Norská vláda ignoruje návštěvu dalajlamy - aby si udobřila Čínu

Oslo – Vlnu kritiky vyvolalo v Norsku rozhodnutí tamní vlády ignorovat nynější třídenní návštěvu dalajlamy v Oslu, aby nepopudila Čínu. Tibetský duchovní vůdce přijel do Norska dnes, na rozdíl od jeho předchozích pobytů se s ním ale tentokrát žádný vládní představitel nesetká. Norsko přitom bývá považováno za zářný příklad prosazování lidských práv ve světě a kritici vládního rozhodnutí poukazují na to, že země bohatá na ropu si může dovolit se Číně postavit.

Norská konzervativní vláda, která převzala moc loni, si stanovila za jednu z priorit zlepšení vztahů s Čínou. Ty klesly na bod mrazu poté, co Nobelovu cenu za mír dostal v roce 2010 vězněný čínský disident Liou Siao-po. „Téměř čtyři roky nebyly mezi Norskem a Čínou žádné kontakty na politické úrovni,“ oznámilo norské ministerstvo zahraničí. „Vláda na základě pečlivého zvážení rozhodla, že se během nadcházející návštěvy dalajlamy neuskuteční žádné setkání s úřady.“

Po udělení Nobelovy ceny Liouovi Peking přerušil rozhovory s Norskem o uzavření dohody o volném obchodu a zavedl restrikce na dovoz norských lososů. V roce 2012 navíc vynechal Norsko na seznamu evropských zemí, jimž nabídl bezvízové cesty do Číny. Setkání vysokých norských činitelů s dalajlamou by nyní nepochybně špatné vztahy ještě víc zhoršilo.

Podobný odstup od dalajlamy se rozhodli zaujmout i nástupci Václava Havla v čele českého státu Václav Klaus a Miloš Zeman, ale také bývalý premiér Petr Nečas. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si při nedávné návštěvě Číny vysloužil kritiku opozice a obhájců lidských práv za podpis společného česko-čínského prohlášení, podle něhož Česko nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoli podobě. 

Dalajlama usiluje o autonomii v rámci Číny a při prosazování tohoto cíle hájí nenásilnou cestu. To byl také hlavní důvod, proč dostal v roce 1989 Nobelovu ceny za mír. Peking však tohoto muže považuje za protičínského separatistu a na jeho setkání se západními představiteli vždy reaguje popuzeně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 15 mminutami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
před 37 mminutami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 40 mminutami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 2 hhodinami

Ruské úřady hlásí útok ukrajinských dronů, poškodil závod v Tulské oblasti

Gubernátor ruské Tulské oblasti Dmitrij Miljajev tvrdí, že při útoku ukrajinských dronů byl v noci na pátek poškozen průmyslový podnik v Novomoskovsku jižně od Moskvy. Podle tamního ministerstva obrany zneškodnila ruská protivzdušná obrana v noci 660 ukrajinských dronů. Jde o jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu, připomněla agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Podle AFP je mezi oběťmi také nejméně šest cizinců. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 10 hhodinami
Načítání...