Ruska před americkým soudem přiznala špionáž. Podle Moskvy podlehla nátlaku

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ruska před soudem v USA přiznala špionáž
Zdroj: ČT24

Veřejně lobbovala za zbraně, ale ještě více za ruské zájmy. Devětadvacetiletá Ruska Maria Butinová skoro půl roku po zatčení přiznala špionáž proti Spojeným státům. Díky spolupráci s úřady může získat výrazně nižší trest, Moskva mluví o vynuceném přiznání a špionáž odmítá.

Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), vlivné zbrojní lobby, kterou si předcházejí konzervativní špičky republikánů. 

Jejím cílem prý bylo získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Mezi elitu pronikla díky dvěma mužům. Alexander Boršin z ruské centrální banky má blízko ke Kremlu a právě on měl svěřenkyni dostat mezi americké zbrojaře.

Druhá klíčová spojka byl Paul Erickson, republikánský manažer a přítel Butinové. Rozumět si měli nejen ve zpěvu, ale i v tom, jak přiblížit Kreml k Trumpově týmu. Během kampaně v roce 2016 chtěli zařídit schůzku Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Bez úspěchu. Butinová se ale k Trumpovi dostala – už o rok dřív při jednom z mítinků.

Moskva mluví o vynuceném přiznání

Mlčení o svém proruském angažmá Butinová ukončila po pěti měsících ve vazbě; ve čtvrtek špionáž oznámila soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, údajně nanejvýš půlroční trest vězení. Přidělený obhájce Butinové A. J. Kramer tvrdí, že byla se svými právníky spokojená a učinila rozhodnutí dobrovolně výměnou za nižší trest.

Moskva teď žádá její propuštění. Podle ní se Butinová přiznala proti své vůli. „Hlavním cílem toho, co zažívala, bylo zlomit ji,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Američané podle něj Rusku mučí.

„Už mnoho a mnoho měsíců proti ní (Butinové) uplatňují svérázné mučení. Mám důvody předpokládat, že cílem podmínek, které jí vytvořili, je zlomit její vůli a v podstatě ji přinutit, aby se přiznala k tomu, co nejspíše neudělala. Ale je to její rozhodnutí a my uděláme vše, abychom zajistili práva naší občanky a aby se co nejdříve vrátila domů,“ dodal. 

Zlomili ji, tvrdí Rusové

Současně s tím ruská místa popírají,  že by Butinová byla špiónkou. „Ptal jsem se šéfů všech našich tajných služeb, kdo to je. Nikdo o ní nic neví,“ tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij verdikt označil za „příklad moderní politické inkvizice“.

„Přiznala se pod nátlakem, zlomili ji. V takových podmínkách podlehne každý, i zdravý chlap. Tím spíš křehká žena, kterou celou dobu drželi v nesnesitelných podmínkách,“ řekl Sluckij.

Butinová může dostat až pětiletý trest. Díky ochotě mluvit ale spíš výrazně menší – a poté příkaz k odjezdu. Kauza nesouvisí s pátráním FBI, které vede Robert Mueller. Odhalená špionka ale může podat klíčové svědectví. Každopádně je první, kdo přiznal snahu měnit americkou politiku podle ruských zájmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...