Maďarští vědci protestují proti vládní reformě výzkumu. Chci zlepšit inovace, hájí se Orbán

Vědci v Maďarsku nesouhlasí se snahou vlády převzít kontrolu nad financováním výzkumu. Tento krok podle nich ohrožuje akademickou svobodu. Několik tisíc lidí vytvořilo lidský řetěz okolo sídla akademie věd a vyzvalo její vedení, aby se postavilo na odpor proti záměru vlády a hájilo nezávislost, napsala agentura AP. Protestující vědci podle agentury Reuters drželi nad hlavami knihy, aby tak vyzdvihli význam nezávislé vědy. Premiér Viktor Orbán změny hájí snahou o zajištění ekonomického přínosu výzkumu a lepším soustředěním zdrojů.

Maďarská vláda už vloni rozhodla o přesměrování finančních prostředků z akademie věd a minulý měsíc zahájila výběrové řízení na finanční prostředky – místo aby je přidělila výzkumným ústavům, které by je rozdělily podle svého uvážení.

Premiér Viktor Orbán argumentuje, že cílem vlády je zlepšit inovace ve vědeckém výzkumu. Výzkumné projekty, financované z veřejných zdrojů, by podle něj měly přinášet „přímý ekonomický zisk“.

„Ve výzkumném a inovačním systému stále chybí záruka ekonomického přínosu ze znalostí. Zvýšení přidané hodnoty v domácím průmyslu je možné jen soustředěním zdrojů,“ vzkázal Orbán svým kritikům v otevřeném dopise.

Pod akademii věd spadají ústavy s přibližně pěti tisíci výzkumníky, zabývajícími se nejrůznějšími oblastmi od astronomie až po zdravotnictví. Podle protestujících je v ohrožení budoucnost celé vědecké komunity.

Akademie, která provádí vědecký výzkum pomocí sítě specializovaných výzkumných institucí, je financována výhradně vládou. Její rozpočet dosahuje 40 miliard forintů ročně (asi 3,2 miliardy korun).

Fyzik Zoltán Beréenyi se domnívá, že hlavním prohřeškem akademie je přílišná nezávislost na Orbánovi. „V dnešním Maďarsku se může leccos přihodit i na univerzitách a ve vědě. Víme, co se stalo Středoevropské univerzitě,“ poznamenal v narážce na školu založenou finančníkem a filantropem Georgem Sorosem, která byla donucena odejít z Budapešti. „Jedinou věcí jsem si jistý – nejde o žádnou snahu zvýšit efektivitu výzkumu,“ dodal.

Obavy vědců

Na spor mezi maďarskými vědci a vládou upozornil poprvé už na konci loňského roku americký odborný časopis Nature. 

Parlament totiž v červenci schválil kompletní restrukturalizaci akademického výzkumu. Ta by měla proběhnout právě během roku 2019 a týká se jak organizace, tak i financování vědy. Vědci, kteří se pro Nature vyjádřili, byli zklamaní z nedostatku informací k tak závažné změně. Nikdo podle nich doposud nepopsal, jak by měla být zaváděna do praxe ani kdy by měla být provedena.

„Nikdo neví, co se stane,“ stěžovala si bioložka Éva Kondorosiová z Szegedu, která je viceprezidentkou vědecké organizace European Research Council (ERC) a současně loňskou vítězkou prestižní Bolzanovy ceny. „Tato situace je nepřijatelná,“ hodnotila situaci, v jaké se ocitla maďarská věda.

Vědcům vadí, že s nimi vládní plány nikdo nekonzultuje, a obávají se negativních dopadů na celý systém.

Do března by mělo být přitom dokončeno hodnocení vědeckých institucí, podle něhož se rozhodne, jestli budou dále fungovat, sloučí se s jinými organizacemi – anebo úplně zaniknou.

Konec genderových studií

Tyto reformy jsou podle Nature součástí rozsáhlých změn akademických svobod v Maďarsku. Na konci loňského roku musela ze země odejít Středoevropská univerzita (CEU) založená americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem. Od září už bude přijímat nové studenty ve Vídni.

„Instituce Spojených států byla vyhozena ze země, která je spojencem v Severoatlantické alianci. Evropská instituce byla vypuzena z členské země Evropské unie,“ sdělil podle Reuters rektor univerzity Michael Ignatieff.

Maďarský premiér Viktor Orbán Sorose často kritizuje a obviňuje ho ze záměrného podporování masové migrace do Evropy, proti které se Orbánův kabinet důrazně staví. Kvůli tlaku ze strany současné maďarské vlády z Budapešti odešla i Sorosova nadace Open Society Foundation (OSF). 

V polovině srpna se zase maďarská vláda rozhodla, že přestane financovat genderová studia na univerzitách. „Maďarská vláda je jasně přesvědčena, že lidé se rodí buď jako muži, nebo jako ženy. V životě si pak vedou podle svého uvážení co nejlépe, ale kromě toho maďarský stát nechce utrácet veřejné prostředky na vzdělávání v tomto oboru,“ zdůvodnil změny šéf úřadu vlády Gergely Gulyás.

„Liberálové oddaní genderu způsobili nenapravitelné škody v duších generací, které vyrůstaly v posledních desetiletích. Musíme s nimi nekompromisně bojovat a dosáhnout úplného vítězství, jinak nás nakonec zničí,“ napsal v provládním listu Magyar Idök sociolog Bálint Botond.

Proti ukončení financování genderových studií protestovali v otevřeném dopise američtí vědci z nejrůznějších oborů. Henry Reichman, autor dopisu adresovaného maďarskému ministru školství, v něm uvádí: „Tím, že maďarská vláda odmítá akademickou svobodu, která je zárukou autonomie vysokoškolského vzdělávání, vzdaluje tak svou zemi společenství demokratických národů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...