Maďarští vědci protestují proti vládní reformě výzkumu. Chci zlepšit inovace, hájí se Orbán

Vědci v Maďarsku nesouhlasí se snahou vlády převzít kontrolu nad financováním výzkumu. Tento krok podle nich ohrožuje akademickou svobodu. Několik tisíc lidí vytvořilo lidský řetěz okolo sídla akademie věd a vyzvalo její vedení, aby se postavilo na odpor proti záměru vlády a hájilo nezávislost, napsala agentura AP. Protestující vědci podle agentury Reuters drželi nad hlavami knihy, aby tak vyzdvihli význam nezávislé vědy. Premiér Viktor Orbán změny hájí snahou o zajištění ekonomického přínosu výzkumu a lepším soustředěním zdrojů.

Maďarská vláda už vloni rozhodla o přesměrování finančních prostředků z akademie věd a minulý měsíc zahájila výběrové řízení na finanční prostředky – místo aby je přidělila výzkumným ústavům, které by je rozdělily podle svého uvážení.

Premiér Viktor Orbán argumentuje, že cílem vlády je zlepšit inovace ve vědeckém výzkumu. Výzkumné projekty, financované z veřejných zdrojů, by podle něj měly přinášet „přímý ekonomický zisk“.

„Ve výzkumném a inovačním systému stále chybí záruka ekonomického přínosu ze znalostí. Zvýšení přidané hodnoty v domácím průmyslu je možné jen soustředěním zdrojů,“ vzkázal Orbán svým kritikům v otevřeném dopise.

Pod akademii věd spadají ústavy s přibližně pěti tisíci výzkumníky, zabývajícími se nejrůznějšími oblastmi od astronomie až po zdravotnictví. Podle protestujících je v ohrožení budoucnost celé vědecké komunity.

Akademie, která provádí vědecký výzkum pomocí sítě specializovaných výzkumných institucí, je financována výhradně vládou. Její rozpočet dosahuje 40 miliard forintů ročně (asi 3,2 miliardy korun).

Fyzik Zoltán Beréenyi se domnívá, že hlavním prohřeškem akademie je přílišná nezávislost na Orbánovi. „V dnešním Maďarsku se může leccos přihodit i na univerzitách a ve vědě. Víme, co se stalo Středoevropské univerzitě,“ poznamenal v narážce na školu založenou finančníkem a filantropem Georgem Sorosem, která byla donucena odejít z Budapešti. „Jedinou věcí jsem si jistý – nejde o žádnou snahu zvýšit efektivitu výzkumu,“ dodal.

Obavy vědců

Na spor mezi maďarskými vědci a vládou upozornil poprvé už na konci loňského roku americký odborný časopis Nature. 

Parlament totiž v červenci schválil kompletní restrukturalizaci akademického výzkumu. Ta by měla proběhnout právě během roku 2019 a týká se jak organizace, tak i financování vědy. Vědci, kteří se pro Nature vyjádřili, byli zklamaní z nedostatku informací k tak závažné změně. Nikdo podle nich doposud nepopsal, jak by měla být zaváděna do praxe ani kdy by měla být provedena.

„Nikdo neví, co se stane,“ stěžovala si bioložka Éva Kondorosiová z Szegedu, která je viceprezidentkou vědecké organizace European Research Council (ERC) a současně loňskou vítězkou prestižní Bolzanovy ceny. „Tato situace je nepřijatelná,“ hodnotila situaci, v jaké se ocitla maďarská věda.

Vědcům vadí, že s nimi vládní plány nikdo nekonzultuje, a obávají se negativních dopadů na celý systém.

Do března by mělo být přitom dokončeno hodnocení vědeckých institucí, podle něhož se rozhodne, jestli budou dále fungovat, sloučí se s jinými organizacemi – anebo úplně zaniknou.

Konec genderových studií

Tyto reformy jsou podle Nature součástí rozsáhlých změn akademických svobod v Maďarsku. Na konci loňského roku musela ze země odejít Středoevropská univerzita (CEU) založená americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem. Od září už bude přijímat nové studenty ve Vídni.

„Instituce Spojených států byla vyhozena ze země, která je spojencem v Severoatlantické alianci. Evropská instituce byla vypuzena z členské země Evropské unie,“ sdělil podle Reuters rektor univerzity Michael Ignatieff.

Maďarský premiér Viktor Orbán Sorose často kritizuje a obviňuje ho ze záměrného podporování masové migrace do Evropy, proti které se Orbánův kabinet důrazně staví. Kvůli tlaku ze strany současné maďarské vlády z Budapešti odešla i Sorosova nadace Open Society Foundation (OSF). 

V polovině srpna se zase maďarská vláda rozhodla, že přestane financovat genderová studia na univerzitách. „Maďarská vláda je jasně přesvědčena, že lidé se rodí buď jako muži, nebo jako ženy. V životě si pak vedou podle svého uvážení co nejlépe, ale kromě toho maďarský stát nechce utrácet veřejné prostředky na vzdělávání v tomto oboru,“ zdůvodnil změny šéf úřadu vlády Gergely Gulyás.

„Liberálové oddaní genderu způsobili nenapravitelné škody v duších generací, které vyrůstaly v posledních desetiletích. Musíme s nimi nekompromisně bojovat a dosáhnout úplného vítězství, jinak nás nakonec zničí,“ napsal v provládním listu Magyar Idök sociolog Bálint Botond.

Proti ukončení financování genderových studií protestovali v otevřeném dopise američtí vědci z nejrůznějších oborů. Henry Reichman, autor dopisu adresovaného maďarskému ministru školství, v něm uvádí: „Tím, že maďarská vláda odmítá akademickou svobodu, která je zárukou autonomie vysokoškolského vzdělávání, vzdaluje tak svou zemi společenství demokratických národů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.