„Nechceme žít v imperialistickém světě.“ Erdogan odmítl respektovat sankce USA vůči Íránu

Turecko se nebude řídit novými sankcemi, které Spojené státy uvalily na Írán, oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Ankary tím spojenci z NATO vychylují svět z rovnováhy. Erdogan kritizoval i další americké rozhodnutí: společné hlídky s Kurdy u turecko-syrských hranic. Označil je za nepřijatelné.

Spojené státy začaly v pondělí uplatňovat další sankce vůči Íránu. „Cílem těchto kroků je vychýlit svět z rovnováhy. Nechceme žít v imperialistickém světě. Nastolíme tuto otázku na summitu (nadcházející víkend) v Paříži,“ prohlásil Erdogan v parlamentu.

Další vlna sankcí se vedle energetického sektoru týká například i lodní a letecké dopravy a bankovnictví. „Takovými sankcemi se rozhodně řídit nebudeme. Koupíme deset milionů kubických metrů zemního plynu. Nemůžeme nechat naše lidi v zimě mrznout,“dodal turecký prezident.

Erdogan se má tento víkend zúčastnit summitu, který se koná ve francouzské metropoli jako upomínka konce první světové války. Očekává se, že tam bude se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem jednat i o situaci v Sýrii.

Izolace Íránu je nebezpečná, varuje šéf turecké diplomacie

K nové vlně amerických sankcí se v Japonsku vyjádřil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Bylo by podle něj nebezpečné Írán izolovat. Varoval, že země jako Turecko či Japonsko mohou dodávky energií diverzifikovat jen s obtížemi.

Napětí mezi Teheránem a Washingtonem vyostřil Trump, když letos v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody světových mocností s Íránem z roku 2015. Dohodu, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, uzavřel za USA předchozí prezident Barack Obama.

Spojené státy obnovily k pondělku všechny sankce zrušené v rámci této jaderné dohody, a navíc je ještě zesílily. Zavedly je ve dvou vlnách, první část od srpna, druhou od pondělka.

USA nicméně udělily výjimky pro humanitární dovoz, který by mohl zahrnovat potraviny či léky. Osmi státům – Číně, Indii, Japonsku, Jižní Koreji, Tchaj-wanu, Turecku, Řecku a Itálii – Washington umožní nadále dovážet z Íránu ropu. Ze sankcí jsou tak dočasně vyjmuti největší dovozci íránské ropy, kteří budou moci nákupy omezovat pozvolnějším tempem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 21 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.