Americký velvyslanec při Evropské unii Gordon Sondland připustil, že na pokyn prezidenta Donalda Trumpa naléhal na Kyjev podle zásady něco za něco. Sondland vyvolal svou výpovědí v Kongresu rozruch, jelikož je považován za Trumpova spojence a demokraté ho ještě před výpovědí označili za nedůvěryhodného. Trump se od výpovědi Sondlanda distancoval zmínkou o rozhovoru, kdy mu řekl, že od Ukrajiny nic nechce. Dodal, že diplomata příliš nezná.
Trump nařídil tlačit na Ukrajinu stylem „něco za něco“, řekl Sondland. Diplomat vyvolal rozruch
Události: Velvyslanec při EU Sondland potvrdil, že Trump naléhal na Kyjev (zdroj: ČT24)
Jádrem aféry je možné zneužití pravomoci prezidenta v souvislosti s Trumpovým tlakem na Ukrajinu ve snaze dosáhnout vyšetřování Trumpova politického rivala, bývalého demokratického viceprezidenta Joea Bidena a jeho syna Huntera. Trump obvinění ze zneužití pravomoci odmítá a postup Sněmovny reprezentantů přirovnává k honu na čarodějnice.
Trump podle amerických médií hledá důkazy, že Biden nutil v roce 2016 Kyjev, aby zastavil vyšetřování firmy Burisma, v níž působil jeho syn Hunter. Slibuje si od toho, že poškození Bidenovy pověsti by mu pomohlo obhájit prezidentský mandát v roce 2020, dodávají média.
Sondland řekl, že sám na Ukrajinu z Trumpova příkazu vyvíjel tlak a rovněž podle prezidentova nařízení v této věci spolupracoval s Trumpovým osobním právníkem Rudym Giulianim.
Sondland: Za pozvání do USA požadoval Trump „kompro“
Sondland působí jako velvyslanec USA při Evropské unii a sponzoroval Trumpovu volební kampaň. Demokraté toužící vystavit Trumpa hrozbě ústavní žaloby ho považují za klíčového svědka. Hotelový magnát je podle médií členem skupiny nazývané „amigos“ (přátelé), do níž patří ministr energetiky Rick Perry a zmocněnec USA pro Ukrajinu Kurt Volker. Jejich úkolem bylo prostřednictvím zákulisních tahů přimět Kyjev k dodání „špíny“ na Bidena.
V prohlášení před sněmovním výborem Sondland ve středu potvrdil, že ve vztahu k Ukrajině prezident postupoval podle zásady quid pro quo (něco za něco). Kompromitující informace o Bidenovi vázal hlavně na souhlas s návštěvou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. „Položíme-li si otázku, zda to bylo něco za něco, pak odpověď zní ano,“ řekl Sondland.
„Ministr Perry, velvyslanec Volker a já jsme spolu s (osobním právníkem Trumpa) Rudym Giulianim pracovali na ukrajinských záležitostech na přímý pokyn prezidenta Spojených států. Nechtěli jsme s Giulianim pracovat… ale prezidentovy příkazy jsme uposlechli,“ citovala Sondlanda agentura Reuters. „Giulianiho požadavkem bylo v duchu quid pro quo zařídit návštěvu prezidenta Zelenského v Bílém domě,“ konstatoval velvyslanec.
Pompeo i Pence věděli, tvrdí Sondland
O Trumpově tlaku na Kyjev kvůli prezidentským volbám v USA podle Sondlanda vědělo mnoho amerických činitelů včetně ministra zahraničí Mikea Pompea nebo viceprezidenta Mikea Pence.
„Každý o tom věděl. Nebylo to žádné tajemství. Každý byl informován e-mailem z 19. července, několik dní před prezidentovým (Trumpovým) telefonátem (s hlavou ukrajinského státu). Jak jsem sdělil týmu, řekl jsem předem (ukrajinskému) prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému, že rozběhnutí plně transparentního vyšetřování a jak nenechat kámen na kameni jsou nezbytnými tématy jeho rozhovoru s prezidentem Trumpem,“ uvedl Sondland.
Pence ale později jeho slova popřel. „Viceprezident nikdy nevedl s Gordonem Sondlandem konverzaci o vyšetřování Bidenů, společnosti Burisma či o podmínění finanční pomoci Ukrajině případným vyšetřováním,“ uvedl šéf Penceovy kanceláře Marc Short. „Tato údajná diskuse, na kterou si velvyslanec Sondland vzpomněl, se nikdy nestala,“ dodal.
Sondland poslancům řekl, že 26. července s americkým prezidentem z Kyjeva telefonicky diskutoval o možném vyšetřování Bidenových aktivit na Ukrajině. Den před rozhovorem se Sondlandem šéf Bílého domu telefonicky hovořil se Zelenským a podle zveřejněného záznamu požadoval na ukrajinském prezidentovi, aby kauzu Huntera a Joea Bidenových ukrajinští vyšetřovatelé znovu otevřeli.
Trump: Moc dobře Sondlanda neznám
Podle amerických médií Sondlandova výpověď Bílý dům a republikány zcela jistě nepotěšila, demokratům však očekávané důkazy rovněž nepřinesla. Sondland opakovaně popřel, že by mu Trump přímo řekl, že by americká vojenská pomoc byla podmíněna tím, že Ukrajina oznámí vyšetřování Bidena. Prohlásil také, že se prezidenta kvůli protichůdným informacím přímo zeptal, co přesně od Kyjeva žádá, načež mu Trump odpověděl, že nic.
Právě tuto část výpovědi Trump zmínil, když se od Sondlandových slov pokusil distancovat. Dodal také, že velvyslance moc nezná, ač mu Sondland přispěl v přepočtu 23 miliony korun na prezidentskou kampaň. „Moc dobře ho neznám. Nemluvil jsem s ním často. Není to člověk, kterého dobře znám. Jeví se ale jako dobrý chlapík,“ řekl Trump o Sondlandovi.
Giuliani: Se Sondlandem jsem jen několikrát telefonoval
Proti Sondlandovým slovům se ohradil také Trumpův osobní právník Guiliani, který podle velvyslance ukrajinskou záležitost vedl a se kterým Sondland na prezidentův příkaz spolupracoval. „Nikdy jsem se s ním nesetkal a jen několikrát jsem si s ním telefonoval,“ napsal na Twitteru Giuliani.
Odkázal také na červencový telefonát Trumpa se Zelenským, ve kterém americký prezident podle Giulianiho svému ukrajinskému protějšku jasně slíbil, že se s ním sejde i bez podmínky vyšetřování Bidena. „Záznam jasně ukazuje, že nebylo žádné ,něco za něcoʼ, to samé platí i pro úplatky. KONEC PŘÍPADU!“ dodal Giuliani.
Výhrady vyjádřil i americký ministr energetiky Rick Perry, o němž Sondland prohlásil, že s ním na alternativní politice Bílého domu vůči Ukrajině spolupracoval. „Dnešní (středeční) svědectví velvyslance Sondlanda překroutilo jak kontakty ministra Perryho s Rudym Giulianim, tak i nařízení, které ministr od prezidenta Trumpa dostal,“ uvedl Perryho úřad.
„Jak bylo již dříve konstatováno, ministr Perry hovořil s Rudym Giulianim na prezidentův příkaz jenom jednou. Nikdo jiný se hovoru nezúčastnil. Nikdy předtím, během hovoru a ani poté nebyla za přítomnosti ministra Perryho použita slova Biden nebo Burisma,“ dodalo ministerstvo energetiky se zmínkou o společnosti Burisma, ve které působil Bidenův syn
Hunter.
Cooperová: Kyjev o problému s vojenskou pomocí věděl dřív
Před výborem Sněmovny reprezentantů vypovídala i Laura Cooperová, která na americkém ministerstvu obrany řídí odbor Ukrajiny a Ruska. Diplomatka uvedla, že ukrajinští vládní činitelé věděli už 25. července, že existuje problém s pozastavením americké vojenské pomoci Ukrajině. Její výpověď podle CNN oslabila argument republikánů pro vyvrácení obvinění Trumpa.
Republikáni hájí Trumpa mimo jiné s tím, že v telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským 25. července na něj nemohl tlačit s pákou obnovení pozastavené vojenské pomoci Ukrajině. Republikáni tvrdí, že v té době Ukrajinci nevěděli, že je pomoc pozastavena.
Cooperová ale uvedla, že ukrajinská ambasáda o pozastavení pomoci věděla už 25. července. „Jeden ze zaměstnanců mého odboru na ministerstvu obrany byl 25. července dotázán kontaktem z ukrajinské ambasády: co se děje s americkou vojenskou pomocí Ukrajině?“ uvedla Cooperová.