Moskva - Smrt Rusů nasazených v době míru do zvláštních operací bude státním tajemstvím. Příslušný dekret už podepsal šéf Kremlu Vladimir Putin. Informace o tajných pohřbech ruských vojáků padlých na Ukrajině se objevují ve světovém i ruském tisku, stejně tak na sociálních sítích. Putin se tak zřejmě snaží zastrašit novináře. Dekret by mohl zasáhnout i organizaci Ruské matky, která si stěžuje na posílání vojáků na Ukrajinu. Kreml jakékoli zapojení do bojů v Donbasu odmítá.
V dekretu podepsaném ruským prezidentem se uvádí, že je do budoucna zakázáno informovat o ztrátách ruské armády během speciálních operací v době míru. Sergej Krivenko, který stojí v čele skupiny bojující za práva vojáků a radí Kremlu v oblasti lidských práv, řekl, že jde za současné situace v Rusku o logický krok. „Pokud ruské úřady oficiálně říkají, že na Ukrajině nejsou žádné ruské jednotky, tak tam ani nemohou být žádné ztráty,“ řekl Krivenko s tím, že dekret může být využit k vyvíjení tlaku na aktivisty, politiky a novináře, kteří se zaměřují na ruskou přítomnost v Donbasu.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT
„Poslední údaje nezávislých nevládních organizací hovoří minimálně o 220 ruských vojácích, kteří padli na východě Ukrajiny. Ví se, že tam působí 76. divize ze Pskova, 5. brigáda z Ulan-Ude nebo 98. výsadková divize z Ivanova.“
Kreml posléze odmítl, že by dekret souvisel s boji v Donbasu. „Ne, nesouvisí to s Ukrajinou,“ sdělil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Záporně také odpověděl na dotaz, zda se prezident chystá dát rozkaz k uskutečnění nějakých zvláštních operací: „Ne, nechystá se.“ Jde prý jen o zdokonalování předpisů o státním tajemství a o režim utajení, který by nejvíce vyhovoval státním zájmům.
- Vojenské ztráty v době oficiální války jsou tajné již dávno. Vyzrazení tohoto druhu tajemství do zahraničí může být trestáno až čtyřmi roky vězení.
Třeba ruský novinář a expert na armádu Pavel Felgengauer je ale přesvědčen, že dekret má jasný cíl – uvěznit, případně vyděsit všechny, kteří by chtěli sdělovat informace o údajných ztrátách, jež ruská armáda na Ukrajině utrpěla. „Nikdy jsem neviděl právní definici pojmu speciální operace,“ podotkl. „To znamená, že jako takové lze označit úplně všechno,“ dodal.
Podle novinářky Xenije Sobčakové je dekret „nemyslitelným porušením svobody projevu“ a „vytváří situaci, v níž se jakákoli novinářská investigace stává nezákonnou“. A bouří se i ruská opozice. „Ať vojáci umírají a jejich příbuzní mlčí. Ty, kteří nesouhlasí, strčíme do díry za špionáž,“ reagoval s ironií na svém blogu Alexej Navalnyj.
Atlantická rada předložila důkazy působení Rusů v Donbasu
Na Ukrajině sice platí od února příměří, to je ale běžně porušováno. Kyjev i Západ opakovaně tvrdí, že Moskva posílá proruským separatistům zbraně i posily. Atlantická rada - washingtonská organizace na podporu NATO - ve své nejnovější studii zdokumentovala ruskou účast v konfliktu pomocí řady fotografií, videí i satelitních snímků, jež jsou k dispozici na internetu. Ruské výcvikové tábory u hranic s Ukrajinou prý slouží jako stanoviště pro vojáky a techniku, které mají být přepraveny na Ukrajinu.
Ruský velvyslanec ve středu navštívil dva muže, kteří byli zajati v Kyjevě a obviněni z terorismu – podle Kyjeva se jedná o dva elitní vojáky, již pomáhali povstalcům v Luhanské oblasti. Dvojice to potvrdila na videu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko pak prohlásil, že jde o důkaz toho, že je Ukrajina ve skutečné válce s Ruskem. Moskva ale tvrdí, že vojáci už v době zadržení v armádě aktivně nesloužili. Opakovaně zdůrazňuje, že pravidelnou armádu v Donbasu nenasadila – i když přiznala výskyt „dobrovolníků“.
Tajné pohřby ruských vojáků zmiňuje celá řada médií
O tajných pohřbech Rusů, kteří zemřeli na Ukrajině, se opakovaně zmiňuje mezinárodní tisk, ale i některá ruská média a hlavně ruští aktivisté kritizující Kreml. V médiích se objevilo i několik rozhovorů s bývalými vojáky a jejich rodinami. O působení Rusů na Ukrajině se shromažďují informace také na sociálních sítích.
Putin chce možná dekretem umlčet i Ruské matky
Na odvádění synů na Ukrajinu si dlouhodobě stěžují Ruské matky - jedna z největších občanských iniciativ, která jako jedna z mála na prezidenta Vladimira Putina platí. Matky mají i velký vliv na ruské veřejné mínění. Postoj veřejnosti obrátily už v 90. letech během první čečenské války. I tehdy Kreml nejdřív vojenské nasazení popíral. Za humanitární pomoc vydávala sovětská armáda i účast v afghánské válce po roce 1979. Pravdu přiznala až s návratem mnoha padlých.
O roli Ruska v ukrajinské krizi chtěl psát rovněž opoziční politik Boris Němcov, který byl zastřelen koncem února nedaleko Kremlu. Jeho přátelé a spolupracovníci podklady pro dokument shromáždili a vydali 64stránkovou zprávu „Putin. Válka“.
Mimo jiné v ní zmiňují, že v srpnu 2014 na Ukrajině padlo nejméně 150 ruských vojáků, když pomáhali proruským separatistům zastavit ofenzivu ukrajinské armády. Dalších 70 pak zemřelo letos v lednu a v únoru při prudkých bojích u východoukrajinského Debalceve. Zpráva také tvrdí, že malajsijský boeing loni nad Ukrajinou sestřelili separatisté ruskou raketou. Deset měsíců války na východní Ukrajině prý stálo Rusko v přepočtu 25,6 miliardy korun.
