Spojené státy zavedly sankce proti ruským agentům. Kvůli vměšování do voleb a otravě Skripala

Spojené státy zavedly nové protiruské sankce namířené proti skupině agentů vojenské rozvědky, obviněné z vměšování do amerických prezidentských voleb. Sankcemi jsou postiženi i dva ruští agenti údajně odpovědní za útok na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a čtyři ruská média šířící falešné zprávy. USA zároveň ruší sankce vyhlášené dříve proti třem firmám ruského oligarchy Olega Děripasky. Sám Děripaska v sankčním režimu zůstává.

Sankcemi je nově postiženo patnáct operativců ruské armádní špionážní agentury GRU. Krok je podle prohlášení ministerstva financí reakcí na vměšování ruské tajné služby do prezidentských voleb v USA v roce 2016 a na hackerský útok proti centrále Světové antidopingové agentuře (WADA) z téhož roku.

V americkém sankčním seznamu se podle ruského tisku ocitli Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, které Británie podezírá z útoku proti bývalému ruskému agentovi Skripalovi a jeho dceři. Útok armádním jedem, provedený letos na jaře na jihu Anglie, oba Skripalovi přežili. Rusko popírá, že by mělo na otravě jakýkoli podíl.

Nové sankce se vztahují i na čtyři ruské mediální organizace včetně Federální zpravodajské agentury (FAN), která bývá označována za jeden z hlavních zdrojů demagogické propagandy a falešných zpráv šířených z Ruska. Podle informace amerického ministerstva se FAN i další tři postižená média pokoušela „vměšovat do politických a volebních systémů po celém světě“.

V seznamu osob postižených sankcemi je dále údajný agent GRU Viktor Bojarkin, který podle amerických úřadů na Děripaskův pokyn zprostředkoval ruskou finanční pomoc pro některé politické strany v Černé Hoře před volbami v roce 2016. Černá Hora se ke značné nelibosti Ruska připojila v roce 2017 k NATO.

Prokuratura této malé balkánské země rok před vstupem do NATO obvinila skupinu srbských nacionalistů a dva Rusy z plánování převratu a atentátu na tehdejšího prozápadního premiéra a nynějšího prezidenta Mila Djukanoviče.

USA ruší sankce proti Děripaskovým firmám, v nichž zmenší svůj podíl

Ministerstvo zároveň oznámilo, že uvolňuje sankce vyhlášené proti Děripaskovým společnostem Rusal, En+ a EuroSibEnergo (ESE). Důvodem je souhlas těchto firem s restrukturalizací majetkové struktury tak, aby se Děripaskův podíl zmenšil. Sankce proti Děripaskovi, vyhlášené letos v dubnu, zůstávají v platnosti.

Děripaskův podíl ve společnosti En+ se sníží ze 70 na 44,95 procenta, část akcií předá dobročinnému fondu. Vyřazení jeho tří firem ze sankčního seznamu vstoupí v platnost během 30 dnů. Všechny ostatní společnosti ruského miliardáře blízkého Kremlu, v nichž má víc než padesátiprocentní podíl, budou i dál sankcemi postiženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 6 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 8 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 10 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled