Ruska před americkým soudem přiznala špionáž. Podle Moskvy podlehla nátlaku

Nahrávám video

Veřejně lobbovala za zbraně, ale ještě více za ruské zájmy. Devětadvacetiletá Ruska Maria Butinová skoro půl roku po zatčení přiznala špionáž proti Spojeným státům. Díky spolupráci s úřady může získat výrazně nižší trest, Moskva mluví o vynuceném přiznání a špionáž odmítá.

Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), vlivné zbrojní lobby, kterou si předcházejí konzervativní špičky republikánů. 

Jejím cílem prý bylo získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Mezi elitu pronikla díky dvěma mužům. Alexander Boršin z ruské centrální banky má blízko ke Kremlu a právě on měl svěřenkyni dostat mezi americké zbrojaře.

Druhá klíčová spojka byl Paul Erickson, republikánský manažer a přítel Butinové. Rozumět si měli nejen ve zpěvu, ale i v tom, jak přiblížit Kreml k Trumpově týmu. Během kampaně v roce 2016 chtěli zařídit schůzku Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Bez úspěchu. Butinová se ale k Trumpovi dostala – už o rok dřív při jednom z mítinků.

Moskva mluví o vynuceném přiznání

Mlčení o svém proruském angažmá Butinová ukončila po pěti měsících ve vazbě; ve čtvrtek špionáž oznámila soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, údajně nanejvýš půlroční trest vězení. Přidělený obhájce Butinové A. J. Kramer tvrdí, že byla se svými právníky spokojená a učinila rozhodnutí dobrovolně výměnou za nižší trest.

Moskva teď žádá její propuštění. Podle ní se Butinová přiznala proti své vůli. „Hlavním cílem toho, co zažívala, bylo zlomit ji,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Američané podle něj Rusku mučí.

„Už mnoho a mnoho měsíců proti ní (Butinové) uplatňují svérázné mučení. Mám důvody předpokládat, že cílem podmínek, které jí vytvořili, je zlomit její vůli a v podstatě ji přinutit, aby se přiznala k tomu, co nejspíše neudělala. Ale je to její rozhodnutí a my uděláme vše, abychom zajistili práva naší občanky a aby se co nejdříve vrátila domů,“ dodal. 

Zlomili ji, tvrdí Rusové

Současně s tím ruská místa popírají,  že by Butinová byla špiónkou. „Ptal jsem se šéfů všech našich tajných služeb, kdo to je. Nikdo o ní nic neví,“ tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij verdikt označil za „příklad moderní politické inkvizice“.

„Přiznala se pod nátlakem, zlomili ji. V takových podmínkách podlehne každý, i zdravý chlap. Tím spíš křehká žena, kterou celou dobu drželi v nesnesitelných podmínkách,“ řekl Sluckij.

Butinová může dostat až pětiletý trest. Díky ochotě mluvit ale spíš výrazně menší – a poté příkaz k odjezdu. Kauza nesouvisí s pátráním FBI, které vede Robert Mueller. Odhalená špionka ale může podat klíčové svědectví. Každopádně je první, kdo přiznal snahu měnit americkou politiku podle ruských zájmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
před 10 mminutami

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 46 mminutami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 56 mminutami

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.