Ruska Butinová soudkyni neobměkčila. Za spiknutí proti USA dostala 18 měsíců vězení

Soud ve Spojených státech poslal na 18 měsíců za mříže Rusku Mariju Butinovou, která se přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Po odpykání trestu bude Butinová, které hrozilo až pětileté vězení, deportována do Ruska. Moskva označila rozsudek za „ostudnou skvrnu“ na americké justici.

Před vynesením verdiktu Butinová prohlásila, že se hluboce omlouvá, a poprosila o slitování.

„Vynášení rozsudku neprožívala lehce. Do poslední chvíle doufala, že se jí podaří soudkyni obměkčit a že jí bude vyměřeno jen devět měsíců vězení. Tedy tolik, co už strávila ve vazbě, a do vězení se už nebude muset vrátit,“ uvedl zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský. Podle něj nyní žena doufá, že bude díky dobrému chování do Ruska vyhoštěna už letos v listopadu.

Střelkyně s kontakty na vlivné Rusy i Američany

Marija Butinová
Zdroj: ČT24

Marija Butinová se ve Spojených státech prezentovala jako vášnivá střelkyně a aktivistka bojující za právo vlastnit zbraň. Ve Washingtonu studovala na univerzitě a zároveň získávala kontakty ve vlivné Národní asociaci držitelů zbraní. Přes ně se dostala k lidem z Republikánské strany.

Federální úřad pro vyšetřování zadržel třicetiletou Rusku loni 15. července ve Washingtonu. Americká prokuratura ji obvinila, že v USA působí jako nenahlášený agent v zájmu cizí mocnosti.

Butinová to zprvu odmítala, v prosinci se však na základě dohody s vyšetřovateli k činu přiznala. Díky tomu si zajistila nižší trest, než jaký jí podle zákona hrozil. Osmnáct měsíců, které jí soud uložil, žádala prokuratura.

Butinová v rámci dohody přiznala, že se snažila proniknout do konzervativní NRA s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Podle jejích obhájců byl kontaktem, který měl informace předávat do Moskvy, vlivný ruský politik a bývalý poslanec Alexandr Toršin, nynější viceguvernér centrální banky. 

Jako v 50. letech minulého století, hodnotí rozsudek Moskva

Rusko obvinění vůči Butinové odmítá a naznačuje, že byla k přiznání donucena. Prezident Vladimir Putin uvedl, že o její příslušnosti k ruským rozvědkám žádná ruská tajná služba nic neví.

Ruské ministerstvo zahraničí celou kauzu označilo za spiknutí amerických tajných služeb. „Naše spoluobčanka byla odsouzena jen za to, že je Ruska,“ napsalo ministerstvo v prohlášení. Butinová se podle něj stala obětí střetu různých politických sil v USA a protiruské kampaně vedené v duchu „mccarthysmu“ jako v 50. letech minulého století. 

Kauza Butinové nesouvisela s vyšetřováním ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, které vedl bývalý šéf FBI Robert Mueller a ve kterém se zaměřil i na kampaň nynějšího prezidenta Donalda Trumpa.

Přesto Muellerovi vyšetřovatelé Butinovou vyslýchali. „Její advokát obvinil americkou vládu, že se snaží z mladé ženy udělat exemplární případ. V závěrečné Muellerově zprávě se však podle právníka z výpovědi Butinové neobjevilo vůbec nic. Prý proto, že Butinová o těchto záležitostech neví vůbec nic,“ informoval zpravodaj Miřejovský.

Marija Butinová se nicméně s prezidentem Trumpem osobně setkala. V roce 2015 mu na shromáždění v Las Vegas položila dotaz na budoucí vztahy s Ruskem. Trump tehdy řekl, že s Putinem bude vycházet velmi dobře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...