Haag - V předčasných nizozemských volbách velmi těsně zvítězila liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) s 31 mandáty. Druzí skončili sociální demokraté ze Strany práce (PvdA) s 30 mandáty. Největší zisk od posledních voleb v roce 2006 zaznamenala protiislámská Strana pro svobodu (PVV) kontroverzního politika Geerta Wilderse, která si polepšila o 15 poslaneckých křesel až na 24 mandátů. Debaklem skončily volby pro vládní křesťanské demokraty premiéra Jana Petera Balkenendeho - ti ztratili polovinu křesel. Balkenende proto odešel z čela strany a složil i čerstvě získaný poslanecký mandát.
Wildersovi se podařilo zvítězit v některých významných regionech, především v Limburgu, kde získal více než 30 procent odevzdaných hlasů a kde na druhém místě skončila VVD s odstupem takřka 13 procentních bodů. Podle analytiků ale Wildersova Strana svobody není přijatelným partnerem. Její šéf čelí obvinění za podněcování nenávisti a diskriminaci kvůli filmu Fitna.
Významně si ve volbách polepšily některé menší politické strany. Svůj historicky nejlepší výsledek zaznamenala Zelená levice (GL), která má deset mandátů - o tři více než dosud. Sedm nových mandátů - a celkově rovněž deset - má liberální strana Demokraté 66 (D66). Je velmi pravděpodobné, že obě tyto strany, nebo minimálně jedna z nich, zasednou v nové vládě.
Kabinet bude téměř s jistotou sestavovat šéf VVD Mark Rutte. Již nyní je zřejmé, že koalice se bude muset skládat z nejméně čtyř stran napříč politickým spektrem. „Je to úžasný večer. Kdo by si před půlrokem pomyslel, že budeme slavit takovéto vítězství,“ radoval se po sečtení drtivé většiny hlasů Rutte.
Nizozemsko tedy čeká vládní koalice, pravděpodobně takzvaná purpurová. Tvořili by ji liberálové, Strana práce, zelená levice a liberální demokracie. Vyjednávání ale může trvat i několik týdnů. Mezi demokratickými stranami je zřejmá pouze jedna věc – nikdo nechce spolupracovat s Geertem Wildersem.
Nizozemský premiér po drtivé volební porážce opouští politiku
Současný nizozemský premiér Jan Peter Balkenende opouští po drtivé volební porážce politiku. Jeho strana Křesťanskodemokratická výzva (CDA) ztratila polovinu poslaneckých mandátů a skončila až na čtvrtém místě, což je nejhorší výsledek od roku 1994.
Balkenende se v emotivním projevu po skončení voleb rozhodl odstoupit z čela strany a zároveň se vzdal poslaneckého mandátu. „Výsledky těchto voleb jsou obrovským zklamáním, je to opravdu velký pohlavek,“ řekl před svými příznivci, kteří se shromáždili v Haagu. Balkenendemu se tak uzavřela cesta k tomu, aby získal již popáté v řadě premiérský úřad, v němž nepřetržitě působil od roku 2002.
Nizozemská vláda padla, když kabinet opustila Strana práce. Odmítla podpořit další účast nizozemských jednotek v operacích NATO v Afghánistánu. Nizozemští vojáci by proto měli Afghánistán v srpnu opustit. Předvolební kampani ale dominovala ekonomická témata.
Podle tisku je faktickým vítězem Wilders
Nizozemský tisk označuje výsledky voleb za politickou lavinu, politický otřes či politické zemětřesení. Deníky se shodují, že opravdovým vítězem hlasování je protiislámská Strana pro svobodu (PVV) kontroverzního Geerta Wilderse, která sice skončila třetí, ale zaznamenala největší zisk ve srovnání s volbami v roce 2006 a patrně míří do vlády.
„Wildersův zisk je opravdu monstrózní. Přinejmenším tak, jak velká je historická ztráta současného premiéra Jana Petera Balkenendeho a jeho Křesťanskodemokratické výzvy (CDA),“ píše deník De Telegraaf. Podle deníků ovšem voliči před politiky postavili velmi složitý úkol. Sestavit jakoukoli vládu bude komplikované.
Jako nejpravděpodobnější se v současnosti podle nizozemských médií jeví koalice VVD, CDA a PVV, která by však měla většinu pouhého jednoho hlasu. Rutte jí nicméně podle deníku De Limburger zkusí jako první možnost. Sám již připustil, že Wilderse do vlády přizve, protože nemůže ignorovat jeho velký zisk.
