Začátek vyjednávání o britském odchodu z Unie by se mohl zpozdit. Šéf Evropské rady Donald Tusk přiznal, že Brusel neví, kdy proces odstartuje. Chabé vítězství vládních konzervativců a případná menšinová vláda by navíc mohly vést ke snížení šancí na dosažení finální dohody.
Vládní konzervativci prosazují tvrdý brexit, tedy odchod z jednotného trhu i celní unie kvůli snaze omezit svobodu pohybu, a tedy snížit počet přistěhovalců. Téměř všechny ostatní strany kromě UKIP by naopak chtěly benefity zachovat. Zásadní otázkou bude také postavení občanů EU žijících a pracujících v Británii a naopak Britů žijících v ostatních státech EU, kteří zůstávají v nejistotě.
Mayová spustila článek 50 Lisabonské smlouvy o vystoupení z EU v březnu. Oficiální rozhovory od té doby nezahájila – naopak zariskovala a vypsala předčasné volby, které její mandát neposílily, nýbrž oslabily. Přesto slibuje, že konzervativci vytvoří takovou vládu, která zemi provede brexitem a zajistí, aby byl pro zemi úspěchem.
Diplomatické zdroje uvádějí, že ještě v den britských voleb počítala EU s tím, že by se příští týden odehrála první „jednání o jednáních“. Tedy o praktické stránce nastávajících rozhovorů – kde se bude jednat, s jakou frekvencí, kdo se kdy s kým přesně setká a nad jakou konkrétní agendou.
V týdnu od pondělí 19. června se pak mělo začít skutečně vyjednávat. „Teď víc nevíme,“ připustil informovaný diplomat a upozornil, že jasněji nyní nejspíš nebude do prvního setkání nového britského parlamentu.
„My jsme připraveni zahájit jednání zítra ráno v půl desáté. Takže očekáváme návštěvu z Londýna. Věřím, že se nedočkáme dalšího zdržení,“ prohlásil sám šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Pro list Süddeutsche Zeitung nicméně uvedl, že v brzký začátek rozhovorů nevěří.
Británie má opustit Unii na jaře 2019. Spekuluje se, jestli ale nebude muset žádat ostatní členské země, aby jí lhůtu prodloužily. Šéf evropských summitů Tusk varoval Londýn, aby kvůli tomu, že se nevyjednává, nakonec rozhovory o brexitu neskončily bez dohody.
„Jsem plně odhodlán na naší úrovni udržovat pravidelné a těsné kontakty tak, abychom našim vyjednávačům usnadnili práci,“ napsal Tusk britské premiérce. V dopise uvedl, že rozhovory o brexitu se mají odehrát v nejlepším možném duchu a zajistit co nejmenší potíže pro lidi, firmy i státy po březnu 2019.
Podle unijního vyjednávače pro brexit Michela Barniera by měly začít ve chvíli, kdy na ně bude Británie připravená. Zdůraznil, že časový plán a pozice EU je jasná. „Dejme hlavy dohromady a dosáhněme dohody,“ napsal.
Vyjednávač europarlamentu si ovšem přisadil. „Další vlastní gól. Po Cameronovi teď Mayová. Už teď složitá vyjednávání budou ještě komplikovanější,“ podotkl koordinátor Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt.
„Brusel chce jednoduše stabilní vládu ve Spojeném království se silným premiérem, která vydrží po celou dobu jednání. Premiérka, která není schopná učinit těžké rozhodnutí a prodat je doma, zvyšuje pravděpodobnost, že vůbec nedojde k dohodě o brexitu, což by bolelo jak EU, tak Británii,“ upozorňuje editorka BBC.
Londýnská City, která je hnacím motorem britské ekonomiky a bankovním srdcem Evropy, jasně říká, co bude od menšinové vlády požadovat: „Jde o oboustranný přístup na trhy. Jak pro Spojené království, tak evropské instituce. A volný pohyb osob, aby ti nejlepší mohli dostat nejlepší místa,“ uvedla politická předsedkyně Catherine McGuinnessová.
Součástí brexitu je i přesunutí agentur Evropské unie z Británie. O Evropský orgán pro bankovnictví, který sídlí v Londýně, má zájem mimo jiné i česká vláda. „Je nám velmi líto, že agentury EU odejdou. Je ale přirozené, že je chce mít Evropa na svém území. České republice přeji úspěch,“ poznamenala McGuinnessová.
Unijní bankovní agentura zaměstnává 154 lidí. Stará se o zdraví bank a má na starost regulaci bankovního trhu. Podle expertů to bude pro Londýn ztráta. „Kdyby Praha získala Evropský orgán pro bankovnictví, určitě by to zvýšilo povědomí o Praze jako městě, které by mohlo být finančním centrem,“ míní profesor bankovnictví z Cass Business School Thorsten Beck.
Čeká se, že Britové budou muset kvůli odchodu z EU nabrat nově desítky tisíc úředníků, aby zvládli nával práce. S EU se bude muset projednat na 20 tisíc zákonů a nařízení, ale i finanční vyrovnání ve výši desítek miliard eur.
