Americká vláda podala žalobu na Boltona. Chce zabránit vydání jeho knihy

Americké ministerstvo spravedlnosti chce zabránit vydání knihy bývalého bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona. V žalobě, kterou podalo v úterý u federálního soudu ve Washingtonu, tvrdí, že Bolton v knize zveřejní utajované informace, a ohrozí tím „národní bezpečnost“. Ministerstvo proto soud vyzvalo, aby vydal předběžné opatření a zveřejnění knihy zakázal.

Americký prezident Donald Trump v úterý varoval, že by Bolton mohl čelit „problému se zákonem“, pokud nezastaví vydání knihy plánované na 23. června. Trump svého bývalého poradce obvinil z toho, že by v knize mohl vyzradit utajované informace.

Boltonův právník Chuck Cooper ale uvedl, že jeho klient několik měsíců spolupracoval s odborníky při bezpečnostní radě Bílého domu, aby se ujistil, že jeho kniha žádné tajné informace obsahovat nebude. To její vydání o několik měsíců opozdilo. Podle Coopera Bílý dům obavy ze zveřejnění tajných informací využívá jen jako záminku, aby vydání knihy zdržel.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že konzultace s bezpečnostní radou Bolton sice vedl, ale nedokončil. V žalobě washingtonský soud proto vyzývá, aby vydání knihy zamezil, dokud nebude proces kontroly dokončen.

Kniha popisuje dění v Bílém domě

Kniha nazvaná The Room Where It Happened, A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Memoáry z Bílého domu) se podle nakladatelství vyjadřuje k řadě témat: k chaosu v Bílém domě, ale také k hlavním aktérům, k nesouvislému a neuspořádanému rozhodovacímu procesu prezidenta a k jeho jednání se spojenci i nepřáteli, od Číny přes Rusko, Ukrajinu, Severní Koreu či Írán až po Británii, Francii a Německo.

V žalobě podané ministerstvem spravedlnosti stojí, že Bolton za knihu od nakladatelství dostal kolem dvou milionů dolarů (47,3 milionu korun). Bolton významný post v Bílém domě zastával od dubna roku 2018 do září 2019. Trump ho z funkce propustil údajně kvůli neshodám ohledně přístupu k Severní Koreji, Íránu, Afghánistánu či Rusku.

Bolton: Trump žádal čínského prezidenta, aby mu pomohl ve volbách

Bolton v úryvku z nové knihy, který ve středu zveřejnil list The Wall Street Journal (WSJ), píše, že Trump při loňském jednání požádal čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga, aby mu pomohl obhájit vítězství ve volbách. Podle exporadce nešlo o izolovaný incident, ale o součást „vzorce zásadně nepřijatelného chování, které podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Světová média si všímají zejména pasáže popisující bilaterální jednání Trumpa s jeho čínským protějškem při loňském summitu G20 v Japonsku. Si prý hovořil o významu americko-čínských vztahů, na což prezident Spojených států navázal komentářem o postojích Demokratické strany. „Trump pak k mému ohromení stočil konverzaci k nadcházejícím prezidentským volbám v USA, odkazoval na ekonomické možnosti Číny a naléhal na Siho, aby zajistil, že vyhraje,“ píše Bolton. Prezident prý naznačil, že Peking by mu mohl pomoci navyšováním dovozu amerických zemědělských produktů.

Bolton chtěl původně své memoáry vydat už o několik měsíců dříve a američtí novináři mají už delší dobu výtisky k dispozici. Nově zveřejněný úryvek popisuje řadu aspektů současné americké politiky vůči Číně, přičemž hodnocení je velmi kritické.

„Trumpovy konverzace se Si odrážely nejen nesrozumitelnost jeho obchodní politiky, ale také sloučení osobních politických zájmů a amerických národních zájmů v Trumpově mysli,“ uvádí Bolton. Prý během svého působení zažil „nespočet“ konverzací, které dokládají, že Trumpovo jednání „podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Kvůli podobnému jednání, jaké popisuje Bolton, Trump na přelomu roku čelil ústavní žalobě. Proces takzvaného impeachmentu za údajné zneužití moci proti němu spustila demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů kvůli jeho telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump v něm od Kyjeva žádal kroky, které mohly poškodit jeho volebního soupeře Joea Bidena, přičemž požadavek spojoval s poskytnutím vojenské pomoci Ukrajině.

Bolton uvádí, že kdyby se demokratičtí zákonodárci nesoustředili jen na dění kolem Ukrajiny, „vyústění impeachmentu mohlo dost dobře být jiné“. Komentátoři ovšem ihned poukazovali na to, že Bolton tehdy během vyšetřování v Kongresu odmítl vypovídat. „Když byl požádán, odmítl a hrozil žalobou v případě předvolání. Místo toho si to schoval pro knihu. Bolton možná je autorem, ale není to žádný vlastenec,“ napsal dnes na Twitteru šéf sněmovního výboru pro zpravodajské služby Adam Schiff.

Nově zveřejněný úryvek z knihy dále popisuje údajnou loňskou konverzaci Trumpa s čínským prezidentem o takzvaných převýchovných táborech pro Ujgury v čínské provincii Sin-ťiang. „Si vysvětlil Trumpovi, proč v Sin-ťiangu staví v zásadě koncentrační tábory. Podle našeho tlumočníka Trump řekl, že Si by měl se stavbou táborů pokračovat, Trump měl za to, že je to zcela správný postup,“ píše Bolton.

Jeho kniha podle deníku The Washington Post Trumpovi připisuje i řadu dalších šokujících výroků, jako například slova o tom, že by bylo „hustý“ podniknout invazi do Venezuely. V létě roku 2019 prý zase prohlásil, že novináře, kteří odmítají prozradit své zdroje, „by měli popravovat“.

Bílý dům ihned na nově publikovaná tvrzení nereagoval, píše agentura AP. Trumpova mluvčí Kayleigh McEnanyová předtím zopakovala postoj administrativy, že Boltonova kniha „je plná utajovaných informací, což je neomluvitelné“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 28 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 37 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.