Potopení lodi se 767 Židy může osvětlit nález sovětské ponorky

Bukurešť - Rumunští potápěči hlásí unikátní úlovek. Po desetiletích pátrání objevili v Černém moři vrak sovětské ponorky SC 213, která v únoru 1942 potopila loď plnou židovských uprchlíků, mířících z válčící Evropy do Palestiny. Z celkem 767 lidí na palubě přežil jen jeden člověk.

Více než 700 zoufalých židovských uprchlíků utíkalo na konci roku 1941 před Hitlerem z Rumunska do Palestiny. Měla to být cesta za svobodou, skončila ale tragédií. Jejich loď Struma uvízla v tureckém Istanbulu a nemohla dál.

Když loď v únoru 1942 vjela do Bosporské úžiny, poslalo ji torpédo sovětské ponorky ke dnu. Ze 769 pasažérů přežil jediný. „Tragédie lodi Struma byla jednou z největších tragédií, která se v Černém moři během 20 století stala,“ říká rumunský historik Adrian Cioroianu.

Nahrávám video
Reportáž Josefa Pazderky
Zdroj: ČT24

Poslední dopis pasažéra lodi Struma synovi (5.1.1942):

Můj nejdražší synu!

Na lodi panují velmi špatné podmínky. Uvalili na nás karanténu. Nesmíme se stýkat s nikým v přístavu. Máme velmi málo jídla.

Tragická událost teď navíc znovu ožívá u rumunských břehů. Po dlouhém pátrání tam totiž potápěči našli sovětskou ponorku SC 213, která poslala loď Struma ke dnu.

Krátce poté ponorka sama najela na minu a potopila se. Vrak ponorky teď možná skrývá vzácná tajemství. Konstrukce je zachovalá. Je tedy naděje, že do některých částí ponorky se vůbec nedostala voda. Teoreticky je tak možné, že se najde i lodní deník. Ten by mohl napovědět, zda sovětská posádka na loď útočila a kolik toho věděla o jejích zoufalých pasažérech. 

Potopení lodi Struma

Rumunský přístav Konstanca byl hlavním výchozím bodem, odkud Židé za druhé světové války utíkali do Palestiny.  V prosinci 1941 odtud vyplula i loď Struma se 767 Židy na palubě. Ti měli v plánu plout do Istanbulu, kde měli dostat víza do Palestiny, a pak přes Turecko pokračovat dál až do Palestiny. 

Do Istanbulu Struma, která byla přeplněná, a kvůli tomu na palubě panovaly hrozné hygienické podmínky, dorazila 16. prosince 1941. Teprve tady se Židé dozvěděli, že britské úřady jim nepovolily vstup do Palestiny. 

Loď tak zůstala v Istanbulu víc než dva měsíce v karanténě. 23. února 1942 pak turecká policie odvlekla loď z Istanbulu na moře. Den na to, tedy 24. února 1942, se loď potopila. Proč k tomu došlo, úřady nikdy oficiálně neoznámily. Předpokládá se ale, že loď zasáhla sovětská ponorka. Z lodi přežil jen jeden pasažér – David Stoliar.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V místní volbách v Anglii uspěli Reform UK a Zelení, propadli labouristé

V místních volbách v Anglii, které se konaly ve čtvrtek, výrazně uspěla protiimigrační strana Reform UK a Zelení. Propad zaznamenali vládní labouristé a také opoziční konzervativci, ukazují výsledky, o kterých v sobotu informovala BBC. V parlamentech ve Skotsku a Walesu uspěly místní národní strany, v obou případech ale nemají většinu.
před 3 hhodinami

WHO potvrdila šest případů nákazy hantavirem, loď míří k Tenerife

Z osmi podezřelých případů hlášených po vypuknutí nákazy na palubě výletní lodi v Atlantiku bylo dosud potvrzeno šest případů hantaviru. V pátek to podle agentury AFP oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Evakuace lidí z výletní lodi začne v neděli v 9:00 SELČ. Uvedl to v prohlášení v sobotu večer provozovatel lodi. Očekává se, že loď připluje k ostrovu Tenerife, kde evakuace začne, o několik hodin dříve.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelské útoky zabily v Libanonu nejméně sedm lidí, útočil i Hizballáh

Izraelský úder na jihu Libanonu v sobotu zabil sedm lidí včetně jednoho dítěte a zranil patnáct lidí, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Bejrútu. Podle agentury AP celkem zabily izraelské údery na jihu Libanonu třináct lidí a další čtyři lidé zahynuli při úderech u Bejrútu. Šíitské hnutí Hizballáh v sobotu odpoledne oznámilo dronový útok na severu Izraele, který odůvodnilo porušováním příměří z izraelské strany.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rodríguezová míří do Haagu, chce hájit nárok Venezuely na Esequibo

Venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová v sobotu oznámila svou první cestu do Evropy. Uvedla, že se vydá do Haagu na zasedání Mezinárodního soudního dvora (ICJ), napsala agentura AFP. ICJ řeší spor mezi Venezuelou a Guyanou o region Esequibo, který si Caracas nárokuje.
před 5 hhodinami

Ruské oslavy Dne vítězství byly nejtlumenější za poslední roky, kvůli „hrozbě“ z Ukrajiny

Rusko si v sobotu dopoledne vojenskou přehlídkou v Moskvě připomnělo 81. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Kreml obvykle na Den vítězství pořádá rozsáhlé vojenské defilé, letos však na Rudém náměstí kvůli „operační situaci“ chyběla pozemní vojenská technika. Dle médií byla akce dokonce nejtlumenější za poslední roky. Ruský vládce Vladimir Putin nicméně v projevu podle agentury TASS chválil postup svých vojáků v bojích na Ukrajině, ačkoliv prý tuto zemi, kterou z jeho rozkazu Rusové napadli, podporuje NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří větší klid na frontě nepřineslo, hlásí z Ukrajiny zpravodajka ČT

Podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové se ohlášený třídenní klid zbraní na frontě v pravém smyslu nedodržuje. Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti. Další člověk zahynul už v pátek při ruském úderu v Černihivské oblasti. Není jasné, zda se útoky v Dněpropetrovské oblasti odehrály po začátku příměří, které potvrdily Kyjev i Moskva.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPentagon zveřejnil dokumenty o UFO

Pentagon na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnil množství dokumentů o neidentifikovaných létajících předmětech. Úřady Spojených států vyšetřují jevy UFO už přes sedmdesát let. Lidé teď v odtajněných materiálech usilovně hledají důkazy o existenci mimozemské civilizace. Bývalý ředitel Úřadu pro zkoumání všech anomálií Sean Kirkpatrick odmítá zveřejnění jako honbu za senzací. Spokojeni nejsou ani lovci záhad, protože mnohé materiály se podle nich na veřejnost dostaly už dříve, případně nepřinášejí žádné odpovědi. Část veřejnosti pak podezírá současnou administrativu, že zveřejněním odvádí pozornost od důležitějších, nelichotivých věcí.
před 7 hhodinami

NYT: Írán a spojenci zasáhli osmnáct základen s vojáky USA v sedmi zemích

Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně osmnáct základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT). Ten mimo jiné prověřoval tvrzení íránských státních médií o úspěších odvety proti USA. Íránu se podle snímků ze satelitů podařilo zasáhnout hangáry, sklady či radary, dřívější informace uváděly také zničená logistická letadla. Škody jsou v rozsahu miliard dolarů (desítek až stovek miliard korun).
před 8 hhodinami
Načítání...