Maďarští vědci protestují proti vládní reformě výzkumu. Chci zlepšit inovace, hájí se Orbán

Vědci v Maďarsku nesouhlasí se snahou vlády převzít kontrolu nad financováním výzkumu. Tento krok podle nich ohrožuje akademickou svobodu. Několik tisíc lidí vytvořilo lidský řetěz okolo sídla akademie věd a vyzvalo její vedení, aby se postavilo na odpor proti záměru vlády a hájilo nezávislost, napsala agentura AP. Protestující vědci podle agentury Reuters drželi nad hlavami knihy, aby tak vyzdvihli význam nezávislé vědy. Premiér Viktor Orbán změny hájí snahou o zajištění ekonomického přínosu výzkumu a lepším soustředěním zdrojů.

Maďarská vláda už vloni rozhodla o přesměrování finančních prostředků z akademie věd a minulý měsíc zahájila výběrové řízení na finanční prostředky – místo aby je přidělila výzkumným ústavům, které by je rozdělily podle svého uvážení.

Premiér Viktor Orbán argumentuje, že cílem vlády je zlepšit inovace ve vědeckém výzkumu. Výzkumné projekty, financované z veřejných zdrojů, by podle něj měly přinášet „přímý ekonomický zisk“.

„Ve výzkumném a inovačním systému stále chybí záruka ekonomického přínosu ze znalostí. Zvýšení přidané hodnoty v domácím průmyslu je možné jen soustředěním zdrojů,“ vzkázal Orbán svým kritikům v otevřeném dopise.

Pod akademii věd spadají ústavy s přibližně pěti tisíci výzkumníky, zabývajícími se nejrůznějšími oblastmi od astronomie až po zdravotnictví. Podle protestujících je v ohrožení budoucnost celé vědecké komunity.

Akademie, která provádí vědecký výzkum pomocí sítě specializovaných výzkumných institucí, je financována výhradně vládou. Její rozpočet dosahuje 40 miliard forintů ročně (asi 3,2 miliardy korun).

Fyzik Zoltán Beréenyi se domnívá, že hlavním prohřeškem akademie je přílišná nezávislost na Orbánovi. „V dnešním Maďarsku se může leccos přihodit i na univerzitách a ve vědě. Víme, co se stalo Středoevropské univerzitě,“ poznamenal v narážce na školu založenou finančníkem a filantropem Georgem Sorosem, která byla donucena odejít z Budapešti. „Jedinou věcí jsem si jistý – nejde o žádnou snahu zvýšit efektivitu výzkumu,“ dodal.

Obavy vědců

Na spor mezi maďarskými vědci a vládou upozornil poprvé už na konci loňského roku americký odborný časopis Nature. 

Parlament totiž v červenci schválil kompletní restrukturalizaci akademického výzkumu. Ta by měla proběhnout právě během roku 2019 a týká se jak organizace, tak i financování vědy. Vědci, kteří se pro Nature vyjádřili, byli zklamaní z nedostatku informací k tak závažné změně. Nikdo podle nich doposud nepopsal, jak by měla být zaváděna do praxe ani kdy by měla být provedena.

„Nikdo neví, co se stane,“ stěžovala si bioložka Éva Kondorosiová z Szegedu, která je viceprezidentkou vědecké organizace European Research Council (ERC) a současně loňskou vítězkou prestižní Bolzanovy ceny. „Tato situace je nepřijatelná,“ hodnotila situaci, v jaké se ocitla maďarská věda.

Vědcům vadí, že s nimi vládní plány nikdo nekonzultuje, a obávají se negativních dopadů na celý systém.

Do března by mělo být přitom dokončeno hodnocení vědeckých institucí, podle něhož se rozhodne, jestli budou dále fungovat, sloučí se s jinými organizacemi – anebo úplně zaniknou.

Konec genderových studií

Tyto reformy jsou podle Nature součástí rozsáhlých změn akademických svobod v Maďarsku. Na konci loňského roku musela ze země odejít Středoevropská univerzita (CEU) založená americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem. Od září už bude přijímat nové studenty ve Vídni.

„Instituce Spojených států byla vyhozena ze země, která je spojencem v Severoatlantické alianci. Evropská instituce byla vypuzena z členské země Evropské unie,“ sdělil podle Reuters rektor univerzity Michael Ignatieff.

Maďarský premiér Viktor Orbán Sorose často kritizuje a obviňuje ho ze záměrného podporování masové migrace do Evropy, proti které se Orbánův kabinet důrazně staví. Kvůli tlaku ze strany současné maďarské vlády z Budapešti odešla i Sorosova nadace Open Society Foundation (OSF). 

V polovině srpna se zase maďarská vláda rozhodla, že přestane financovat genderová studia na univerzitách. „Maďarská vláda je jasně přesvědčena, že lidé se rodí buď jako muži, nebo jako ženy. V životě si pak vedou podle svého uvážení co nejlépe, ale kromě toho maďarský stát nechce utrácet veřejné prostředky na vzdělávání v tomto oboru,“ zdůvodnil změny šéf úřadu vlády Gergely Gulyás.

„Liberálové oddaní genderu způsobili nenapravitelné škody v duších generací, které vyrůstaly v posledních desetiletích. Musíme s nimi nekompromisně bojovat a dosáhnout úplného vítězství, jinak nás nakonec zničí,“ napsal v provládním listu Magyar Idök sociolog Bálint Botond.

Proti ukončení financování genderových studií protestovali v otevřeném dopise američtí vědci z nejrůznějších oborů. Henry Reichman, autor dopisu adresovaného maďarskému ministru školství, v něm uvádí: „Tím, že maďarská vláda odmítá akademickou svobodu, která je zárukou autonomie vysokoškolského vzdělávání, vzdaluje tak svou zemi společenství demokratických národů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 16 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.