Ničeho nelituji, vzkazuje rok po odchodu papež Benedikt

Vatikán – Emeritní papež Benedikt XVI. nelituje svého odchodu z čela katolické církve a věří, že dějiny budou jeho pontifikát hodnotit vlídněji, než jak je reflektován dnes. V rozhovoru pro agenturu Reuters to uvedl jeho sekretář, arcibiskup Georg Gänswein. Papežskou rezignaci Benedikt oznámil přesně před rokem, 11. února 2013, a nyní žije ve vatikánském klášteře Mater Ecclesiae „skryt před zraky světa“, jak si během svého odchodu sám předsevzal.

„Prospívá, ale také nese váhu svých let. Je to člověk, který je sice fyzicky starý, ale jeho duše zůstává velmi temperamentní a jasná,“ řekl o Benediktu XVI. jeho sekretář Georg Gänswein, který s ním spolupracoval coby s kardinálem Josephem Ratzingerem ještě před jeho zvolením do čela římskokatolické církve v roce 2005. Tu vedl bavorský duchovní osm let až do loňského předjaří, kdy oznámil dobrovolný odchod ze svatopetrského stolce. Své rozhodnutí vysvětloval tím, že už nemá sílu úřad dál zastávat (více zde).

Poté, co loni 28. února odložil papežskou berlu, byl v březnovém konkláve zvolen Argentinec Jorge Mario Bergoglio. U něj působí Gänswein jako majordomus, a má tak jedinečnou příležitost být v kontaktu hned se dvěma hlavami katolické církve zároveň. V již zmíněném rozhovoru prohlásil, že Benedikt XVI. rok po odchodu svého rozhodnutí nelituje a ani necítí zášť ke svým kritikům, kteří mu (slovy Vatikánu) „nerozumějí“.

Coby papeži bylo Benediktu XVI. vytýkáno, že svůj úřad vykonává příliš akademicky a rezervovaně, závěr jeho pontifikátu navíc poznamenaly skandály pedofilních kněží a úniky informací známé pod zkratkou Vatileaks. Sekretář Gänswein ovšem věří, že Benediktova dějinná úloha ponese jiný obraz, než který mu dnes přisuzuje tisk. „Jsem si jist, jsem hluboce přesvědčen o tom, že historie nabídne jiný soud než ten, který můžeme dnes často číst o posledních letech jeho pontifikátu,“ prohlásil.

Odpoledne s Beethovenem a Mozartem

Emeritní římský biskup nyní sídlí v klášteře Mater Ecclesiae v zahradách Vatikánu a svůj čas tráví psaním, četbou, modlitbami, procházkami a jako milovník Beethovena a Mozarta také hrou na piano. Podle církevního historika Jaroslava Šebka navíc nadále dodržuje rytmus z časů papežství i kardinálství – den začíná v sedm hodin bohoslužbou, následuje snídaně, vyřizování korespondence a siesta. Odpoledne a v podvečer Benedikt koná audience, v seznamu jeho návštěvníků defilují profesoři italských a západních univerzit, v prosinci se setkal také s českým primasem Dominikem Dukou.

Především ale drží to, co deklaroval před odchodem z úřadu – žije skrytý světu v modlitbě a izolaci. Za celý rok tak Vatikán opustil pouze dvakrát, když v létě zamířil na koncert v papežské rezidenci Castel Gandolfo (do zdejšího papežského paláce se na čas uchýlil i po složení úřadu). Koncem loňského roku pak v jedné z římských nemocnic navštívil svého bratra Georga Ratzingera, který je jedním z dalších obyvatel vatikánského kláštera Mater Ecclesiae (viz mapa níže).

Jinak ale Benedikt XVI. setrvává ve stínu. „Opravdu, světu je vzdálen,“ potvrzuje Gänswein. „V církvi je však přítomen a jeho úkolem je nyní jí i svému nástupci pomáhat modlitbami. To je jeho první a nejdůležitější úloha.“

Historik Šebek: Skrytý Benedikt? Nemůže jinak

Historik Šebek v této souvislosti konstatuje, že emeritní papež ani nemůže činit jinak. „Situace, kdy jsou zde dva papežové, navíc oba s velkou autoritou, není pro katolickou církev úplně komfortní, protože zde pořád existuje možnost, že část věřících bude mentálně a vnitřně uznávat jako svého papeže Benedikta XVI.,“ podotýká s tím, že zejména konzervativní katolíky může spontánnost a nonkonformita současného papeže Františka popuzovat (o fenoménu papeže Františka čtěte více zde).

Vatikán se navíc nachází v situaci, kterou naposledy zažil ve 13. století; Benedikt XVI. se totiž rozhodl k rezignaci jako první papež po šest stech letech. „Z výpovědí lidí, kteří se s Benediktem setkávají pravidelně, vyplývá, že se snaží v pokoře přijímat sovu novou situaci a vyjadřuje velkou podporu činnosti svého nástupce,“ uvádí Šebek. „Snaží se uklidnit davy konzervativních katolíků, kteří z kroků papeže Františka nadšení nejsou.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 21 mminutami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 1 hhodinou

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.