Maďarskou vědu čeká kontroverzní reforma. O výzkumu bude nově rozhodovat komise nadřazená tamní akademii věd. Vláda premiéra Viktora Orbána tvrdí, že to zajistí lepší výsledky i hospodárnost. Podle kritiků je ale cílem kabinetu zajistit si kontrolu nad další oblastí veřejného života. Vědci mluví o nejistotě a připouštějí, že z Maďarska odejdou. Situaci sleduje i Evropská komise.
Politolog Zoltán Gábor Szűcs pracuje v Maďarské akademii věd osm let. Zabývá se politickou teorií, ale i současnou maďarskou politikou. Poslední vývoj jej donutil nedívat se na politiku jen jako vědec, ale rovnou se do ní zapojit. „Politicky jsem se neangažoval až do loňského roku. Tehdy vláda převzala kontrolu nad rozpočtem akademie,“ popisuje rozhodující okamžik.
Obával se, že po justici, školství nebo médiích chce Viktor Orbán změnit poměry i v akademické sféře. Začal tedy vystupovat na demonstracích. Shromáždění, výzvy ani petice ale nezabraly. Letos navíc přišel Orbánův kabinet s celkovou reformou vědy.
Akademie věd přijde o své kompetence
Podle nového zákona už nebude výzkum v Maďarsku řídit akademie věd, ale třináctičlenná komise. Jen ona bude moct zakládat nová vědecká pracoviště nebo rušit ta existující. Rozhodovat bude i o penězích a využití majetku.
Předsedu komise bude jmenovat premiér Orbán na doporučení prezidenta akademie věd a ministra inovací a technologií. Ministrem je v současnosti autor návrhu reformy László Palkovics, který prozatím stane v čele komise. Polovinu křesel obsadí další členové vlády, zbytek vybere akademie.
„Finance, které stát posílá na výzkum, musí dosahovat hmatatelných výsledků pro maďarskou ekonomiku a společnost. Peníze daňových poplatníků musí být využity v jejich zájmu,“ vysvětluje důvod reformy ministr Palkovics.
Poslední naději vědci vidí v ústavním soudu
Kritici ale tvrdí, že kabinet si chce sáhnout na evropské dotace nebo přiškrtit společenské vědy. „Protože ty produkují výsledky, které lze využít ke kritice vládní politiky,“ říká Zoltán Gábor Szűcs.
Vědcům je jasné, že moc možností zabránit reformě, která má začít platit od 1. září, nemají. Poté, co zákon prošel parlamentem a podepsal jej prezident János Áder, chtějí novelu napadnout u ústavního soudu. A snaží se, aby byly jejich námitky slyšet i v Bruselu.
Evropská komise už Maďarsko vyzvala, aby se zdrželo zásahů do akademických svobod. „Mnozí z nás přemýšlejí o tom, že ze země odejdou. Někteří vědci už přesunuli své výzkumné projekty, zvlášť ty financované Evropskou unií,“ říká Zoltán Gábor Szűcs. Zda se ke kolegům připojí a svou zemi opustí také, ale zatím neví.
