Soul hrozí KLDR „totálním kolapsem“

Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje ostře kritizovala Pchjongjang a slíbila zavedení dalších silných opatření proti severnímu sousedovi. Důvodem je nedávný severokorejský test rakety dlouhého doletu. Soul už minulý týden ukončil provoz ve společné průmyslové zóně Kesong.

KLDR označila ukončení spolupráce v Kesongu za „vyhlášení války“. Soul tvrdil, že Pchjongjang používá mzdy pracovníků z Kesongu k financování výroby jaderných zbraní. Jihokorejský ministr pro sjednocení ale o víkendu přiznal, že pro to nemá jasné důkazy.

To ale nebrání jihokorejské prezidentce v tvrdém přístupu vůči totalitnímu režimu. Nedávné severokorejské činy a hrozby, že provede „další extrémní provokativní kroky“, podle ní dokazují, že Pchjongjang nemá zájem o mír.

„Zrušení provozu v průmyslové zóně Kesong je jen začátek série akcí, k nimž společně s mezinárodním společenstvím přikročíme,“ dodala. „Vláda přijme silná a účinná opatření, aby si Severní Korea do morku kostí uvědomila, že jaderný rozvoj nepomůže jejímu přežití, ale spíše urychlí kolaps režimu.“

KLDR a jaderný program
Zdroj: ČT24
  • Jihokorejská prezidentka přednesla projev v den, kdy KLDR slaví narozeniny zesnulého vůdce země Kim Čong-ila; otce nynějšího nejvyššího představitele Kim Čong-una a syna zakladatele komunistické KLDR Kim Ir-sena.

OSN v současné době projednává další sankce vůči KLDR kvůli jejím jaderným testům. Nové restrikce už schválil Washington.

Severokorejská raketa nedávno vynesla na oběžnou dráhu družici, která ale podle všeho není funkční. Podle Jižní Koreje a USA nový odpal svědčí o tom, že Severní Korea disponuje v současnosti raketami s doletem 12 tisíc kilometrů.

Severní Korea dávala v letech 2002 až 2012 na armádu téměř čtvrtinu svého hrubého domácího produktu, vyplývá z amerických údajů, které citovala jihokorejská agentura Jonhap. Země je na prvním místě na světě co do počtu vojáků na jednoho obyvatele. V armádě 24milionové KLDR je 1,17 milionu mužů a žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 5 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 8 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 10 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 11 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.