Pchjongjang chystá třetí jaderný test

Soul - Severní Korea nejspíš dokončuje přípravy k provedení v pořadí už třetí jaderné zkoušky. Jihokorejská agentura Jonhap dnes s odvoláním na zdroje z tajných služeb napsala, že Severokorejci značně pokročili v budování podzemního tunelu, který je pro provedení testu třeba. Potvrzují to prý také satelitní snímky.

KLDR plánuje během příštího týdne vypustit na oběžnou dráhu satelit při příležitosti stého výročí narození zakladatele země Kim Ir-sena, které připadá na 15. dubna. Většina západních zemí i sousední Jižní Korea se obávají, že jde jen o zastírací manévr pro zkoušku rakety dlouhého doletu schopnou nést jadernou hlavici. Pchjongjang trvá na tom, že jde o čistě mírovou vesmírnou misi a ukázku severokorejských vědeckých výdobytků.

Všechny tři stupně rakety dlouhého doletu jsou již připraveny a raketa je na odpalovací rampě. Potvrdili to západní novináři, kterým režim umožnil podívat se na přípravy v odpalovacím komplexu Sohe na severozápadě země nedaleko hranic s Čínou. Satelit by do kosmu měla v rozmezí 12. až 16. dubna vynést raketa Unha-3.

Raketa - ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Zdroj agentury Jonhap uvedl, že KLDR „tajně připravuje jadernou zkoušku“, a to na stejném místě, kde proběhly předchozí dva testy. Severní Korea poprvé vyzkoušela jadernou bombu v říjnu 2006, podruhé v květnu 2009, vždy v lokalitě Pung-kje na severovýchodě země.

Budování tunelu je u konce

Satelitní snímky prý ukazují obrovské haldy písku a zeminy před ústím podzemního tunelu. „Máme potvrzeno, že výkopové práce postoupily do konečného stadia,“ řekl představitel tajných služeb.

KLDR se před třemi lety stáhla z šestistranných rozhovorů o jaderném programu, jichž se kromě obou Korejí zúčastnily také USA, Čína, Rusko a Japonsko. Udělala to na protest proti sankcím, které na ni mezinárodní společenství uvalilo kvůli jejím nukleárním a raketovým testům.

Čang Mjong Čin, ředitel raketové základy:

„Rezoluce rady OSN hovoří o zákazu balistických střel. Existuje ale důležitější úmluva, a to je Dohoda o výzkumu kosmu. Ta jasně zaručuje všem zemím právo vyvíjet kosmické technologie pro mírové účely.“

Letos v únoru Pchjongjang souhlasil s tím, že nebude obohacovat uran a že naopak bude dodržovat moratorium na jaderné testy a zkoušky svých raket dlouhého doletu. USA mu za to slíbily dodávky potravinové pomoci.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA plánují otevřít v Grónsku dvě vojenské základny, píše Reuters

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.
před 2 hhodinami

Věci spojené s herečkou Bardotovou se v aukci prodaly za téměř milion eur

Za téměř milion eur (skoro 25 milionů korun) se v pondělí v aukci prodalo 285 osobních věcí a suvenýrů spojených s francouzskou herečkou Brigitte Bardotovou, která zemřela loni 28. prosince ve věku 91 let. Podle agentury AFP se cena vyšplhala na téměř dvacetinásobek odhadované částky. Kupce našel každý z nabízených předmětů, napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Východní Japonsko minul silný tajfun, sesuvy půdy si vyžádaly nejméně dva mrtvé

Silný tajfun Dujuan se v pondělí přiblížil k tichomořskému pobřeží Japonska a minul metropolitní oblast Tokia. Východní část ostrovního státu ohrožuje přívalový déšť, silný vítr a zvýšené riziko povodní a sesuvů půdy. Ty si podle úřadů už vyžádaly nejméně dva lidské životy, řada dalších lidí se pohřešuje. Informovaly o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na japonské meteorology a úřady.
před 6 hhodinami

Členské země EU nestvrdily avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU podle diplomatů nestvrdily dříve avizovanou dohodu velvyslanců na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Podle původních informací se členské země shodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy tentokrát o tři roky, původně se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Mělo jít o kompromisní dohodu, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Velká americká média kvůli sporu o akreditace nebudou pokrývat Trumpovy aktivity

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu, což zdůvodnil tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Hlavní televizní stanice zároveň oznámily, že ze solidarity se CNN nebudou pokrývat Trumpovy aktivity.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Paramount se dohodl na urovnání žaloby bránící koupi Warner Bros. Discovery

Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Oznámil to kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. Urovnání žaloby je podle agentur klíčovým krokem k dokončení transakce, která by zásadně změnila tvář Hollywoodu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Slovenští politici se vymezují vůči Ficově zpochybňování článku pět NATO

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.
před 9 hhodinami

VideoHlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů. V gulagu bylo i dvacet Čechoslováků. Kromě náročných podmínek se vězni museli vypořádat s hladem, nemocemi a podle nálezů archeologů pravděpodobně i násilím dozorců. Aby ale výzkumníci zjistili jména vězňů a vězeňkyň, musely by jim je poskytnout ruské archivy. „V dnešním Rusku si to neumím představit. Tam zavřeli muzeum gulagu, vyhnali ze země memoriál, označili ho za extremistickou organizaci a evidentně režim dělá vše pro to, aby téma gulagu a sovětských represí vymazal z veřejného prostoru,“ poznamenal Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz. Aktuálně jsou archeologové teprve na začátku výzkumu. Pokračovat budou příští rok v červnu, kdy by chtěli i s českými a kazašskými studenty odkrýt větší část areálu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.