Dijon/Paříž - Před třemi lety vyvolala smrt dvou výrostků, kteří se před policií schovali v elektrickém rozvaděči, vlnu násilí. Nepokoje přímo či nepřímo způsobily smrt několika osob. Bylo zapáleno přes 9 200 aut. V plamenech se ocitla také řada obchodů, škol či policejních stanic. Pojišťovny vyčíslily škodu na více než 200 milionů eur.
Jak uvedl ředitel dijonské sekce Pařížského institutu politických věd Lukáš Macek, mladiství tehdy neměli žádné konkrétně artikulované požadavky. Při nepokojích šlo podle Macka spíše o vyjádření nespokojenosti a pocitů frustrace, pramenících z života na předměstí.
V řadě předměstí například dosahuje nezaměstnanost mladých lidí 40 procent. Jedním z požadavků mladistvých převážně z řad přistěhovalců bylo také lepší chování ze strany policie. Řada mladých totiž měla pocit, že jedinou reakcí vlády na jejich problémy je zvýšená policejní represe.
Podle některých pozorovatelů je za nepokoji polygamie. Ve Francii je sice nezákonná, nicméně u afrických přistěhovalců ji úřady v podstatě tolerují. Děti z takových rodin pak nejsou schopny integrovat se do společnosti.
Lukáš Macek:
„Čtyřicetiprocentní nezaměstnanost se v době hospodářské krize ještě zhorší.“
Lukáš Macek ve vysílání ČT24 podotkl, že polygamie je podobně jako nošení šátků jedním ze symbolů, na kterých se dají dobře ukázat potíže spojené s integrací některých skupin přistěhovalců do francouzské společnosti.
Současný prezident Nicolas Sarkozy byl v době výbuchů násilí v roce 2005 ministrem vnitra a na nepokoje odpověděl represivním způsobem, což mu část společnosti vyčítala. Situace na předměstích se ale nijak nezměnila, a tak je jen otázka času, kdy nepokoje vypuknou znova.
