Nord Stream 1 stojí. Plyn by měl opět proudit v sobotu

Rusko přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z dat pořízených při vstupu potrubí do Německa. Ohlášená odstávka má trvat do sobotního rána. Ruská plynárenská společnost Gazprom zhruba před dvěma týdny uvedla, že jediná zbývající kompresorová stanice potřebuje údržbu.

Zastavení dodávek plynu do Evropy prostřednictvím hlavního plynovodu dále vyostřuje hospodářskou válku mezi Moskvou a EU, míní Reuters. Podle agentury se rovněž zvyšují vyhlídky na ekonomickou recesi v Evropě a nutnost zavést úsporná opatření ohledně spotřeby plynu v některých zemích EU. Kvůli slabším dodávkám se výrazně zvýšila cena plynu pro evropský trh.

Údaje ze vstupních bodů spojujících Nord Stream 1 s německou plynárenskou soustavou potvrdily, že průtoky plynu klesly ve středu brzy ráno na nulu.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Z Německa jsou na něj navázány plynovody do dalších zemí, včetně České republiky. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu a EU v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Gazprom 19. srpna oznámil, že přeprava plynu Nord Streamem 1 by po třídenní odstávce měla být obnovena, pokud nenastanou žádné technické problémy. Plyn by měl potrubím znovu začít proudit v sobotu ve 3:00 SELČ. Evropské vlády se ale obávají, že by Moskva mohla výpadek prodloužit jako odplatu za západní sankce.

Gazprom omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickými problémy, mimo jiné chybějící turbínou ve stanici Portovaja. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Německo v reakci navýší investice do LNG terminálů

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko nemůže závazky u dodávek plynu plnit kvůli západním sankcím.

Šéf německé agentury Bundesnetzagentur Klaus Müller řekl, že povahu této nové údržby Nord Streamu 1 z technického hlediska nechápe. Nicméně pokud se od soboty objem plynu v potrubí vrátí na 20 procent kapacity, kde byl před údržbou, Německo si s tím poradí. Plynové zásobníky už má totiž naplněné téměř z 85 procent. Bundesnetzagentur má v Německu na starosti regulaci síťových služeb.

„V zimě můžeme vzít plyn ze zásobníků. Plynem teď šetříme (a musíme v tom pokračovat!), budeme mít LNG terminály a díky Belgii, Nizozemsku, Norsku (a brzy i Francii) plyn proudí,“ napsal Müller na Twitteru. Německo, stejně jako například Polsko, plánuje další investice do terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), aby mohlo surovinu odebírat i ze vzdálených ložisek a dovážet si ji na tankerech přes moře. Výrazně už se do Evropy zvýšil dovoz LNG ze Spojených států.

Rusko postupně utahuje kohoutky

Na 20 procent kapacity provozovatel Nord Streamu 1 objem přepravovaného plynu snížil postupně. V červnu nejprve na 40 procent, později víc, až na současnou pětinu. Kapacita potrubí je až 167 milionů metrů krychlových plynu denně, naposledy potrubím proudilo asi 30 milionů metrů krychlových za den.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v říjnu se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku ve středu v poledne pohybovala kolem 267 eur (6550 korun) za megawatthodinu a proti úterý byla asi o půl procenta vyšší. Na maximu se ocitla začátkem března, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy v jednom dni skokově vzrostla až ke 345 eurům za megawatthodinu, nakonec ale uzavřela zpět pod 200 eur za megawatthodinu. Cena v TTF je pro ceny plynu v Evropě určující.

Před rokem stál plyn v TTF zhruba 28 eur, před dvěma lety asi 15 eur za megawatthodinu. Už před loňskými Vánocemi se ale jeho cena prudce zvýšila a dostala se ke 130 eurům, než se v lednu vrátila pod 65 eur. Podle části analytiků to byla reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indie hlásí po pákistánském útoku mrtvé, Rubio volá po deeskalaci

Policie v indické části Kašmíru hlásí pět mrtvých po pákistánském útoku, uvedla agentura Reuters. Islámabád v noci ohlásil protiútok poté, co Indie údajně udeřila na tři jeho letecké základny. Ministr zahraničí USA Marco Rubio hovořil s náčelníkem generálního štábu armády Asimem Munírem a vyzval obě strany k deeskalaci napětí. Zároveň Rubio nabídl pomoc se zahájením konstruktivních jednání, píší agentury.
06:08Aktualizovánopřed 17 mminutami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 1 hhodinou

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 11 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 11 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...