Spojené státy zavedly sankce proti ruským agentům. Kvůli vměšování do voleb a otravě Skripala

Spojené státy zavedly nové protiruské sankce namířené proti skupině agentů vojenské rozvědky, obviněné z vměšování do amerických prezidentských voleb. Sankcemi jsou postiženi i dva ruští agenti údajně odpovědní za útok na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a čtyři ruská média šířící falešné zprávy. USA zároveň ruší sankce vyhlášené dříve proti třem firmám ruského oligarchy Olega Děripasky. Sám Děripaska v sankčním režimu zůstává.

Sankcemi je nově postiženo patnáct operativců ruské armádní špionážní agentury GRU. Krok je podle prohlášení ministerstva financí reakcí na vměšování ruské tajné služby do prezidentských voleb v USA v roce 2016 a na hackerský útok proti centrále Světové antidopingové agentuře (WADA) z téhož roku.

V americkém sankčním seznamu se podle ruského tisku ocitli Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, které Británie podezírá z útoku proti bývalému ruskému agentovi Skripalovi a jeho dceři. Útok armádním jedem, provedený letos na jaře na jihu Anglie, oba Skripalovi přežili. Rusko popírá, že by mělo na otravě jakýkoli podíl.

Nové sankce se vztahují i na čtyři ruské mediální organizace včetně Federální zpravodajské agentury (FAN), která bývá označována za jeden z hlavních zdrojů demagogické propagandy a falešných zpráv šířených z Ruska. Podle informace amerického ministerstva se FAN i další tři postižená média pokoušela „vměšovat do politických a volebních systémů po celém světě“.

V seznamu osob postižených sankcemi je dále údajný agent GRU Viktor Bojarkin, který podle amerických úřadů na Děripaskův pokyn zprostředkoval ruskou finanční pomoc pro některé politické strany v Černé Hoře před volbami v roce 2016. Černá Hora se ke značné nelibosti Ruska připojila v roce 2017 k NATO.

Prokuratura této malé balkánské země rok před vstupem do NATO obvinila skupinu srbských nacionalistů a dva Rusy z plánování převratu a atentátu na tehdejšího prozápadního premiéra a nynějšího prezidenta Mila Djukanoviče.

USA ruší sankce proti Děripaskovým firmám, v nichž zmenší svůj podíl

Ministerstvo zároveň oznámilo, že uvolňuje sankce vyhlášené proti Děripaskovým společnostem Rusal, En+ a EuroSibEnergo (ESE). Důvodem je souhlas těchto firem s restrukturalizací majetkové struktury tak, aby se Děripaskův podíl zmenšil. Sankce proti Děripaskovi, vyhlášené letos v dubnu, zůstávají v platnosti.

Děripaskův podíl ve společnosti En+ se sníží ze 70 na 44,95 procenta, část akcií předá dobročinnému fondu. Vyřazení jeho tří firem ze sankčního seznamu vstoupí v platnost během 30 dnů. Všechny ostatní společnosti ruského miliardáře blízkého Kremlu, v nichž má víc než padesátiprocentní podíl, budou i dál sankcemi postiženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 13 mminutami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 3 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 5 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 6 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 6 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami
Načítání...