Biškek - Po středečních celodenních bojích v Kyrgyzstánu vláda oznámila, že odstupuje. Odchod vlády prezidenta Kurmanbeka Bakijeva požadovala opozice, jejíž přívrženci ve středu na mnoha místech země vyvolali střety s vládními jednotkami. Při nepokojích zemřelo 68 lidí a 527 bylo zraněno. Kyrgyzská opozice oznámila, že sestavila přechodnou vládu, jež má fungovat šest měsíců. Do jejího čela se postavila sociální demokratka Roza Otunbajevová, která dnes zároveň podle agentury Reuters oznámila rozpuštění parlamentu.
Sociálně demokratická šéfka opozice v Kyrgyzstánu Roza Otunbajevová sdělila, že se postavila do čela nově vytvořené přechodné vlády, která by měla fungovat šest měsíců. Po informacích, že Bakijev ve středu uprchl ze země, nyní nová šéfka vlády oznámila, že se uchýlil do svého domovského regionu na jihu Kyrgyzstánu a snaží se kolem sebe shromáždit své příznivce a obhajovat svou pozici. „Chceme jednat o jeho rezignaci,“ prohlásila Otunbajevová.
V Kyrgyzstánu to ve středu celý den vypadalo jako za občanské války. Příznivci opozice vyrazili do ulic a žádali změnu. Vláda je podle nich zkorumpovaná a neustále porušuje lidská práva. Demonstranti, kteří už v březnu vyhlásili 7. duben dnem celonárodního odporu, požadovali demisi prezidenta Kurmanbeka Bakijeva a nastolení „vlády lidu“. Mezi jejich hlavními požadavky bylo snížení cen základních životních potřeb, zejména paliv a energií, a rovněž odstranění všech členů Bakijevovy rodiny z centrálních úřadů.
Povstalci zabrali v Biškeku televizní studio, odkud vůdce opozice Omurbek Tekebajev vyzval vládu, aby jim předala moc. Skupina opozičních vůdců informovala, že zahájila jednání s předsedou vlády Danijarem Usenovem.
Bedřich Kopecký, velvyslanec ČR v Kyrgyzstánu a Kazachstánu:
„Situace je velmi vážná, jde o vyhrocení situace, která má dlouhodobý charakter, je spojená s dlouhodobým úsilím režimu získat politickou a ekonomickou moc razantním způsobem.“
Režim Bakijeva se ale tak snadno vzdát nechtěl, policie i armáda v centru metropole Biškek proti demonstrantům zasáhly. Když se povstalci zmocnili dvou nákladních vozů a pokusili se jimi prorazit zátarasy před vládní budovou, zahájili vojáci palbu. Není zatím jasné, kdo má nyní nad sídlem vlády kontrolu, situace je nepřehledná. Útokům povstalců nicméně neodolal parlament, sídlo generální prokuratury a tajné policie.
Protesty se rychle přelily do dalších měst. Vodní děla proti dobře vyzbrojeným demonstrantům brzy nestačila. V průběhu dne se objevila zpráva, že dav demonstrantů ubil k smrti ministra vnitra Moldomusu Kongatijeva. Dav se ho měl zmocnit na severu země ve městě Talas. Na následky zranění po lynčování měl ministr zemřít, informace ale není ověřená.
Situaci v Kyrgyzstánu s velkým znepokojením sledují Rusko a Spojené státy, které v zemi mají své vojenské základny. Zejména pro Washington je vlna nepokojů zneklidňující, protože kyrgyzská základna Manas se stala hlavním překladištěm pro dopravu amerického a spojeneckého vojenského materiálu do Afghánistánu. Mezinárodní civilní letiště v Manasu bylo dnes pro leteckou přepravu kvůli nepokojům uzavřeno.
Český velvyslanec v Kyrgyzstánu ujistil v rozhovoru pro ČT24, že v současnosti neví o tom, že by situace v zemi ohrožovala nějaké české občany. „Úplně to vyloučit nemůžu, je to ale velmi nepravděpodobné,“ uvedl Bedřich Kopecký.
Demonstrace v Kyrgyzstánu trvají už od začátku března. Bezprostředním popudem k nim bylo zdražení cen tepla a elektřiny. Bakijev sám se přitom k moci dostal během podobného převratu, byl hlavní hvězdou takzvané tulipánové revoluce, která před pěti lety smetla nenáviděný režim Askara Akajeva. K Bakijevovi se upíraly naděje obyvatel, kteří si s jeho jménem spojovali pro sebe lepší budoucnost. Bakijev je ale velmi rychle zklamal. Začal protežovat příslušníky vlastní rodiny, jimiž obsadil klíčová mocenská místa, a brzy vybudoval systém osobní moci, který je dnes podle všeho stejně nenáviděný jako ten předchozí.
