Americká vláda podala žalobu na Boltona. Chce zabránit vydání jeho knihy

Americké ministerstvo spravedlnosti chce zabránit vydání knihy bývalého bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona. V žalobě, kterou podalo v úterý u federálního soudu ve Washingtonu, tvrdí, že Bolton v knize zveřejní utajované informace, a ohrozí tím „národní bezpečnost“. Ministerstvo proto soud vyzvalo, aby vydal předběžné opatření a zveřejnění knihy zakázal.

Americký prezident Donald Trump v úterý varoval, že by Bolton mohl čelit „problému se zákonem“, pokud nezastaví vydání knihy plánované na 23. června. Trump svého bývalého poradce obvinil z toho, že by v knize mohl vyzradit utajované informace.

Boltonův právník Chuck Cooper ale uvedl, že jeho klient několik měsíců spolupracoval s odborníky při bezpečnostní radě Bílého domu, aby se ujistil, že jeho kniha žádné tajné informace obsahovat nebude. To její vydání o několik měsíců opozdilo. Podle Coopera Bílý dům obavy ze zveřejnění tajných informací využívá jen jako záminku, aby vydání knihy zdržel.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že konzultace s bezpečnostní radou Bolton sice vedl, ale nedokončil. V žalobě washingtonský soud proto vyzývá, aby vydání knihy zamezil, dokud nebude proces kontroly dokončen.

Kniha popisuje dění v Bílém domě

Kniha nazvaná The Room Where It Happened, A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Memoáry z Bílého domu) se podle nakladatelství vyjadřuje k řadě témat: k chaosu v Bílém domě, ale také k hlavním aktérům, k nesouvislému a neuspořádanému rozhodovacímu procesu prezidenta a k jeho jednání se spojenci i nepřáteli, od Číny přes Rusko, Ukrajinu, Severní Koreu či Írán až po Británii, Francii a Německo.

V žalobě podané ministerstvem spravedlnosti stojí, že Bolton za knihu od nakladatelství dostal kolem dvou milionů dolarů (47,3 milionu korun). Bolton významný post v Bílém domě zastával od dubna roku 2018 do září 2019. Trump ho z funkce propustil údajně kvůli neshodám ohledně přístupu k Severní Koreji, Íránu, Afghánistánu či Rusku.

Bolton: Trump žádal čínského prezidenta, aby mu pomohl ve volbách

Bolton v úryvku z nové knihy, který ve středu zveřejnil list The Wall Street Journal (WSJ), píše, že Trump při loňském jednání požádal čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga, aby mu pomohl obhájit vítězství ve volbách. Podle exporadce nešlo o izolovaný incident, ale o součást „vzorce zásadně nepřijatelného chování, které podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Světová média si všímají zejména pasáže popisující bilaterální jednání Trumpa s jeho čínským protějškem při loňském summitu G20 v Japonsku. Si prý hovořil o významu americko-čínských vztahů, na což prezident Spojených států navázal komentářem o postojích Demokratické strany. „Trump pak k mému ohromení stočil konverzaci k nadcházejícím prezidentským volbám v USA, odkazoval na ekonomické možnosti Číny a naléhal na Siho, aby zajistil, že vyhraje,“ píše Bolton. Prezident prý naznačil, že Peking by mu mohl pomoci navyšováním dovozu amerických zemědělských produktů.

Bolton chtěl původně své memoáry vydat už o několik měsíců dříve a američtí novináři mají už delší dobu výtisky k dispozici. Nově zveřejněný úryvek popisuje řadu aspektů současné americké politiky vůči Číně, přičemž hodnocení je velmi kritické.

„Trumpovy konverzace se Si odrážely nejen nesrozumitelnost jeho obchodní politiky, ale také sloučení osobních politických zájmů a amerických národních zájmů v Trumpově mysli,“ uvádí Bolton. Prý během svého působení zažil „nespočet“ konverzací, které dokládají, že Trumpovo jednání „podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Kvůli podobnému jednání, jaké popisuje Bolton, Trump na přelomu roku čelil ústavní žalobě. Proces takzvaného impeachmentu za údajné zneužití moci proti němu spustila demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů kvůli jeho telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump v něm od Kyjeva žádal kroky, které mohly poškodit jeho volebního soupeře Joea Bidena, přičemž požadavek spojoval s poskytnutím vojenské pomoci Ukrajině.

Bolton uvádí, že kdyby se demokratičtí zákonodárci nesoustředili jen na dění kolem Ukrajiny, „vyústění impeachmentu mohlo dost dobře být jiné“. Komentátoři ovšem ihned poukazovali na to, že Bolton tehdy během vyšetřování v Kongresu odmítl vypovídat. „Když byl požádán, odmítl a hrozil žalobou v případě předvolání. Místo toho si to schoval pro knihu. Bolton možná je autorem, ale není to žádný vlastenec,“ napsal dnes na Twitteru šéf sněmovního výboru pro zpravodajské služby Adam Schiff.

Nově zveřejněný úryvek z knihy dále popisuje údajnou loňskou konverzaci Trumpa s čínským prezidentem o takzvaných převýchovných táborech pro Ujgury v čínské provincii Sin-ťiang. „Si vysvětlil Trumpovi, proč v Sin-ťiangu staví v zásadě koncentrační tábory. Podle našeho tlumočníka Trump řekl, že Si by měl se stavbou táborů pokračovat, Trump měl za to, že je to zcela správný postup,“ píše Bolton.

Jeho kniha podle deníku The Washington Post Trumpovi připisuje i řadu dalších šokujících výroků, jako například slova o tom, že by bylo „hustý“ podniknout invazi do Venezuely. V létě roku 2019 prý zase prohlásil, že novináře, kteří odmítají prozradit své zdroje, „by měli popravovat“.

Bílý dům ihned na nově publikovaná tvrzení nereagoval, píše agentura AP. Trumpova mluvčí Kayleigh McEnanyová předtím zopakovala postoj administrativy, že Boltonova kniha „je plná utajovaných informací, což je neomluvitelné“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 7 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 11 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 12 hhodinami
Načítání...