Příští ruský prezident bude vládnout déle

Moskva - Ruští poslanci dnes schválili v předposledním čtení prodloužení prezidentského mandátu ze čtyř na šest let. Zároveň se vyslovili i pro prodloužení mandátu dolní komory parlamentu o rok, tedy na pět let. Podle kritiků Kremlu mají změny otevřít stávajícímu premiérovi Vladimiru Putinovi cestu zpátky do nejvyššího úřadu, ale oficiální činitelé takový záměr popírají. Závěrečné hlasování v Dumě se má podle agentury ITAR-TASS odehrát v pátek.

Nicméně poslanci před zasedáním nevylučovali, že by k němu mohli přistoupit ještě dnes. Prodloužit prezidentské období navrhl letos zvolený prezident Dmitrij Medveděv ve svém prvním vystoupení v parlamentu 5. listopadu. Ujistil, že změna ústavy nebude „reformou, ale korekcí“ a že klíčové principy základního zákona zůstanou nezměněny.

O týden později, 11. listopadu, už prezident předložil sněmovně tři předlohy měnící ústavu - o prodloužení mandátu hlavy státu a poslanců a o každoročním skládání účtů vlády před parlamentem. Duma návrhy schválila 14. listopadu v prvním ze tří čtení.

Prodloužení mandátu se má týkat až příštího prezidenta a nové Dumy. Ale účty před parlamentem by po přijetí změn v ústavě musel skládat již
stávající premiér.

Poslanci z nacionalistického seskupení Vladimira Žirinovského navrhovali,
aby prezident setrval v úřadu až sedm let. Ale navzdory Žirinovského
námitkám Duma schvalovala předlohy bez dalších úprav; Žirinovského
spolustraníci se pak na protest zdrželi hlasování v druhém čtení. Proti
hlasovali jen opoziční komunisté. Změny prošly druhým čtením většinou 351 hlasů, proti hlasovalo 57 poslanců.

Kromě souhlasu dvou třetin poslanců potřebují změny v ústavě i souhlas tří čtvrtin senátorů z horní komory parlamentu, Rady federace a dvou třetin regionálních sněmů. Tyto instituce stejně jako Státní dumu ovládá strana Jednotné Rusko Medveděvova předchůdce Vladimira Putina.

Podle médií se má vše odehrát do konce roku. Změna se nemá týkat Medveděva, ale podle analytiků může otevřít cestu premiéru Putinovi zpět do prezidentského úřadu, kde by mohl za nových podmínek setrvat až dvanáct let.

Vladimir Putin zůstává nejpopulárnějším ruským politikem i po odchodu z
prezidentského křesla do čela vlády. V květnu předal nejvyšší úřad svému nástupci Medveděvovi, protože mu ústava nedovolala ucházet se o třetí
mandát za sebou. Avšak jeho přechod do čela vlády provázely spekulace, že se do klíčového postavení vrátí ještě před koncem Medveděvova mandátu.

Podle jednoho scénáře by se to mohlo odehrát tak, že Medveděv rezignuje, Putin se stane úřadujícím prezidentem a bude třeba vypsat nové volby, v nichž by Putin pravděpodobně vyhrál. Podle spekulací ruského tisku by to mohlo být už příští rok. Putinův mluvčí zatím tento scénář vylučuje. Řádné prezidentské volby se mají v Rusku odehrát v roce 2012, parlamentní o rok dříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoShakespearovské drama Windsorů: Proč britská monarchie čelí další krizi

Kniha Charlese Spencera víří vody kolem britské monarchie. Podcast zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá útoky na krále Karla III., neukončené dozvuky skandálů i komplikované vztahy v rodině Windsorů. Londýnská zpravodajka ČT Katarína Sedláčková vysvětluje, jaké politické pravomoci koruna reálně má, proč je panovník klíčovým nástrojem britské diplomacie a zda má historická instituce šanci ustát nastupující generaci i proměny společnosti. Pořad moderuje Hana Scharffová.
před 1 hhodinou

ŽivěPokračuje rozprava Valného shromáždění OSN, s projevem vystoupí i prezident Pavel

Prezident Petr Pavel ve středu odpoledne vystoupí s národním projevem na zasedání Valného shromáždění OSN. Věnovat by se v něm měl především rizikům spojeným s rozvojem nových technologií, ale i potřebě reformovat OSN. V programu má i vystoupení na summitu Krymské platformy. Později má na plénu promluvit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
před 1 hhodinou

Ruští diplomaté v Česku musí nově hlásit svůj pohyb

Česko upravilo pravidla systému notifikací ruských diplomatů. S jednodenním předstihem musí nově hlásit plán překročit hranice a oznamovat účel cesty, její trasu a dobu či místo pobytu. Zpřísnění režimu, o které informoval web Parlamentní listy, potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgö. Prezident Petr Pavel označil změny za správný krok.
14:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zajatí Afričané popisují, jak je Rusko naverbovalo

Prince Okaiteye z Ghany naposledy mluvil se svou manželkou a čtyřmi dcerami před rokem. Říká, že se mu stýská po domově a chce se co nejdříve vrátit. Domov šestatřicetiletého Prince je téměř sedm tisíc kilometrů od místa, kde se nyní nachází. Loni v prosinci ho zajaly ukrajinské ozbrojené síly a v současnosti je držen v táboře pro další válečné zajatce z řad ruských ozbrojených sil. Strávil tam už více času než na bojišti.
před 2 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
12:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Všechno je zdarma, ale všechno něco stojí“. Francie řeší financování návštěvy papeže

Církev ve Francii stále shání několik desítek milionů eur, aby vyrovnala rozpočet papežovy návštěvy. Jde o výzvu způsobenou specifickým postavením této země.
před 5 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 7 hhodinami

VideoRusové útočí na ukrajinská města, benzinky a sklady. Místní vědí, jak reagovat

Ruské střely a drony v noci zasáhly několik ukrajinských měst. Při útocích na průmyslové podniky v Dněpropetrovské oblasti zemřeli čtyři lidé. Ukrajina zase hlásí zásahy rafinerií v Samaře a Ufě. V posledním půlroce ruské drony stále častěji míří na čerpací stanice, zejména na ty patřící státnímu podniku Ukrnafta. Provozovatelé benzinek mají při poplachu, který se často rozezní i víckrát za den, přesně stanovený postup: upozornit zákazníky, zastavit tankování, uzavřít čerpací stanici a evakuovat se. To vše musí zvládnout do dvou minut. „Od začátku útoků v loňském roce zasáhli přes 150 našich čerpacích stanic,“ vyčíslila Lesia Żarská z Ukrnafty. Nedostatkem pohonných hmot zatím Ukrajina netrpí, skoro veškeré totiž dováží ze zahraničí. Terčem útoků jsou i obchody a sklady společnosti Epitsentr.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.