Rusko a USA jednají o výměně Whelana za dva Rusy

Rusko a Spojené státy posuzují možnost výměny bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana, odsouzeného v Rusku k 16 letům vězení za špionáž, hned za dva Rusy vězněné v USA, Viktora Buta a Konstantina Jarošenka. Výměně by mělo předcházet udělení milostí oběma prezidenty, uvedla agentura Interfax.

„Washington a Moskva posuzují různé varianty, ale konečné rozhodnutí dosud nepadlo,“ upozornil nejmenovaný informovaný zdroj, který výměnu provázenou omilostněním označil za nejpravděpodobnější variantu.

Americké velvyslanectví na žádost o vyjádření odpovědělo, že nemá co dodat k pondělnímu prohlášení velvyslance Johna Sullivana. Ten v den vynesení rozsudku prohlásil, že není zplnomocněn jednat o výměně a že Američané neusilují o výměnu, ale o spravedlnost pro svého občana.

„Byla mu (Whelanovi) odepřena možnost předvolat svědky ve prospěch obhajoby, byla mu odepřena možnost spolupracovat s obhájcem. Toto je výsměch spravedlnosti, alespoň podle amerických standardů,“ zhodnotil moskevský proces velvyslanec Sullivan.

Týž den Whelanův obhájce Vladimir Žerebjonkov prohlásil, že v zákulisí slyší rady, aby nepodával odvolání proti verdiktu, ale aby se chystal na výměnu. Agenti ruské tajné služby FSB podle něj už při zatýkání před dvěma lety Whelanovi říkali, že ho vymění za Buta.

Obchodník se zbraněmi Viktor But byl odsouzen v USA v listopadu 2011 k 25 letům za mřížemi za spiknutí s cílem prodat kolumbijské povstalecké skupině FARC velkou zásilku zbraní. O dva měsíce dříve si pilot Konstantin Jarošenko vyslechl rozsudek, kterým byl poslán do vězení na 20 let kvůli pašování velké zásilky kokainu. But byl původně zadržen na žádost USA v Thajsku a Jarošenko v Libérii; Rusko marně protestovalo proti vydání svých občanů do Spojených států.

V minulosti se v médiích objevily zprávy, že Rusko chce za Buta a Jarošenka vyměnit uvězněného ukrajinského filmového režiséra Oleha Sencova. Ten se nakonec dostal na svobodu díky výměně vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou, dojednané po zvolení nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 8 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 19 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 56 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 59 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...