Russia Today zaplatila Trumpově exporadci desítky tisíc dolarů

Bývalý hlavní bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn dostal v prosinci 2015 od ruské státní televize přes 33 000 dolarů (825 000 korun) za účast v jejím pořadu. Další tisíce obdržel na pokrytí výloh a za jiné podobné akce. Vyplývá to z dokumentů, které zveřejnil výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled a vládní reformu. Podle expertů může jít ze strany Flynna o porušení zákona.

Výbor zkoumal Flynnovy aktivity před jeho lednovým jmenováním. Vyplývá z nich, že státní televize Russia Today (RT), kterou americké tajné služby označují za propagandistický nástroj Kremlu, Flynnovi platila i luxusní hotely a výdaje, které měl během cesty do Moskvy jeho dospělý syn. Další dvě ruské organizace zaplatily v roce 2015 Flynnovi po 11 000 dolarech za přednášky.

Prezident Donald Trump v únoru Flynna zbavil funkce bezpečnostního poradce, když se ukázalo, že o svých vazbách na Rusko mylně informoval viceprezidenta Mikea Pence.

Podle demokratického poslance Elijaha Cummingse mohou ruské platby znamenat, že Flynn porušil ústavní ustanovení, podle něhož důstojníci armády, a to ani ve výslužbě, nesmějí přijímat platby od cizích států. Toto upozornění Cumming zaslal Trumpovi, ministru obrany Jamesi Mattisovi a řediteli Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamesi Comeyovi.

Flynnův mluvčí Price Floyd ve čtvrtek prohlásil, že před cestou do Moskvy i po ní Flynn informoval svého tehdejšího zaměstnavatele, jímž byla armádní rozvědka DIA. Bývalý bezpečnostní poradce Bílého domu má hodnost generálporučíka.

Narodil se v prosinci 1958 v americkém Middletownu. Vystudoval Rhodeislandskou univerzitu, telekomunikace na univerzitě Golden Gate v San Francisku, absolvoval také studium národní bezpečnosti a strategická studia na Naval War College.

Je bývalým šéfem vojenské rozvědky DIA (2012–2014), v roce 2014 byl penzionován. Je zastáncem bližších vztahů s Ruskem a tvrdšího postupu USA vůči teroristické organizaci Islámský stát (IS).

Patřil k blízkým poradcům Donalda Trumpa v jeho předvolební kampani, kde se zaměřoval na zahraniční politiku. V minulosti proslul jako břitký kritik administrativy Baracka Obamy.

V době svého působení v Afghánistánu byl vyšetřován za neoprávněné předávání utajovaných informací cizincům. Podle vyšetřovatelů ale jednal „nevědomky“ a postižen nebyl, napsal list The Washington Post.

Po svém nástupu do funkce poradce čelil Flynn kritice za to, že za úplatu přednášel v Rusku a v roce 2015 se zúčastnil večeře za účasti prezidenta Vladimira Putina.

Michael Flynn
Zdroj: Reuters/Yuri Gripas

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...