OSN uznalo státnost Palestiny, Češi byli proti

New York - Většina členských zemí podpořila lepší diplomatické postavení Palestiny v Organizaci spojených národů. S palestinskou žádostí o povýšení na nečlenský pozorovatelský stát souhlasilo 138 zemí, a nepřímo tak uznalo palestinskou státnost. Proti jich bylo devět včetně Česka. Celkem 41 členských států se zdrželo hlasování. Palestinci žádost podali navzdory nelibosti ze strany Spojených států a Izraele.

Palestina díky tomuto hlasování získala v OSN stejný status, jako má Vatikán. Palestincům to umožní účastnit se debat ve Valném shromáždění a vstoupit do některých mezinárodních institucí, včetně Mezinárodního trestního soudu (ICC), i když to není automatické. Hlasování pro povýšení statusu Palestiny v OSN neznamená zároveň její bilaterální uznání z hlediska jednotlivých států, toho je možné dosáhnout jenom dvoustranným jednáním.

Palestinské samosprávě vedené Mahmúdem Abbásem nyní ale také kvůli nesouhlasu Spojených států hrozí, že přijdou o americkou finanční pomoc, o níž rozhoduje Kongres. Washington, ale například i Česko, za jedinou cestu k samostatnému palestinskému státu uznávají mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci, která ale v posledních letech ustrnula na mrtvém bodě. Jak vzdálené jsou pozice obou stran, napověděly i projevy jejich zástupců v OSN.

„Existuje tady takzvaný demografický argument. Kdyby Izrael nadále v rámci jednoho státu ovládal palestinská území, za několik let by byl díky vyšší arabské natalitě židovský prvek přečíslen. Už by to nebyl židovský stát. Pro lidi, kteří se dokážou dívat do budoucnosti, je jasným diktem budoucnosti státy rozdělit a vytvořit samostatný palestinský stát. Je to jediná cesta,“ uvedl zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.

ČR, jako jediná země EU, hlasovala proti

Česká republika, která je velmi blízkým spojencem Izraele, proti palestinské žádosti hlasovala jako jediná členská země Evropské unie. Pro bylo 14 členů evropské sedmadvacítky včetně třeba Francie či Španělska, 12 se hlasování zdrželo, například Německo nebo Británie. Evropská unie tak v citlivé otázce nenašla společný hlas.

V celém Valném shromáždění OSN kromě Česka byly proti Izrael, Nauru, Marshallovy ostrovy, Palau, Mikronésie, Panama, Kanada a Spojené státy. „Česká republika je přesvědčená, že společného cíle, kterým je stát Izrael a nezávislý, demokratický a životaschopný stát Palestina žijící vedle sebe, může být dosaženo jenom přímými jednáními mezi nimi,“ uvedla česká velvyslankyně při OSN Edita Hrdá.

Valné shromáždění Organizace spojených národů o palestinské žádosti symbolicky hlasovalo v den 65. výročí rezoluce, která Palestinu rozdělila na židovský a arabský stát. Organizace má 193 členů, palestinskou žádost jich tak podpořilo více než 70 procent.

Netanjahu Abbásův projev ostře kritizoval

„Vyzýváme dnes Valné shromáždění, aby vystavilo rodný list palestinskému státu,“ uvedl Abbás, kterého v sídle OSN přivítal bouřlivý potlesk. Předseda palestinské samosprávy pak ve svém projevu ostře kritizoval nedávnou izraelskou leteckou operaci vůči pásmu Gazy ovládanému radikálním hnutím Hamás. Tel Aviv těmito údery reagoval na raketové útoky Palestinců.

Izraelský velvyslanec při OSN Ron Prosor po Abbásovu projevu uvedl, že jednostranný krok Palestinců ničemu neprospěje. „Žádné rozhodnutí přijaté OSN nemůže zlomit 4000 let trvající pouto mezi lidem Izraele a půdou Izraele,“ prohlásil Prosor.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil Abbásův projev za „nepřátelské a jedovaté“ a plné „lživé propagandy“. „To nejsou slova muže, který chce mír,“ podotkl Netanjahu ve svém prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 12 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 13 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled