Ruská tajná služba zadržela Američana. Podezírá ho ze špionáže

Ruská tajná služba FSB podle tamních agentur oznámila, že zadržela v Moskvě amerického občana, kterého podezírá ze špionáže. Podezřelého zatkla už v pátek. Za výzvědnou činnost mu hrozí deset až dvacet let za mřížemi.

„Pracovníci FSB dne 28. prosince v Moskvě zadrželi občana USA při provádění špionážní akce,“ informovala FSB, která je nástupkyní sovětské tajné policie KGB. Další podrobnosti neuvedla. Zadržený a obviněný se podle médií jmenuje Paul Whelan.

Ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností uvedlo, že vyrozumělo americké velvyslanectví v Moskvě. Americké ministerstvo zahraničí poté podle informací Reuters požádalo ruskou stranu o konzulární přístup k zadrženému. Americké velvyslanectví v Moskvě se k incidentu nevyjádřilo a novináře odkázalo na ministerstvo zahraničí ve Washingtonu.

Bývalý generál kontrarozvědky FSB Alexandr Michajlov zadržení Američana označil za důkaz efektivnosti ruské kontrašpionáže. „Služba by tuto informaci nezveřejnila, pokud by neměla spolehlivé důkazy,“ řekl agentuře RIA Novosti.

Napjaté vztahy Ruska a Západu. Desítky vyhoštěných diplomatů si vyžádala kauza Skripal

Média připomínají, že zatčení přichází v době, kdy jsou rusko-americké vztahy na nejhorší úrovni, a to kvůli anexi Krymu a účasti ruských občanů ve válce na Ukrajině, válce v Sýrii a obviňování Ruska z vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Rusko v poslední době také čelilo několika špionážním skandálům, včetně vyhoštění svého diplomata ze Slovenska. Nejzávažnější se však jevila aféra okolo otrávení bývalého důstojníka ruské vojenské rozvědky GRU a později také britského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém exilu. Ta vedla k vyhoštění desítek diplomatů na obou stranách. Londýn z otravy obvinil dva agenty GRU, které mimo jiné natočily bezpečnostní kamery v blízkosti Skripalova domu v Salisbury. Oba muži potom v ruské televizi RT tvrdili, že do města jeli jako turisté. Kreml odmítá nařčení ze zapojení do otravy.

Rusko-americké vztahy zatěžuje také případ Rusky Marije Butinové, která byla v červenci zatčena ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA. V prosinci se v rámci dohody, slibující nižší trest, přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Ruští představitelé tvrdí, že Rusku k falešnému doznání vedla jen snaha uniknout drsným podmínkám v americkém vězení.

Ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci uspořádané v prosinci obvinil Západ, že špionážní skandály vyvolává ve snaze podkopat rostoucí sílu Ruska. „Má to jen jeden cíl: zpomalit rozvoj Ruska jako možného konkurenta. Souvisí to s rostoucí sílou Ruska,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 45 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...