Ruská tajná služba zadržela Američana. Podezírá ho ze špionáže

Ruská tajná služba FSB podle tamních agentur oznámila, že zadržela v Moskvě amerického občana, kterého podezírá ze špionáže. Podezřelého zatkla už v pátek. Za výzvědnou činnost mu hrozí deset až dvacet let za mřížemi.

„Pracovníci FSB dne 28. prosince v Moskvě zadrželi občana USA při provádění špionážní akce,“ informovala FSB, která je nástupkyní sovětské tajné policie KGB. Další podrobnosti neuvedla. Zadržený a obviněný se podle médií jmenuje Paul Whelan.

Ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností uvedlo, že vyrozumělo americké velvyslanectví v Moskvě. Americké ministerstvo zahraničí poté podle informací Reuters požádalo ruskou stranu o konzulární přístup k zadrženému. Americké velvyslanectví v Moskvě se k incidentu nevyjádřilo a novináře odkázalo na ministerstvo zahraničí ve Washingtonu.

Bývalý generál kontrarozvědky FSB Alexandr Michajlov zadržení Američana označil za důkaz efektivnosti ruské kontrašpionáže. „Služba by tuto informaci nezveřejnila, pokud by neměla spolehlivé důkazy,“ řekl agentuře RIA Novosti.

Napjaté vztahy Ruska a Západu. Desítky vyhoštěných diplomatů si vyžádala kauza Skripal

Média připomínají, že zatčení přichází v době, kdy jsou rusko-americké vztahy na nejhorší úrovni, a to kvůli anexi Krymu a účasti ruských občanů ve válce na Ukrajině, válce v Sýrii a obviňování Ruska z vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Rusko v poslední době také čelilo několika špionážním skandálům, včetně vyhoštění svého diplomata ze Slovenska. Nejzávažnější se však jevila aféra okolo otrávení bývalého důstojníka ruské vojenské rozvědky GRU a později také britského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém exilu. Ta vedla k vyhoštění desítek diplomatů na obou stranách. Londýn z otravy obvinil dva agenty GRU, které mimo jiné natočily bezpečnostní kamery v blízkosti Skripalova domu v Salisbury. Oba muži potom v ruské televizi RT tvrdili, že do města jeli jako turisté. Kreml odmítá nařčení ze zapojení do otravy.

Rusko-americké vztahy zatěžuje také případ Rusky Marije Butinové, která byla v červenci zatčena ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA. V prosinci se v rámci dohody, slibující nižší trest, přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Ruští představitelé tvrdí, že Rusku k falešnému doznání vedla jen snaha uniknout drsným podmínkám v americkém vězení.

Ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci uspořádané v prosinci obvinil Západ, že špionážní skandály vyvolává ve snaze podkopat rostoucí sílu Ruska. „Má to jen jeden cíl: zpomalit rozvoj Ruska jako možného konkurenta. Souvisí to s rostoucí sílou Ruska,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 25 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...