Potřetí v historii čelí americký prezident impeachmentu

Nahrávám video
Události ČT: Ústavní žaloba proti Trumpovi
Zdroj: ČT24

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila text ústavní žaloby proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Z republikánů takzvaný impeachment nepodpořil nikdo. Sněmovna viní prezidenta ze zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu. Konečné rozhodnutí o případném odvolání hlavy státu teď náleží Senátu, kde ovšem mají převahu Trumpovi republikáni. Hlasování se očekává v lednu. Bílý dům věří, že Trump bude „zcela očištěn“.

Sněmovnu reprezentantů po posledních volbách ovládají demokraté. O obvinění ze zneužití moci rozhodli poslanci poměrem hlasů 230 ku 197, o obstrukcích poměrem 229 ku 198.

„Důkazy jsou stejně tak jasné jako zdrcující. Pokud prezident podkopává naši národní bezpečnost, sobecky využívá federální vládu pro svůj vlastní zisk a není to žalovatelné chování, pak už nevím, co je,“ poznamenal demokratický poslanec Jim McGovern.

Hlasování v obou případech téměř přesně odpovídalo stranické příslušnosti. Všichni republikáni hlasovali proti impeachmentu, v demokratickém táboře podle očekávání narušili stranickou linii v prvním případě dva, ve druhém tři poslanci – Jeff Van Drew, Collin Peterson a Jared Golden. Převahu demokratů ale jejich hlasování nemohlo ohrozit.

Bílý dům po schválení impeachmentu vyjádřil jistotu, že senátoři prezidenta očistí. „Dnešní den ve sněmovně byl vyvrcholením jedné z nejostudnějších politických epizod v dějinách našeho národa. Aniž by dostali jediný republikánský hlas, aniž by předložili jakýkoli důkaz o pochybení, demokraté protlačili protiprávní články impeachmentu proti prezidentovi,“ uvádí se v prohlášení.

„Prezident si je jistý, že Senát obnoví právo a spravedlnost a povede náležitý proces, což Sněmovna ignorovala. Na další kroky je připraven a je si jistý, že bude zcela očištěn,“ uvedla mluvčí Stephanie Grishamová.

Trumpa bude v Senátu pravděpodobně zastupovat právní poradce Bílého domu Pat Cipollone. Třiapadesátiletý právník se hlásí k republikánům. V říjnu odeslal Kongresu dopis, ve kterém zdůvodnil, proč Bílý dům odmítá spolupracovat na impeachmentovém vyšetřování, které ve Sněmovně reprezentantů vedli demokratičtí kongresmani. Samotné vyšetřování pak Cipollone označil za šarádu.

Trumpovi se stala osudnou takzvaná ukrajinská kauza

Ústavní žalobu, tedy takzvaný impeachment, se demokraté rozhodli vůči prezidentovi spustit kvůli takzvané ukrajinské kauze. Žaloba se opírá o červencový telefonát Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Trump v něm svého partnera žádal, aby mu dodal informace poškozující bývalého viceprezidenta Joea Bidena, který se zřejmě Trumpovi napřesrok ve volbách postaví. Podle demokratů jde o pokus zatáhnout cizí stát do volební kampaně v USA, což zákon výslovně zakazuje.

Trump se tak stal teprve třetím americkým prezidentem v dějinách USA, proti němuž Sněmovna reprezentantů impeachment schválila. Prezident Andrew Johnson byl zažalován v roce 1868 a Bill Clinton v roce 1998. V obou případech Senát žalobu neschválil. Republikánský prezident Richard Nixon v roce 1974 ještě před ústavní žalobou sám rezignoval kvůli aféře Watergate.

Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová označila hlasování za historický akt. „Dnes jsme se tu sešli, abychom obhájili demokracii pro tento lid,“ řekla ze sněmovní předsednické tribuny. Schvalování ústavní žaloby bylo podle ní pro Spojené státy „smutným a ponurým“ okamžikem.

Republikáni: Je to jen o nenávisti vůči prezidentovi

Trump se impeachmentu rozhořčeně brání, žalobu označuje za politické divadlo demokratů a hon na čarodějnice. Během debaty ve sněmovně tweetoval o „výsostných lžích radikální levice“ či „útoku na Republikánskou stranu“.

„Jediné, co demokraté mohou dělat, je hluboká nenávist a pohrdání americkými voliči. Tato nespravedlivá, fanatická ústavní žaloba je politickou sebevraždou demokratů,“ je přesvědčen Trump.

V několikahodinové rozpravě před hlasováním jeho stanovisko podpořila dlouhá řada republikánských poslanců. „Toto hlasování je o jediném – o nenávisti vůči prezidentovi,“ konstatoval republikán Chris Stewart. „Chtějí mi sebrat hlas odevzdaný ve volbách a hodit ho do koše,“ dodal.

„Dnešek je smutným dnem. Pro mě osobně, pro procedurální výbor, pro celou Sněmovnu reprezentantů a především pro Američany. Pokud si moji kolegové myslí, že prokázali vinu, tak mi dovolte, to objasnit – neprokázali,“ zdůraznil republikán Tom Cole.

V Senátu USA mají Trumpovi republikáni převahu, odvolání prezidenta se tak neočekává. Šéf
tamních republikánů Mitch McConnell prohlásil, že demokratům se impeachment vrátí. „Tato Sněmovna reprezentantů vedená stranickým běsněním proti prezidentovi vytvořila nový jedovatý precedens, který se v budoucnu vrátí,“ řekl McConnell.

Šéf senátní většiny tvrdí, že kongresmani selhali ve své práci, neboť oba články impeachmentu, které prezidenta obžalovávají ze zneužití moci a z obstrukcí, nejsou ve shodě s ústavou.

Experti mluví mimo jiné o pokusu demokratů ubrat Trumpovi politické body před nadcházejícími volbami hlavy státu, které proběhnou už na podzim příštího roku a v nichž se bude Trump snažit obhájit funkci.

„Část strany a voličů k tomu sněmovní demokraty prakticky donutila, když říkají, vy tady téměř tři roky dštíte síru na Donalda Trumpa a neustále hovoříte o tom, jak je špatný prezident, tak tedy pojďte proti němu něco udělat, a to něco je právě ústavní žaloba. Obě strany se impeachment budou snažit využít v předvolební kampani. Bude to ještě hodně zajímavých jedenáct měsíců,“ poznamenal zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Spor o předvolání svědků

Zatím se předpokládá, že Senát zahájí projednávání impeachmentu kolem 6. ledna. Několik desítek demokratických kongresmanů však žádá Pelosiovou, aby odeslání ústavní žaloby do Senátu pozdržela, uvedla televize CNN s odvoláním na informaci předsedy sněmovního právního výboru Jerrolda Nadlera. 

Poslanec Earl Blumenauer a několik dalších zákonodárců jsou přesvědčeni, že články ústavní žaloby by měl Senát dostat až v okamžiku, kdy senátoři slíbí, že předvolají svědky. Senát není povinen tak v rámci impeachmentu učinit a někteří senátoři proti tomu otevřeně brojí. Předvolání svědků by podle nich slyšení protáhlo a mohlo by republikány v kampani před prezidentskými volbami poškodit.

Impeachment
Zdroj: ČT24

Sám Trump dal přitom najevo, že by předvolání svědků uvítal. „Rád bych vypovídal a předložil Senátu dokumenty, bude-li to nutné a pokud to bude vyžadovat zákon,“ řekl šéf diplomacie Mike Pompeo. „Mým cílem je co nejkratší projednávání. Nejsem nakloněn tomu, aby si prezident povolal svědky, nepodpořím to,“ prohlásil naopak šéf právního výboru Senátu republikán Lindsay Graham.

V USA je impeachment praktikován zřídka, jeho nejčastějším terčem byli v minulosti federální soudci. Americká televize CNN upozornila, že dolní komora dosud obžalovala jen dvě desítky lidí, z toho většinu soudců. Senát z nich odsoudil jen necelou polovinu. Problémoví zástupci státu často funkci sami opustí a znovu už nejsou zvoleni či jmenováni.

K impeachmentu lze přistoupit v případech, kdy jsou prezident, viceprezident nebo vyšší úředníci důvodně podezřelí ze zrady, úplatků nebo jiných těžkých zločinů a trestných činů, nebo když zneužili moci a hrubě se provinili proti veřejnému blahu.

Postup impeachmentu

Proces obvykle začíná v právním výboru Sněmovny reprezentantů, ale může jej zahájit také zvláštní výbor. Seznam bodů obžaloby musí následně schválit sněmovna prostou většinou (218 hlasů ze 435). Poté se žalobou zabývá Senát (stočlenná horní komora amerického Kongresu), který v tomto případě plní funkci soudu. Řízení v Senátu vede předseda nejvyššího amerického soudu a pro odsouzení se musí vyslovit dvě třetiny přítomných senátorů.

Impeachment je procedura politická, nikoli justiční. Soudní instituce nemají ústavní právo ho jakkoli ovlivnit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 15 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...