Americká vláda podala žalobu na Boltona. Chce zabránit vydání jeho knihy

Americké ministerstvo spravedlnosti chce zabránit vydání knihy bývalého bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona. V žalobě, kterou podalo v úterý u federálního soudu ve Washingtonu, tvrdí, že Bolton v knize zveřejní utajované informace, a ohrozí tím „národní bezpečnost“. Ministerstvo proto soud vyzvalo, aby vydal předběžné opatření a zveřejnění knihy zakázal.

Americký prezident Donald Trump v úterý varoval, že by Bolton mohl čelit „problému se zákonem“, pokud nezastaví vydání knihy plánované na 23. června. Trump svého bývalého poradce obvinil z toho, že by v knize mohl vyzradit utajované informace.

Boltonův právník Chuck Cooper ale uvedl, že jeho klient několik měsíců spolupracoval s odborníky při bezpečnostní radě Bílého domu, aby se ujistil, že jeho kniha žádné tajné informace obsahovat nebude. To její vydání o několik měsíců opozdilo. Podle Coopera Bílý dům obavy ze zveřejnění tajných informací využívá jen jako záminku, aby vydání knihy zdržel.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že konzultace s bezpečnostní radou Bolton sice vedl, ale nedokončil. V žalobě washingtonský soud proto vyzývá, aby vydání knihy zamezil, dokud nebude proces kontroly dokončen.

Kniha popisuje dění v Bílém domě

Kniha nazvaná The Room Where It Happened, A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Memoáry z Bílého domu) se podle nakladatelství vyjadřuje k řadě témat: k chaosu v Bílém domě, ale také k hlavním aktérům, k nesouvislému a neuspořádanému rozhodovacímu procesu prezidenta a k jeho jednání se spojenci i nepřáteli, od Číny přes Rusko, Ukrajinu, Severní Koreu či Írán až po Británii, Francii a Německo.

V žalobě podané ministerstvem spravedlnosti stojí, že Bolton za knihu od nakladatelství dostal kolem dvou milionů dolarů (47,3 milionu korun). Bolton významný post v Bílém domě zastával od dubna roku 2018 do září 2019. Trump ho z funkce propustil údajně kvůli neshodám ohledně přístupu k Severní Koreji, Íránu, Afghánistánu či Rusku.

Bolton: Trump žádal čínského prezidenta, aby mu pomohl ve volbách

Bolton v úryvku z nové knihy, který ve středu zveřejnil list The Wall Street Journal (WSJ), píše, že Trump při loňském jednání požádal čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga, aby mu pomohl obhájit vítězství ve volbách. Podle exporadce nešlo o izolovaný incident, ale o součást „vzorce zásadně nepřijatelného chování, které podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Světová média si všímají zejména pasáže popisující bilaterální jednání Trumpa s jeho čínským protějškem při loňském summitu G20 v Japonsku. Si prý hovořil o významu americko-čínských vztahů, na což prezident Spojených států navázal komentářem o postojích Demokratické strany. „Trump pak k mému ohromení stočil konverzaci k nadcházejícím prezidentským volbám v USA, odkazoval na ekonomické možnosti Číny a naléhal na Siho, aby zajistil, že vyhraje,“ píše Bolton. Prezident prý naznačil, že Peking by mu mohl pomoci navyšováním dovozu amerických zemědělských produktů.

Bolton chtěl původně své memoáry vydat už o několik měsíců dříve a američtí novináři mají už delší dobu výtisky k dispozici. Nově zveřejněný úryvek popisuje řadu aspektů současné americké politiky vůči Číně, přičemž hodnocení je velmi kritické.

„Trumpovy konverzace se Si odrážely nejen nesrozumitelnost jeho obchodní politiky, ale také sloučení osobních politických zájmů a amerických národních zájmů v Trumpově mysli,“ uvádí Bolton. Prý během svého působení zažil „nespočet“ konverzací, které dokládají, že Trumpovo jednání „podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Kvůli podobnému jednání, jaké popisuje Bolton, Trump na přelomu roku čelil ústavní žalobě. Proces takzvaného impeachmentu za údajné zneužití moci proti němu spustila demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů kvůli jeho telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump v něm od Kyjeva žádal kroky, které mohly poškodit jeho volebního soupeře Joea Bidena, přičemž požadavek spojoval s poskytnutím vojenské pomoci Ukrajině.

Bolton uvádí, že kdyby se demokratičtí zákonodárci nesoustředili jen na dění kolem Ukrajiny, „vyústění impeachmentu mohlo dost dobře být jiné“. Komentátoři ovšem ihned poukazovali na to, že Bolton tehdy během vyšetřování v Kongresu odmítl vypovídat. „Když byl požádán, odmítl a hrozil žalobou v případě předvolání. Místo toho si to schoval pro knihu. Bolton možná je autorem, ale není to žádný vlastenec,“ napsal dnes na Twitteru šéf sněmovního výboru pro zpravodajské služby Adam Schiff.

Nově zveřejněný úryvek z knihy dále popisuje údajnou loňskou konverzaci Trumpa s čínským prezidentem o takzvaných převýchovných táborech pro Ujgury v čínské provincii Sin-ťiang. „Si vysvětlil Trumpovi, proč v Sin-ťiangu staví v zásadě koncentrační tábory. Podle našeho tlumočníka Trump řekl, že Si by měl se stavbou táborů pokračovat, Trump měl za to, že je to zcela správný postup,“ píše Bolton.

Jeho kniha podle deníku The Washington Post Trumpovi připisuje i řadu dalších šokujících výroků, jako například slova o tom, že by bylo „hustý“ podniknout invazi do Venezuely. V létě roku 2019 prý zase prohlásil, že novináře, kteří odmítají prozradit své zdroje, „by měli popravovat“.

Bílý dům ihned na nově publikovaná tvrzení nereagoval, píše agentura AP. Trumpova mluvčí Kayleigh McEnanyová předtím zopakovala postoj administrativy, že Boltonova kniha „je plná utajovaných informací, což je neomluvitelné“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 13 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 48 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...