Ruska před americkým soudem přiznala špionáž. Podle Moskvy podlehla nátlaku

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ruska před soudem v USA přiznala špionáž
Zdroj: ČT24

Veřejně lobbovala za zbraně, ale ještě více za ruské zájmy. Devětadvacetiletá Ruska Maria Butinová skoro půl roku po zatčení přiznala špionáž proti Spojeným státům. Díky spolupráci s úřady může získat výrazně nižší trest, Moskva mluví o vynuceném přiznání a špionáž odmítá.

Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), vlivné zbrojní lobby, kterou si předcházejí konzervativní špičky republikánů. 

Jejím cílem prý bylo získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Mezi elitu pronikla díky dvěma mužům. Alexander Boršin z ruské centrální banky má blízko ke Kremlu a právě on měl svěřenkyni dostat mezi americké zbrojaře.

Druhá klíčová spojka byl Paul Erickson, republikánský manažer a přítel Butinové. Rozumět si měli nejen ve zpěvu, ale i v tom, jak přiblížit Kreml k Trumpově týmu. Během kampaně v roce 2016 chtěli zařídit schůzku Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Bez úspěchu. Butinová se ale k Trumpovi dostala – už o rok dřív při jednom z mítinků.

Moskva mluví o vynuceném přiznání

Mlčení o svém proruském angažmá Butinová ukončila po pěti měsících ve vazbě; ve čtvrtek špionáž oznámila soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, údajně nanejvýš půlroční trest vězení. Přidělený obhájce Butinové A. J. Kramer tvrdí, že byla se svými právníky spokojená a učinila rozhodnutí dobrovolně výměnou za nižší trest.

Moskva teď žádá její propuštění. Podle ní se Butinová přiznala proti své vůli. „Hlavním cílem toho, co zažívala, bylo zlomit ji,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Američané podle něj Rusku mučí.

„Už mnoho a mnoho měsíců proti ní (Butinové) uplatňují svérázné mučení. Mám důvody předpokládat, že cílem podmínek, které jí vytvořili, je zlomit její vůli a v podstatě ji přinutit, aby se přiznala k tomu, co nejspíše neudělala. Ale je to její rozhodnutí a my uděláme vše, abychom zajistili práva naší občanky a aby se co nejdříve vrátila domů,“ dodal. 

Zlomili ji, tvrdí Rusové

Současně s tím ruská místa popírají,  že by Butinová byla špiónkou. „Ptal jsem se šéfů všech našich tajných služeb, kdo to je. Nikdo o ní nic neví,“ tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij verdikt označil za „příklad moderní politické inkvizice“.

„Přiznala se pod nátlakem, zlomili ji. V takových podmínkách podlehne každý, i zdravý chlap. Tím spíš křehká žena, kterou celou dobu drželi v nesnesitelných podmínkách,“ řekl Sluckij.

Butinová může dostat až pětiletý trest. Díky ochotě mluvit ale spíš výrazně menší – a poté příkaz k odjezdu. Kauza nesouvisí s pátráním FBI, které vede Robert Mueller. Odhalená špionka ale může podat klíčové svědectví. Každopádně je první, kdo přiznal snahu měnit americkou politiku podle ruských zájmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 5 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...