OSN uznalo státnost Palestiny, Češi byli proti

New York - Většina členských zemí podpořila lepší diplomatické postavení Palestiny v Organizaci spojených národů. S palestinskou žádostí o povýšení na nečlenský pozorovatelský stát souhlasilo 138 zemí, a nepřímo tak uznalo palestinskou státnost. Proti jich bylo devět včetně Česka. Celkem 41 členských států se zdrželo hlasování. Palestinci žádost podali navzdory nelibosti ze strany Spojených států a Izraele.

Palestina díky tomuto hlasování získala v OSN stejný status, jako má Vatikán. Palestincům to umožní účastnit se debat ve Valném shromáždění a vstoupit do některých mezinárodních institucí, včetně Mezinárodního trestního soudu (ICC), i když to není automatické. Hlasování pro povýšení statusu Palestiny v OSN neznamená zároveň její bilaterální uznání z hlediska jednotlivých států, toho je možné dosáhnout jenom dvoustranným jednáním.

Palestinské samosprávě vedené Mahmúdem Abbásem nyní ale také kvůli nesouhlasu Spojených států hrozí, že přijdou o americkou finanční pomoc, o níž rozhoduje Kongres. Washington, ale například i Česko, za jedinou cestu k samostatnému palestinskému státu uznávají mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci, která ale v posledních letech ustrnula na mrtvém bodě. Jak vzdálené jsou pozice obou stran, napověděly i projevy jejich zástupců v OSN.

„Existuje tady takzvaný demografický argument. Kdyby Izrael nadále v rámci jednoho státu ovládal palestinská území, za několik let by byl díky vyšší arabské natalitě židovský prvek přečíslen. Už by to nebyl židovský stát. Pro lidi, kteří se dokážou dívat do budoucnosti, je jasným diktem budoucnosti státy rozdělit a vytvořit samostatný palestinský stát. Je to jediná cesta,“ uvedl zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.

ČR, jako jediná země EU, hlasovala proti

Česká republika, která je velmi blízkým spojencem Izraele, proti palestinské žádosti hlasovala jako jediná členská země Evropské unie. Pro bylo 14 členů evropské sedmadvacítky včetně třeba Francie či Španělska, 12 se hlasování zdrželo, například Německo nebo Británie. Evropská unie tak v citlivé otázce nenašla společný hlas.

V celém Valném shromáždění OSN kromě Česka byly proti Izrael, Nauru, Marshallovy ostrovy, Palau, Mikronésie, Panama, Kanada a Spojené státy. „Česká republika je přesvědčená, že společného cíle, kterým je stát Izrael a nezávislý, demokratický a životaschopný stát Palestina žijící vedle sebe, může být dosaženo jenom přímými jednáními mezi nimi,“ uvedla česká velvyslankyně při OSN Edita Hrdá.

Valné shromáždění Organizace spojených národů o palestinské žádosti symbolicky hlasovalo v den 65. výročí rezoluce, která Palestinu rozdělila na židovský a arabský stát. Organizace má 193 členů, palestinskou žádost jich tak podpořilo více než 70 procent.

Netanjahu Abbásův projev ostře kritizoval

„Vyzýváme dnes Valné shromáždění, aby vystavilo rodný list palestinskému státu,“ uvedl Abbás, kterého v sídle OSN přivítal bouřlivý potlesk. Předseda palestinské samosprávy pak ve svém projevu ostře kritizoval nedávnou izraelskou leteckou operaci vůči pásmu Gazy ovládanému radikálním hnutím Hamás. Tel Aviv těmito údery reagoval na raketové útoky Palestinců.

Izraelský velvyslanec při OSN Ron Prosor po Abbásovu projevu uvedl, že jednostranný krok Palestinců ničemu neprospěje. „Žádné rozhodnutí přijaté OSN nemůže zlomit 4000 let trvající pouto mezi lidem Izraele a půdou Izraele,“ prohlásil Prosor.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil Abbásův projev za „nepřátelské a jedovaté“ a plné „lživé propagandy“. „To nejsou slova muže, který chce mír,“ podotkl Netanjahu ve svém prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 28 mminutami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 45 mminutami

Sesuv ve zlatém dole ve Středoafrické republice si vyžádal nejméně sto obětí

Sesuv, k němuž došlo v úterý v nelegálním zlatém dole ve Středoafrické republice, si vyžádal nejméně sto obětí na životech, mnoho dalších lidí utrpělo zranění. První informace uváděly nejméně tři desítky mrtvých. Záchranné práce ještě pokračují, informovala ve středu v podvečer SELČ agentura AFP.
18:58Aktualizovánopřed 57 mminutami

Počet příslušníků německé armády je nejvyšší za třináct let

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.
před 2 hhodinami

KLDR chce přesunout část jaderných sil na moře

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.
před 2 hhodinami

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 4 hhodinami

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 4 hhodinami

Sever Chile se potýká s dešti a sesuvy půdy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.