Praha - Páteční rozhodnutí Moskvy vyslat takzvaný humanitární konvoj do míst, kde hoří střety mezi ukrajinskými vládními vojsky a proruskými separatisty, s sebou přineslo řadu komentářů, ať už ze strany politiků, novinářů, bezpečnostních analytiků či expertů na mezinárodní vztahy a mezinárodní právo. Německá kancléřka Angela Merkelová, jež se dnes v Kyjevě setká s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a premiérem Arsenijem Jaceňukem, označila konvoj v pátečním telefonickém rozhovoru s americkém prezidentem Barrackem Obamou za „další provokaci Moskvy“ a porušení ukrajinské svrchovanosti. Za opětovné porušení mezinárodního práva ze strany Moskvy považuje konvoj, jehož celá část dorazila v průběhu pátečního večera na místo určení, tedy do Luhansku, také český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.
„Dochází k nerespektování teritoriální integrity a suverenity území Ukrajiny,“ uvedl Zaorálek, který připomněl stanovisko ruské politické reprezentace při obdobné situaci před dvěma lety v Sýrii. „Rusové tehdy tvrdě odmítali humanitární konvoje v místech, kde se bojovalo, právě z toho důvodu, že by pod pláštíkem humanitární pomoci mohlo dojít k nějakým formám intervence,“ zmínil analogii šéf české diplomacie.
Podle jeho slov by nejrychlejší pomocí bylo, kdyby se vojenský konflikt podařilo uhasit. Ovšem to není v danou chvíli reálné, i kvůli ruskému zapojení do celé věci. „V posledních dnech máme celou řadu důkazů a dokladů, že nejenom že dochází k rostoucímu plynutí zbraní a ozbrojenců z Ruska na území Ukrajiny, ale že roste i střelba a ostřelování nejen zpoza hranic, ale dokonce i z palebných pozic, které jsou vytvořeny už za hranicemi Ukrajiny,“ zdůraznil Zaorálek.
Zároveň se ostře vymezil proti tomu, aby na místo bojů přicházeli další zbraně a další ozbrojenci. Ve snaze deeskalovat konflikt by byl pro vznik početně silné pozorovatelské mise ze strany Evropské unie, jež by operovala na ukrajinsko-ruské hranici na východě země. „V tom prostoru by přímo kontrolovala, co se na hranicích děje, a byla by o tom schopná vydávat svědectví, které by musely respektovat obě strany,“ dodal Zaorálek.
Standardy humanitární pomoci vypadají jinak
V očích odborníka na mezinárodní právo Vladimíra Balaše je přítomnost ruského konvoje na Ukrajině v rozporu s mezinárodním právem. „Rusové vstoupili na území jiného svrchovaného státu, a to bez toho, že by měli souhlas územního suveréna,“ uvedl Balaš, jenž se též pozastavil nad tím, že Rusko, jinak tak silné v mezinárodním právu, neví, jak vypadá standardní humanitární pomoc.
„Že by měla být poskytována nějakým třetím neutrálním státem, a nikoliv stranou, která je v tom konfliktu zainteresována,“ poznamenal právník s odkazem na páteční 150. výročí od tzv. první Ženevské úmluvy, jejímž podpisem se tehdy dvanáct států zavázalo, že v průběhu válečného konfliktu budou respektovat principy neutrality, nestrannosti a nezávislosti při poskytování humanitární pomoci.
Podle zpravodaje České televize Miroslava Karase se ruské sdělovací prostředky možným narušením mezinárodního práva nezbývají. „Na jedné rozhlasové stanici jsem dokonce slyšel komentář, že to Ukrajina porušila mezinárodní právo tím, že nechala několik dnů čekat konvoj na rusko-ukrajinských hranicích,“ řekl Karas. Také okomentoval hojně citovanou domněnku, že si od konvoje ruští představitelé slibují, že by mohl vyprovokovat přehnanou ukrajinskou reakci. „Je to snad nabíledni. V kabinách kamionů sedí občané Ruské federace a premiér Medvěděv i prezident Putin dali nejednou najevo, že nepřipustí jakýkoliv útok na ruské občany,“ doplnil zpravodaj ČT.
Podobně se na adresu konvoje vyjádřil z místa konfliktu koordinátor organizace Člověk v tísni Tomáš Vlach. Situaci v Luhansku během pátečního odpoledne popsal jako klidnou a dal ji do možné souvislosti s opatrností ukrajinské strany, která se bojí, že by případný incident s konvojem mohl Rusku posloužit jako záminka k zásahu.
„Konvoj jel po území ovládaném povstalci, vesnicemi, polemi, mimo hlavní cesty. Málokdo ho viděl včetně toho, co veze. Rusko nemá v současné době potřebu pašovat zbraně v nějakém humanitárním konvoji. Protože Ukrajina zdaleka nekontroluje celou stokilometrovou hranici, tak není problém ji překročit a dopravit na ukrajinské území prakticky cokoliv,“ podtrhl Tomáš Vlach.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT v Rusku: „Jakékoliv původní dohody ohledně toho, kdo má rozdělovat humanitární pomoc, jsou pošlapány.“
Kriticky se k počínání ukrajinských úřadů směrem ke konvoji staví bezpečnostní analytik Jan Schneider. Fakt, že kamiony musely čekat osm dnů na hranicích, označil za cynismus ukrajinské strany, jež dělala konvoji překážky, a přitom mu nedala žádné bezpečnostní záruky. „Všichni uznávají, že lidé tam jsou v kritické humanitární situaci, a přesto se tu hrají takové hry. Neházel bych toto na Moskvu. Celou situaci způsobila ukrajinská vláda, která válčí se svým vlastním obyvatelstvem,“ podělil se o své mínění Jan Schneider.
Vojenská rétorika Moskvy nabírá na intenzitě
Podle Edwarda Lucase, šéfeditora týdeníku Economist, je tzv. humanitární konvoj chytrým manévrem Rusů, kterým jde o odvedení pozornosti celého světa od toho, co nazývá „Ruskem sponzorovaným povstáním na východě Ukrajiny“. „Rusko tady prohrává, neboť ukrajinská armáda dobývá celkem úspěšně zpět svá území. Pan Putin si je vědom toho, že proti tomu musí něco udělat, a tenhle konvoj je způsobem, jak něco takového zajistit,“ konstatoval spolupracovník Středoevropského institutu pro politiku.
Jako jeden z klíčových aspektů do budoucnosti vidí budoucí reakci Západu, konkrétně Severoatlantické aliance, na skutečnost, že vojenská rétorika Ruska je den ode dne silnější. Lucas předpokládá, že toto téma bude dominovat zářijovému summitu NATO ve Walesu. „Tam se bude skutečně rozhodovat o tom, zda se NATO chce zapojit do obrany zejména pobaltských států a Polska, což bude velké rozhodnutí,“ předpověděl Lucas.
Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů o ruském chování: „Není to imperialismus, Putin jen řekl, že toto je červená linie, za kterou už nikoho nepustí. Rusové dnes argumentují tím, že tam, odkud po konci studené války odešli, tam hned přišli Američané.“
O nárůstu militaristického entuziasmu v největší zemi světa svědčí i čerstvé prohlášení jednoho z ruských generálů, který agentuře ITAR-TASS oznámil zřízení zvláštní mírové jednotky o síle 5 000 mužů. Zpravodaj ČT Miroslav Karas uvádí rétoriku generálů do kontextu s vekou podporou, které se u ruské veřejnosti těší její prezident.
„Vladimír Putin je doslova hnán Rusy k vítězství a obsazování dalších území. Je obdivován, oslavován a doslova hýčkán. A tuto podporu v zádech cítí. Tolik vojenských cvičení, kolik jich v tomto pololetí proběhlo nejen v Rusku, ale i v pro něho spřátelených zemích, tu za poslední roky nebylo. Mají především posílit pozici Putina a posílit návrat vnímání Ruska jako světové velmoci,“ vysvětlil Miroslav Karas.
