Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po úterním jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.
Stoltenberg v minulých dnech opakovaně upozornil, že Moskva shromáždila u hranice Ukrajiny těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků připravených do akce. Generální tajemník aliance po jednání s ministry tří desítek členských zemí NATO zopakoval, že aliance vpád do své partnerské země nepřipustí.
„Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny,“ řekl novinářům Stoltenberg, podle něhož se ministři shodli na aktivaci mechanismu krizové reakce. Ten umožní pracovat na přípravě plánů pro případ, že by se ruská hrozba stala skutečností. Podle šéfa NATO není zatím zcela jasné, co Rusko zamýšlí.
„Můžeme doufat v to nejlepší, ale musíme být připraveni na to nejhorší,“ podotkl Stoltenerg. Ministři se podle něj shodli na tom, že Rusko musí být ve věci svých vojenských manévrů transparentnější a mělo by upustit od útočné rétoriky.
Polsko, Litva či Lotyšsko chtějí více aliančních vojáků
Ukrajina v obavách z opakování agrese, která v roce 2014 vedla k ruskému zabrání ukrajinského poloostrova Krym, žádá po alianci větší bezpečnostní záruky. Znepokojeny jsou ale i členské země NATO Polsko, Litva či Lotyšsko a v posledních dnech volají po zvýšení počtu aliančních vojáků působících v regionu, které má pomoci odstrašení Ruska.
Stoltenberg po jednání prohlásil, že aliance již dnes pomáhá Ukrajině s výcvikem i vybavením armády a hodlá tak činit i nadále. Přímé členství v NATO, které by Kyjevu zaručilo automatickou vojenskou ochranu od spojenců v případě napadení, však podle šéfa aliance záleží na tom, jak a kdy země splní podmínky přijetí a zda jej podpoří všech 30 členů.
Ukrajina usiluje o vstup do aliance již od zmíněné ruské agrese, Moskva je však rázně proti a snaha Kyjeva zatím i kvůli nejednotnému přístupu spojenců vyznívá na prázdno.
Stoltenberg nyní podotkl, že Západ již prostřednictvím ekonomických či politických sankcí ukázal, že umí na nepřátelské počínání Moskvy zareagovat.
Rusku před jednáním pohrozil i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který by měl na schůzce spojence informovat o zjištěních amerických zpravodajských služeb o pohybech ruských jednotek. Ruský prezident Vladimir Putin naopak v úterý varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo „červenou čáru“, kterou by bylo rozmístění některých útočných raket.
