je vyhnali do Maroka. Rodinu mojí matky zase do Portugalska,“ vzpomíná Shelleg.
Ultimátum – buď přijmete křesťanství, nebo odejděte – dostali španělští Židé od katolických králů po dobytí Granady v roce 1492. Židovská komunita tehdy ve Španělsku čítala asi 200 tisíc lidí. 50 tisíc z nich si zvolilo křesťanství, zbylí se rozhodli odejít. Mnozí z nich ale byli povražděni ještě na území Španělska.
120 tisíc žádostí
Napravit křivdy se rozhodl Madrid před čtyřmi lety. A to i přesto, že Španělsko dvojí občanství běžně neuznává. Potomci vyhnaných Židů měli možnost zažádat o španělské občanství do konce září. Celkem dorazilo z celého světa přes 120 tisíc žádostí, přes polovinu jen za poslední měsíc.
„Zaznamenali jsme zájem především občanů z Latinské Ameriky, kteří jsou spojeni se sefardským původem. Přišli se informovat,“ uvedl španělský velvyslanec v Praze Angel Lossada Torres-Quevedo. Nejvíce žádostí přišlo z Mexika, Venezuely a Kolumbie.
„Uvědomme si, že Sefardé jsou v té nejužší definici lidé, kteří jsou stále napojení na ten iberský – španělský, popřípadě portugalský – kulturní okruh,“ připomíná blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Po celém světě žijí více než čtyři miliony sefardských Židů, nejčastěji pak v Izraeli, ve Francii a USA. Z Izraele přitom o španělské občanství nebyl zájem příliš velký. Žádostí odtud přišly jen asi tři tisíce.