Hongkong - Prodemokratičtí demonstranti obklíčili v Hongkongu několik vládních budov. Šéf místní vlády Leung Čchun-jing už protestující varoval před „vážnými důsledky“, pokud se budovy pokusí obsadit. V tom případě by proti davu zakročila policie. Leung zároveň oznámil, že neodstoupí, jak mimo jiné demonstranti požadovali. Jejich ultimátum vypršelo. Premiér se ale nebrání dialogu. „Hongkongská vláda je vždy ochotná diskutovat o (politických) reformách,“ prohlásil Leung.
Leung na tiskové konferenci před vypršením ultimáta demonstrantů oznámil, že nerezignuje, vláda je ale ochotná s protestujícími jednat. „Dává smysl jít cestou dialogu a tentokrát zajistit, aby ti, kteří jednají o své vlastní demokratické minulosti, věděli, že to není podovod, ale skutečná diskuse, která skončí volbami, jež budou lidé považovat za svobodné a spravedlivé,“ sdělil BBC Lord Patten, poslední britský guvernér Hongkongu.
- Šéf hongkongské vlády Leung: „Pověřil jsem vyslankyni vlády v Hongkongu, aby jednala se zástupci studentů o ústavních změnách.“
Podle Leunga se zatím lidé v okolí úřadů chovali racionálně a umírněně. Doufá, že to tak bude i nadále. Na druhou stranu upozornil, že shromáždění kolem vládních budov jsou nezákonná a v případě pokusu o jejich obsazení by na sebe zásah policie nenechal dlouho čekat. "Policie nebude stát stranou a dívat se. Rozhodně budeme dodržovat zákon," řekl novinářům policejní mluvčí Steve Hui.
Boj o demokratické volby v roce 2017
Peking v srpnu odmítl požadavek obyvatel Hongkongu, aby si v nadcházejících volbách v roce 2017 směli svobodně zvolit budoucího vůdce. Čínská vláda oznámila, že kandidáty musí nejprve nominovat a schválit nadpoloviční většinou hlasů speciální výbor. Až pak o nich budou moci hlasovat voliči. Nominováni budou přitom jen dva či tři uchazeči. Prodemokratičtí aktivisté chtějí, aby volby v roce 2017 byly plně demokratické.
Evropská unie dnes vyzvala Peking i demonstranty ke zdrženlivosti. „Událostmi v Hongkongu jsme znepokojeni. Vývoj pozorně sledujeme,“ uvedl mluvčí šéfky zahraniční politiky Unie Catherine Ashtonové. „Apelujeme na všechny strany, aby byly zdrženlivé,“ dodal mluvčí s tím, že obě strany by se měly řídit základním zákonem a zásadou „jedna země, dva systémy“, která by zaručila spravedlivý volební systém umožňující vysoký stupeň politické účasti lidí v Hongkongu.
Martin Kříž, sinolog a překladatel:
„Hongkong je pevnou součástí Čínské lidové republiky. To, že tam do jisté míry existuje autonomie, je pouze přechodné opatření. Už od roku 1997 se začaly utahovat šrouby. Obyvatelé Hongkongu jsou sice etnicky Číňané, těch zhruba 100 let britské vlády na nich ale zanechalo nesmazatelnou stopu a uvažují úplně jinak. Rozdíl mezi Číňany v Hongkongu a Číňany z pevninské Číny je mnohem větší, než by se na první pohled zdálo. Z Pekingu se vládne nad územím, které nemá z hlediska politické kultury a mentality s Čínou nic moc společného. Je více než pravděpodobné, že by mohlo dojít i k vojenské intervenci. Peking bude vzdorovat silně, k jednoznačnému kompromisu nedojde.“
Hongkong zažívá nejvážnější nepokoje od roku 1997, kdy se vrátil pod čínskou správu. O víkendu policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla s použitím slzného plynu a pepřového spreje a někde přišly ke slovu i obušky. Zatčeno bylo takřka 150 protestujících a desítky lidí utrpěly zranění. Od roku 2005 to bylo poprvé, co pořádkové síly použily slzný plyn.
