Navzdory debaklu v červnových volbách bude britská vláda podle premiérky silná a odvážná. Labouristy vyzvala Theresa Mayová ke spolupráci při formování budoucnosti země po odchodu z Unie. Zároveň slíbila ochranu pracujících a podporu malých a středních podniků.
Mayová chce vybudovat spravedlivější zemi. Opozice má podle ní svými názory a myšlenkami přispívat k plnění úkolů souvisejících s brexitem - ne jen kritizovat konzervativní kabinet.
„Referendum o Evropské unii nebylo jen hlasem pro její opuštění. Bylo to mnohem hlubší volání po změnách napříč zemí. Jsme odhodlaní postavit se těžkostem a přijmout důležitá rozhodnutí v dlouhodobém zájmu Velké Británie. Červnové volby dopadly jinak, než jsem si přála, ale mé myšlenky platí dál,“ zdůraznila.
Lídr labouristů předem známé vystoupení premiérky označil za projev její slabosti. „Přiznejme si to, vládě došel dech, a to v klíčovém okamžiku pro naši zemi i pro svět,“ konstatoval Jeremy Corbyn.
Mayová v proslovu mimo jiné přislíbila, že budou ochráněny zájmy všech pracovníků, ale bez nadbytečné regulace. Podle premiérky je důležité nadále zajistit, aby zaměstnavatelé nevyužívali pracovních dohod bez stanovení pracovní doby k vykořisťování pracovníků.
Více částečných úvazků a práce „na živnosťák“
Sama podpořila vládní zprávu, kterou vypracoval bývalý poradce labouristického expremiéra Tonyho Blaira Matthew Taylor. Jeho studie obsahuje návrhy na přizpůsobení zákonů novým druhům pracovněprávních vztahů v rámci takzvané zakázkové ekonomiky, označované v angličtině „gig economy“.
Ta charakterizuje rozšíření práce na částečný úvazek nebo práci na živnostenský list. Tedy opak toho, kdy firmy v drtivé většině případů nabízejí zaměstnání na plný úvazek.
Taylorova 115stránková zpráva mimo jiné doporučuje zavedení nové kategorie pracovníka, a to „závislého kontraktora“. Britové, kteří pracují pro firmy, jako je alternativní taxislužba Uber či donášková služba Deliveroo, tak mají mít více sociálních výhod.
Lidé pracující na živnostenský list mají přitom v Británii nárok pouze na základní zdravotní pojištění a vztahují se na ně zákony o bezpečnosti práce a proti diskriminaci. Řádní zaměstnanci mají na rozdíl od nich zaručen určitý počet dní dovolené, právo na přestávky a také minimální mzdu.
Mayová prohlásila, že musí vyhrát „bitvu idejí“ v parlamentu a v Británii poté, co minulý měsíc její konzervativci přišli o parlamentní většinu. Ministerská předsedkyně vyzvala své politické odpůrce, aby přispěli „svými názory a myšlenkami“ k formování politiky v Británii.
Nyní vládne v Británii menšinový kabinet konzervativců podporovaný severoirskými unionisty. Kvůli volebnímu neúspěchu už kabinet musel upustit od mnoha předvolebních slibů, včetně plánů na reformu středoškolského vzdělávání nebo zvýšení plateb seniorů za dlouhodobou péči.
Pokud jde o brexit, na který se hodlá vláda soustředit především, Mayová stále počítá s odchodem z jednotného trhu a celní unie.
Boj o práva cizinců pokračuje
Britští a unijní vyjednavači nyní diskutují hlavně o tom, jaká práva budou mít po odluce unijní občané v Británii a naopak. Nedávný návrh Londýna je podle Evropského parlamentu diskriminační. Britové chtěli trvalý pobyt přiznat jen Evropanům, kteří na ostrovech žili ještě před aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy.
Sporná je zatím i otázka finančního vyrovnání. Unie chce po Britech desítky miliard eur, což se Londýnu nelíbí. „Ty částky, které Evropská unie požaduje po naší zemi, jsou vyděračské. Jedinou možnou reakcí je odpískat je. Není možné, že bychom se nedohodli, budeme mít dohodu, skvělou dohodu,“ je přesvědčen šéf britské diplomacie Boris Johnson.
Ten zároveň potvrdil, že vláda zatím nemá žádný plán jak postupovat, kdyby se s Unií nedohodla. Ministr pro brexit David Davis přitom už v červnu tvrdil, že kabinet má variantu bez dohody „do podrobna rozpracovanou.“
