Ofenziva proti islamistům: 25 tisíc iráckých vojáků má dobýt Mosul

Washington - Nejpozději v květnu má začít velká pozemní ofenzíva proti Islámskému státu. Uvedly to zdroje z americké armády. Na operaci se bude podílet až 25 tisíc iráckých vojáků, které ze vzduchu podpoří arabští a západní spojenci. Bagdádská vláda už oznámila, že chce osvobodit druhé největší irácké město Mosul, kde před válkou žil více než jeden milion obyvatel.

Nahrávám video

Operace by měla proběhnout do května, protože pak by ji ztěžovala letní vedra. Zúčastnit se jí má až 25 tisíc vojáků. Islámský stát má ale k dispozici nejméně osmdesát tisíc bojovníků, Mosul by aktuálně mělo bránit asi 2 000 vojáků, kteří se na útok připravují. CNN s odvoláním na zdroje v oficiálních kruzích však tvrdí, že policie a klanové síly v Mosulu by se k iráckým vojákům pravděpodobně přidaly. Otázkou ale je, zda budou irácké síly na boj dostatečně připraveny. Zahraniční koalice v čele s USA proto brzy začne s výcvikem 12 brigád irácké armády.

Irácká vláda už vyhlásila, že ofenzíva má za cíl osvobodit druhé největší irácké město Mosul. To má pro islamisty symbolický význam. Právě z jedné z mosulských mešit vyhlásil vůdce Islámského státu Abú Bakr Bagdádí svůj nárok na vedení všech muslimů planety. „Násilničtí extrémisté, jako ti z islámského státu, nabízejí jen smrt. Nedosáhli ničeho, zatím dokázali jen vraždit nevinné,“ říká americká poradkyně pro národní bezpečnost Susan Riceová.

Nahrávám video

Většina Američanů souhlasí s nasazením armády

Američané vnímají Islámský stát (IS) jako velkou hrozbu. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění pro televizní stanici CBS by vůbec poprvé většina obyvatel Spojených států souhlasila s nasazením amerických vojáků do bojů proti IS. Pro takovou akci se v anketě z poloviny února vyslovilo 57 procent ze všech dotazovaných, 37 procent zásah zcela odmítá. Prezident Barack Obama prozatím vyslání armádních jednotek odmítá.

Do boje s islamisty se zapojily i dobrovolnické jednotky iráckých šíitů, které úzce spolupracují s bagdádskou vládou. S Kurdy teď stojí na jedné straně, o jejich bojeschopnosti ale pochybují. „Naši nejdražší kurdští bratři nejsou dobře vycvičeni. To je rozdíl mezi námi. My jsme na boj dobře připraveni a máme i lepší výzbroj,“ říká Abú Kásim, velitel šíitských milic severovýchodního Iráku. Kurdské jednotky by však měly být spíše podporou než přímým účastníkem bitvy o město. Jejich úkolem má podle CNN být blokování zásobovacích a únikových cest na severu a západě města.

Pokud koalice v Mosulu uspěje, čeká ji bitva o irácká města Fallúdža a Ramádí. Islamisté ovládají i východ Sýrie, ve městě Rakká si zřídili hlavní město. Arabští i západní letci pokračují v bombardování Islámského státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 30 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 54 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 3 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 4 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.