Ruska Butinová soudkyni neobměkčila. Za spiknutí proti USA dostala 18 měsíců vězení

Soud ve Spojených státech poslal na 18 měsíců za mříže Rusku Mariju Butinovou, která se přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Po odpykání trestu bude Butinová, které hrozilo až pětileté vězení, deportována do Ruska. Moskva označila rozsudek za „ostudnou skvrnu“ na americké justici.

Před vynesením verdiktu Butinová prohlásila, že se hluboce omlouvá, a poprosila o slitování.

„Vynášení rozsudku neprožívala lehce. Do poslední chvíle doufala, že se jí podaří soudkyni obměkčit a že jí bude vyměřeno jen devět měsíců vězení. Tedy tolik, co už strávila ve vazbě, a do vězení se už nebude muset vrátit,“ uvedl zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský. Podle něj nyní žena doufá, že bude díky dobrému chování do Ruska vyhoštěna už letos v listopadu.

Střelkyně s kontakty na vlivné Rusy i Američany

Marija Butinová
Zdroj: ČT24

Marija Butinová se ve Spojených státech prezentovala jako vášnivá střelkyně a aktivistka bojující za právo vlastnit zbraň. Ve Washingtonu studovala na univerzitě a zároveň získávala kontakty ve vlivné Národní asociaci držitelů zbraní. Přes ně se dostala k lidem z Republikánské strany.

Federální úřad pro vyšetřování zadržel třicetiletou Rusku loni 15. července ve Washingtonu. Americká prokuratura ji obvinila, že v USA působí jako nenahlášený agent v zájmu cizí mocnosti.

Butinová to zprvu odmítala, v prosinci se však na základě dohody s vyšetřovateli k činu přiznala. Díky tomu si zajistila nižší trest, než jaký jí podle zákona hrozil. Osmnáct měsíců, které jí soud uložil, žádala prokuratura.

Butinová v rámci dohody přiznala, že se snažila proniknout do konzervativní NRA s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Podle jejích obhájců byl kontaktem, který měl informace předávat do Moskvy, vlivný ruský politik a bývalý poslanec Alexandr Toršin, nynější viceguvernér centrální banky. 

Jako v 50. letech minulého století, hodnotí rozsudek Moskva

Rusko obvinění vůči Butinové odmítá a naznačuje, že byla k přiznání donucena. Prezident Vladimir Putin uvedl, že o její příslušnosti k ruským rozvědkám žádná ruská tajná služba nic neví.

Ruské ministerstvo zahraničí celou kauzu označilo za spiknutí amerických tajných služeb. „Naše spoluobčanka byla odsouzena jen za to, že je Ruska,“ napsalo ministerstvo v prohlášení. Butinová se podle něj stala obětí střetu různých politických sil v USA a protiruské kampaně vedené v duchu „mccarthysmu“ jako v 50. letech minulého století. 

Kauza Butinové nesouvisela s vyšetřováním ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, které vedl bývalý šéf FBI Robert Mueller a ve kterém se zaměřil i na kampaň nynějšího prezidenta Donalda Trumpa.

Přesto Muellerovi vyšetřovatelé Butinovou vyslýchali. „Její advokát obvinil americkou vládu, že se snaží z mladé ženy udělat exemplární případ. V závěrečné Muellerově zprávě se však podle právníka z výpovědi Butinové neobjevilo vůbec nic. Prý proto, že Butinová o těchto záležitostech neví vůbec nic,“ informoval zpravodaj Miřejovský.

Marija Butinová se nicméně s prezidentem Trumpem osobně setkala. V roce 2015 mu na shromáždění v Las Vegas položila dotaz na budoucí vztahy s Ruskem. Trump tehdy řekl, že s Putinem bude vycházet velmi dobře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 9 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 11 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 13 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled