Šéfové diplomacií tlačí na zrychlení mírového procesu na Donbasu

Paříž - Ministři zahraničí Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny vyzvali k co nejrychlejšímu ukončení násilností v Donbasu a k pokroku při řešení dlouhodobějších aspektů ukrajinské krize. Ministři se vyslovili pro demilitarizaci strategické východoukrajinské obce Šyrokyne a k brzkému uzavření dohody o odsunu zbraní ráže menší než 100 milimetrů z donbaské fronty.

Mezi dlouhodobější problémy ukrajinské krize zařadili ministři zahraničí řešení politické, bezpečnostní, humanitární a ekonomické situace a zejména pokrok v citlivé otázce autonomie povstaleckých zón, kterou předpokládají únorové mírové dohody z Minsku. Tato dohoda je podle zveřejněného prohlášení i nadále základem pro řešení konfliktu a pokusy zablokovat její realizaci jsou nepřípustné.

Ministři se vyslovili pro co nejrychlejší demilitarizaci obce Šyrokyne v Doněcké oblasti, která leží na linii fronty východně od azovského přístavu Mariupol. Na místo by se co nejrychleji měla dostavit mise evropských pozorovatelů a o výsledcích své kontroly by měla ministry zahraničí informovat. Obec Šyrokyne je prakticky srovnána se zemí, trvale tam podle ukrajinských zdrojů přežívá asi třicet lidí.

Obyvatelka Doněcku prohlíží trosky svého domu
Zdroj: Alexander Ermochenko/Reuters

Z fronty mají zmizet další zbraně

Účastníci úterní pařížské schůzky rovněž vyzvali znepřátelené strany, aby do pátku tohoto týdne uzavřely dohodu o stažení výzbroje ráže menší než 100 milimetrů z linie fronty. Samotný odsun by měl být proveden během několika příštích týdnů.

Únorové dohody z Minsku stanoví, že z fronty má být odsunuta vojenská výzbroj o ráži vyšší než 100 milimetrů. Ukrajinská armáda i povstalci ujišťují, že ujednání respektují, nicméně vzájemně se obviňují z opaku. O stažení zbraní nižšího kalibru se jedná už několik týdnů, dohody ale zatím dosaženo nebylo.

Ministři zahraničí se v prohlášení vyslovili pro usnadnění práce pozorovatelské skupiny Organizace pro bezpečnost na spolupráci v Evropě (OBSE), jejíž členové při plnění své mise neustále narážejí na problémy. Zdůraznili rovněž, že bojující strany by měly navázat kontakt s Mezinárodním výborem Červeného kříže v zájmu operativní distribuce humanitární pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 27 mminutami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 44 mminutami

Sesuv ve zlatém dole ve Středoafrické republice si vyžádal nejméně sto obětí

Sesuv, k němuž došlo v úterý v nelegálním zlatém dole ve Středoafrické republice, si vyžádal nejméně sto obětí na životech, mnoho dalších lidí utrpělo zranění. První informace uváděly nejméně tři desítky mrtvých. Záchranné práce ještě pokračují, informovala ve středu v podvečer SELČ agentura AFP.
18:58Aktualizovánopřed 56 mminutami

Počet příslušníků německé armády je nejvyšší za třináct let

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.
před 2 hhodinami

KLDR chce přesunout část jaderných sil na moře

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.
před 2 hhodinami

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 4 hhodinami

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 4 hhodinami

Sever Chile se potýká s dešti a sesuvy půdy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.