Po odkladu a neúspěšné snaze americké vlády zablokovat její vydání jde v úterý do prodeje kniha bývalého poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Johna Boltona o 17 měsících jeho působení v týmu prezidenta Donalda Trumpa. Paměti nazvané The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Paměti z Bílého domu) předkládají obrázek administrativy plné nedůvěry a interních půtek v čele s americkým lídrem.
Vydání knihy o několik měsíců zdržely konzultace související s hrozícím zveřejněním utajovaných informací. Podle Boltonova právníka rukopis prošel zdlouhavým připomínkovacím procesem.
Boltonův nástupce Robert O'Brien ovšem později nařídil novou revizi. Americké ministerstvo spravedlnosti pak minulý týden požádalo soud o vydání předběžného rozhodnutí, které by Boltonovi zakázalo knihu zveřejnit, federální soudce ale požadavku nevyhověl.
Deník The New York Times uvádí, že pokud jsou ve finální verzi díla stále utajované informace, pak lze jen těžko odhadovat, o jaké pasáže by se jednalo. „Nejsou zde zmínky o tajných zpravodajských operacích nebo špionážních zdrojích a metodách,“ píše list.
Autor sám pak v epilogu tvrdí, že musel z memoárů vyřadit několik výroků, jejichž utajení prý nelze řádně obhájit, „protože odhalovaly informace, které lze popsat jedině jako trapné pro Trumpa nebo jako náznaky možného nepřípustného jednání“.
Podobných tvrzení nicméně ve více než pětisetstránkové knize zůstala celá řada, jak ukázal úryvek publikovaný minulý týden deníkem The Wall Street Journal či shrnutí od jiných médií.
Autor podle něho popisuje „ohromující“ neznalosti amerického prezidenta ohledně mezinárodních vztahů či epizodu z jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, při němž údajně šéf americké diplomacie Mike Pompeo vzkázal Boltonovi, že Trump „plácá nesmysly“.
Schvaloval věznění Ujgurů v Číně, píše se v knize
Bývalý prezidentův poradce v knize zmiňuje také lehkovážné výroky šéfa Bílého domu o vojenské invazi do Venezuely nebo o popravách novinářů i jeho údajné schvalování „koncentračních táborů“ pro Ujgury v čínské provincii Sin-ťiang.
V exporadcových memoárech se rovněž píše, že při setkání Trumpa s britskou premiérkou Theresou Mayovou v roce 2018 se jeden z přítomných britských činitelů zmínil o Spojeném království jako o nukleární mocnosti. „Ó, vy jste nukleární mocnost?“ řekl na to Trump tónem, který vedl Boltona k přesvědčení, „že to nemyslel jako vtip“.
Británie byla třetí zemí na světě po USA a Sovětském svazu, která vyvinula jadernou bombu a první úspěšný test provedla v roce 1952. Británie navíc v současnosti využívá k odstrašení svých nepřátel americké rakety Trident vybavené jadernými hlavicemi odpalované z ponorek.
Bolton: Trump si myslel, že Finsko patří Rusku
Bolton v knize rovněž tvrdí, že se Trump ptal na to, zda Finsko nepatří Rusku. Téma se objevilo při diskuzích ohledně toho, kde by se mělo uskutečnit první setkání mezi Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Americká strana navrhovala finskou metropoli Helsinky, zatímco Rusové doporučovali Vídeň.
„Není Finsko takovým ruským satelitem?“ otázal se podle Boltona Trump. Ten samý den se pak údajně zeptal svého tehdejšího personálního šéfa Johna Kellyho, zda Finsko není součástí Ruska. Trump si také podle exporadce pravidelně pletl bývalého prezidenta Afghánistánu Hamída Karzáího se současnou hlavou státu Ašrafem Ghaním.
To Bolton považoval za nešikovné vzhledem k intenzivním jednáním o mírové dohodě s hnutím Tálibán, jež měla vést ke stažení amerických vojsk ze země. Prezident údajně rovněž nevěnoval příliš pozornosti briefingům představitelů amerických tajných služeb.
„Trump měl většinou jen dva zpravodajské briefingy týdně a na většině z nich mluvil víc než mluvčí tajných služeb, často o záležitostech, které vůbec nesouvisely s probíraným tématem,“ píše Bolton.
Nejvíce pozornosti podle The Wall Street Journal nicméně přitáhla pasáž, podle níž Trump na loňské bilaterální schůzce žádal čínského prezidenta o pomoc v nadcházejících amerických prezidentských volbách. Podle Boltona údajně naznačoval, že jeho preferencím v některých amerických státech by pomohlo, kdyby Čína začala více nakupovat americké zemědělské produkty.
Popsaný rozhovor sdílí jisté rysy s událostmi z loňského léta, kvůli nimž Trump na přelomu loňského a letošního roku čelil ústavní žalobě za zneužití moci. Jádrem takzvaného impeachmentu byla snaha šéfa Bílého domu dotlačit Ukrajinu k oznámení vyšetřování souvisejícího s jeho politickým rivalem Joem Bidenem.
Bolton nyní v knize přináší další důkazy o tom, že Trump svůj požadavek spojoval s pozastavením vojenské pomoci pro Kyjev, kterou už předtím schválil Kongres. Z pozice v Bílém domě Bolton odešel loni v září těsně předtím, než se ukrajinská kauza stala v USA tématem číslo jedna.
Jestřáb zahraniční politiky
John Bolton nastoupil do Bílého domu v dubnu 2018 coby někdejší pracovník administrativ předchozích republikánských prezidentů počínaje Ronaldem Reaganem. Za svých předchozích vládních angažmá si vysloužil pověst ultrakonzervativce a jestřába zahraniční politiky, mimo jiné za prosazování použití vojenské síly proti Íránu či Severní Koreji.
Bolton není zdaleka prvním, kdo po odchodu ze současné americké exekutivy kritizuje jejího šéfa. Bývalý ministr zahraničí Rex Tillerson například předloni uvedl, že Trump byl „velmi neukázněný“ a „nerad četl“, výhrady vůči prezidentovu jednání dal nedávno najevo i někdejší personální šéf Bílého domu John Kelly.
Podobně kritický jako Bolton pak byl na začátku června exministr obrany Jim Mattis, který Trumpa obvinil, že se nesnaží americkou společnost spojovat, ale naopak ji chce rozdělovat. Prezident USA na Boltonovu kritiku reagoval podobně jako na další obdobné případy.
Svého bývalého bezpečnostního poradce označil za lháře a „magora“. Připojili se k němu i další republikánští politici, kteří Boltona vykreslují jako zrádce či zhrzeného zaprodance, jenž se Trumpovi mstí za propuštění z funkce.
Bolton píše v knize také o Babišově výroku
Bolton se v knize zmiňuje i o českém premiérovi Andreji Babišovi, a to nikoli v pozitivním kontextu. Předseda české vlády byl podle něj autorem „nejvíce nejapného komentáře“ při jednom z jednání na summitu Severoatlantické aliance v červenci 2018.
Exporadce tak hodnotil údajná Babišova slova o tom, že pro Česko je obtížné přibližovat se ke splnění závazku ohledně výdajů na obranu, protože zemi rychle roste hrubý domácí produkt. Obranné výdaje byly před dvěma lety hlavním tématem vrcholné schůzky NATO v důsledku ostrých výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ten opakovaně vyjadřoval nespokojenost se skutečností, že většina zemí Aliance na obranu dávala méně než dvě procenta HDP, což je cíl pro rok 2024 dohodnutý v roce 2014. Na začátku druhého dne předloňského summitu šéf Bílého domu nečekaně vznesl požadavek, aby spojenci obranné rozpočty patřičně zvýšili už do začátku roku 2019, načež lídři v Bruselu zahájili mimořádné jednání čistě na toto téma.
„Nejvíce nejapný komentář přišel od českého premiéra, který řekl, že se ze všech sil snaží dosáhnout dvou procent do roku 2024, ale že jejich HDP roste tak rychle, že si není jistý, zda mohou obranné výdaje udržet krok. V podstatě tím říkal, že bohatnou moc rychle na to, aby se mohli náležitě bránit,“ uvádí Bolton.
Podle premiéra Andreje Babiše ale Bolton vytrhl jeho výrok o výdajích na obranu z kontextu. „Logicky jsem argumentoval tím, že v podstatě tolik nezáleží na procentu HDP, které utratíte za zbrojení, protože důležitější je absolutní částka, která jde na výdaje na obranu. Pokud vám roste HDP, tak vám roste i absolutní částka, kterou byste měl utratit za zbrojení, ale pokud nám v tomto roce HDP klesne a naše výdaje na obranu zůstanou zachovány, tak nám procento výdajů na obranu logicky stoupne,“ vysvětlil Babiš svá slova.
