Odsouzenou ruskou agentku Butinovou v USA propustili. Deportují ji ze země

Nahrávám video
Horizont ČT24: Butinová, Berg i Whelan skončili za mřížemi kvůli špionáži
Zdroj: ČT24

Ruska Marija Butinová byla propuštěna z amerického vězení. Odpykávala si tam trest za to, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Při odchodu z vězení ji podle agentury AP zadržel Úřad pro imigraci a cla (ICE), který ženu nyní podle očekávání ihned deportuje ze země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov propuštění Butinové přivítal, napsala státní agentura TASS.

Úřad pro imigraci a cla k případu Butinové neuvedl žádné podrobnosti, sdělil pouze, že Butinovou zadržel po propuštění z věznice ve floridské metropoli Tallahassee.

Ruska byla v dubnu v USA odsouzena k 18 měsícům vězení poté, co přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do NRA a že měla předávat do Moskvy informace o vlivných Američanech. Podle jejích obhájců měl být prostředníkem vlivný ruský politik a bývalý poslanec Alexandr Toršin, nynější viceguvernér ruské centrální banky.

Butinová přiznala spolupráci s Toršinem, nicméně popřela, že ji kontroloval nebo že je sám součástí špionážní sítě. Posílala mu prý zprávy o své práci, avšak nevěděla, kde tyto informace skončí. 

„Nebyla tajnou agentkou ruské vlády v pravém slova smyslu. Byla spíš agentem prostředníkem. Jako bych byl já váš agent, kdybych vám koupil lístky na operu,“ řekl americkým novinářům právník Butinové Robert Driscoll.

Rusko obvinění z toho, že pro něj Butinová skrytě pracovala, odmítlo. Šéf Kremlu Vladimir Putin případ hodnotil jako nehoráznost, protože podle něj není jasné, co žena spáchala a zač byla odsouzena. Nyní Kreml oznámil, že Putin neplánuje setkání s Butinovou po jejím návratu do vlasti.

Rusko zadrželo kvůli údajné špionáži Nora a Američana

Několik údajných špionů zadrželo v posledních letech i Rusko. Jedním je bývalý člen norské pohraniční stráže Frode Berg, kterého poslal ruský soud na čtrnáct let do pracovního vězeňského tábora za to, že sbíral tajné informace o ruských jaderných ponorkách.

K doručování obálek ruskému zdroji od norské tajné služby se přiznal. Co obsahují, ale podle svých slov netušil. „Zasáhlo mě to velmi tvrdě. Zvlášť proto, že jsem od roku 1991 velkým zastáncem Ruské federace,“ tvrdí Berg, který nedávno požádal o milost. 

Vinu jasně odmítá také Paul Whelan. Bývalého vojáka amerického námořnictva zadrželi loni v prosinci v moskevském hotelu, kde od známého převzal flash disk s tajnými informacemi. Podle obhájce si myslel, že na něm jsou fotografie z dovolené.

„Rusko tvrdí, že zadrželo Jamese Bonda na tajné misi. Ve skutečnosti uneslo Mr. Beana na dovolené,“ konstatoval obviněný Whelan. Američan si stěžuje na zacházení ze strany ruských úřadů a žádal o výměnu soudce. Dočkal se ale jen dalšího prodloužení vazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 46 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...