Odsouzenou ruskou agentku Butinovou v USA propustili. Deportují ji ze země

Nahrávám video
Horizont ČT24: Butinová, Berg i Whelan skončili za mřížemi kvůli špionáži
Zdroj: ČT24

Ruska Marija Butinová byla propuštěna z amerického vězení. Odpykávala si tam trest za to, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Při odchodu z vězení ji podle agentury AP zadržel Úřad pro imigraci a cla (ICE), který ženu nyní podle očekávání ihned deportuje ze země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov propuštění Butinové přivítal, napsala státní agentura TASS.

Úřad pro imigraci a cla k případu Butinové neuvedl žádné podrobnosti, sdělil pouze, že Butinovou zadržel po propuštění z věznice ve floridské metropoli Tallahassee.

Ruska byla v dubnu v USA odsouzena k 18 měsícům vězení poté, co přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do NRA a že měla předávat do Moskvy informace o vlivných Američanech. Podle jejích obhájců měl být prostředníkem vlivný ruský politik a bývalý poslanec Alexandr Toršin, nynější viceguvernér ruské centrální banky.

Butinová přiznala spolupráci s Toršinem, nicméně popřela, že ji kontroloval nebo že je sám součástí špionážní sítě. Posílala mu prý zprávy o své práci, avšak nevěděla, kde tyto informace skončí. 

„Nebyla tajnou agentkou ruské vlády v pravém slova smyslu. Byla spíš agentem prostředníkem. Jako bych byl já váš agent, kdybych vám koupil lístky na operu,“ řekl americkým novinářům právník Butinové Robert Driscoll.

Rusko obvinění z toho, že pro něj Butinová skrytě pracovala, odmítlo. Šéf Kremlu Vladimir Putin případ hodnotil jako nehoráznost, protože podle něj není jasné, co žena spáchala a zač byla odsouzena. Nyní Kreml oznámil, že Putin neplánuje setkání s Butinovou po jejím návratu do vlasti.

Rusko zadrželo kvůli údajné špionáži Nora a Američana

Několik údajných špionů zadrželo v posledních letech i Rusko. Jedním je bývalý člen norské pohraniční stráže Frode Berg, kterého poslal ruský soud na čtrnáct let do pracovního vězeňského tábora za to, že sbíral tajné informace o ruských jaderných ponorkách.

K doručování obálek ruskému zdroji od norské tajné služby se přiznal. Co obsahují, ale podle svých slov netušil. „Zasáhlo mě to velmi tvrdě. Zvlášť proto, že jsem od roku 1991 velkým zastáncem Ruské federace,“ tvrdí Berg, který nedávno požádal o milost. 

Vinu jasně odmítá také Paul Whelan. Bývalého vojáka amerického námořnictva zadrželi loni v prosinci v moskevském hotelu, kde od známého převzal flash disk s tajnými informacemi. Podle obhájce si myslel, že na něm jsou fotografie z dovolené.

„Rusko tvrdí, že zadrželo Jamese Bonda na tajné misi. Ve skutečnosti uneslo Mr. Beana na dovolené,“ konstatoval obviněný Whelan. Američan si stěžuje na zacházení ze strany ruských úřadů a žádal o výměnu soudce. Dočkal se ale jen dalšího prodloužení vazby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...