Ruská tajná služba zadržela Američana. Podezírá ho ze špionáže

Ruská tajná služba FSB podle tamních agentur oznámila, že zadržela v Moskvě amerického občana, kterého podezírá ze špionáže. Podezřelého zatkla už v pátek. Za výzvědnou činnost mu hrozí deset až dvacet let za mřížemi.

„Pracovníci FSB dne 28. prosince v Moskvě zadrželi občana USA při provádění špionážní akce,“ informovala FSB, která je nástupkyní sovětské tajné policie KGB. Další podrobnosti neuvedla. Zadržený a obviněný se podle médií jmenuje Paul Whelan.

Ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností uvedlo, že vyrozumělo americké velvyslanectví v Moskvě. Americké ministerstvo zahraničí poté podle informací Reuters požádalo ruskou stranu o konzulární přístup k zadrženému. Americké velvyslanectví v Moskvě se k incidentu nevyjádřilo a novináře odkázalo na ministerstvo zahraničí ve Washingtonu.

Bývalý generál kontrarozvědky FSB Alexandr Michajlov zadržení Američana označil za důkaz efektivnosti ruské kontrašpionáže. „Služba by tuto informaci nezveřejnila, pokud by neměla spolehlivé důkazy,“ řekl agentuře RIA Novosti.

Napjaté vztahy Ruska a Západu. Desítky vyhoštěných diplomatů si vyžádala kauza Skripal

Média připomínají, že zatčení přichází v době, kdy jsou rusko-americké vztahy na nejhorší úrovni, a to kvůli anexi Krymu a účasti ruských občanů ve válce na Ukrajině, válce v Sýrii a obviňování Ruska z vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Rusko v poslední době také čelilo několika špionážním skandálům, včetně vyhoštění svého diplomata ze Slovenska. Nejzávažnější se však jevila aféra okolo otrávení bývalého důstojníka ruské vojenské rozvědky GRU a později také britského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém exilu. Ta vedla k vyhoštění desítek diplomatů na obou stranách. Londýn z otravy obvinil dva agenty GRU, které mimo jiné natočily bezpečnostní kamery v blízkosti Skripalova domu v Salisbury. Oba muži potom v ruské televizi RT tvrdili, že do města jeli jako turisté. Kreml odmítá nařčení ze zapojení do otravy.

Rusko-americké vztahy zatěžuje také případ Rusky Marije Butinové, která byla v červenci zatčena ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA. V prosinci se v rámci dohody, slibující nižší trest, přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Ruští představitelé tvrdí, že Rusku k falešnému doznání vedla jen snaha uniknout drsným podmínkám v americkém vězení.

Ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci uspořádané v prosinci obvinil Západ, že špionážní skandály vyvolává ve snaze podkopat rostoucí sílu Ruska. „Má to jen jeden cíl: zpomalit rozvoj Ruska jako možného konkurenta. Souvisí to s rostoucí sílou Ruska,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 18 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 49 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, kde protestovali, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 6 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 7 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 9 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled