Praha – Německo, Francie, Rakousko, Nizozemsko a hlavně Velká Británie. To jsou státy, kde za poslední dobu velice posílily antifederalistické strany. Evropská unie tak při blížících se volbách do parlamentu může začít euroskeptické jaro. Podle politologa Petra Robejška tento vzestup není nijak překvapivý. Spíše v něm vidí pozitiva.
Velkou pozornost vzbuzuje napříč Evropou zejména situace v Británii, kde nebývale posílila nacionalistická Strana pro nezávislost Spojeného království (UKIP) v čele Nigelem Faragem. Ta těží právě z odporu vůči Bruselu a imigrantům, na což britští voliči slyší. Devětačtyřicetiletý lídr strany díky tomu sahá po velkém vítězství ve volbách do Evropského parlamentu, kde by mohl získat až 20 křesel. Tedy tolik, co celá Česká republika.
Podle Robejška tento fakt však není nikterak překvapivý. „Velká Británie vždycky byla antifederalistickou zemí. Podle mě naštěstí pro Evropu, protože to byl silný racionální hlas, který zabránil tomu nejhoršímu zvratu k bezhlavé integraci, jež je i tak v mých očích příliš silná. Británie bezesporu pokračuje ve své tradici,“ prozradil v pořadu Události, komentáře.
Osoba Nigela Faraga ovšem vyvolává spoustu emocí. Straničtí odpadlíci ho obviňují ze zpronevěření europoslaneckých náhrad ve výši 60 tisíc liber či xenofobních postojů. Podobně je na tom i Strana pro nezávislost Spojeného království, kterou někteří politici považují za extremistickou.
S tím ale Robejšek nesouhlasí. Dle jeho názoru UKIP a uskupení jemu podobná jsou stranami protestními, které poslouchají voliče a snaží se jim pomoci.
Jednota ne, spolupráce ano
Pokud Farage nakonec zvítězí, v Evropském parlamentu vznikne silná antifederalistická klika, která sice s největší pravděpodoností nebude fungovat jako jeden útvar, ale v důležitých bodech se dá očekávat vzájemná spolupráce. „Umím si představit, že strany, které přijdou a mají kritický postoj k integraci, budou selektivně spolupracovat, zejména v důležitých otázkách, jako je rozpočet. Co se ale stane určitě, je to, že oslabí profederalistické křídlo,“ řekl Robejšek.
Podle něj je tak krásně vidět, co si voliči o evropské integraci myslí. „Signalizuje to evropské elitě, že voliči odmítají pokrok integrace a pochybují o jejím smyslu a cíli. Tedy o tom, o čem politici pochybují už dávno, ale nedají to najevo, protože jde o jejich místa a moc,“ dodal s tím, že v české politice zatím žádnou takovou sílu, která by se dala považovat za eurokritickou, nevidí.
