Moskva - Ruský premiér Vladimir Putin nepůjde do březnových prezidentských voleb s prázdnýma rukama, ale s fondem ve výši 200 miliard rublů (asi 120 miliard Kč), určeným na sociální pomoc občanům a podporu podnikům. Oznámil to dnes ruský list Vedomosti s odvoláním na vládní návrh změn ke státnímu rozpočtu na příští rok. Až návrh schválí parlament – což je pouhá formalita – vláda bude moci fondem disponovat bez dalšího informování poslanců.
Vládní úředníci připouštějí, že peníze lze použít jako předvolební fond, i když formálně mají sloužit jako „protikrizový polštář“ pro případ, že nastanou špatné časy. Podobným protikrizovým fondem disponovala vláda i předloni a loni, kdy oplýval na 300, respektive 195 miliard rublů, ale poprvé se hovoří o utrácení peněz na sociální potřeby. Dříve šlo o podporu podniků a boj s nezaměstnaností. Podle expertů je 200 miliard rublů vcelku zanedbatelná suma vzhledem k tomu, že příští rok bude mít ruský rozpočet ve výdajové části 12 bilionů.
Putinovi i jeho straně klesají preference
I bez ohledu na poslední pokles obliby v průzkumech veřejného mínění je podle politologů Putin s to vyhrát volby i bez dodatečných sociálních výdajů. Podle posledního průzkumu nezávislé společnosti Levada Putinova popularita klesla na 61 procent, což je nejnižší bod za posledních deset let. Ještě hůře je na tom Putinova strana Jednotné Rusko, kterou by měsíc před parlamentními volbami volilo 51 procent dotázaných.
Zatímco v říjnu měl Putin 66 procent pozitivních hlasů, počátkem listopadu se propadl na 61 procent. Přestože na zvolení do nejvyšší kremelské funkce to pohodlně stačí, popularita nejsilnějšího muže ruské politiky se ocitla na nejnižší úrovni od roku 2000. Tehdy Putin zklamal veřejnost přezíravým postojem k osudu pozůstalých po havárii ponorky Kursk, v jejíchž útrobách zahynulo 118 námořníků.
Ještě hůř je na tom Jednotné Rusko. Necelý měsíc před parlamentními volbami by stranu volilo 51 procent dotázaných, zatímco v říjnu jich bylo 60 procent. Znamenalo by to, že strana nedosáhne toužebně očekávané ústavní většiny, která je pro dominantní Jednotné Rusko oficiálně deklarovaným měřítkem volebního úspěchu. Od léta se přitom preference strany vytrvale zvyšovaly - od srpnových 54 přes zářijových 57 až po říjnových 60 procent. Při minulých volbách v prosinci 2007 získalo Jednotné Rusko 315 ze 450 mandátů, tedy dvoutřetinovou ústavní většinu.
Podle sociologů může být nečekaný propad opožděným důsledkem kremelské „rošády“ z konce září, kdy Putin oznámil, že si se svým politickým druhem Dmitrijem Medvěděvem prohodí funkce. Putin chce příští rok v březnu nahradit Medvěděva ve funkci prezidenta, zatímco Medvěděv by převzal Putinovu nynější funkci předsedy vlády.
