„Matka všech summitů“ bude vyvrcholením českého předsednictví

Brusel - Lisabonská smlouva, irské referendum, předseda Evropské komise a dopady ekonomické krize. To jsou hlavní témata dlouho očekávaného dvoudenního summitu Evropské unie, který dnes pod vedením českého premiéra Jana Fischera začíná pozdě odpoledne v Bruselu a bude vyvrcholením půlročního českého předsednictví.

Na summitu by měly být přijaty záruky, které by mohly umožnit souhlas irských voličů s Lisabonskou smlouvou v nadcházejícím opakovaném referendu. Tyto záruky ale nepůjdou za rámec smlouvy a zajistí, že ratifikace smlouvy v celé EU neohrozí svrchovanost Irska v otázkách daní, potratů, sociálních práv zaměstnanců nebo neutrality. Nadále bude mít zřejmě každá země jednoho eurokomisaře, byť se původně počítalo s jejich redukcí. Irové by naopak na summitu měli oznámit termín opakovaného referenda. Dohoda s Iry bude právně závazná, nebude ale vyžadovat novou ratifikaci národních parlamentů. Stejný právní nástroj použila EU v roce 1992, když vyjednávala ústupky Dánsku, aby napodruhé schválilo Maastrichtskou smlouvu.

Na summitu se probere i předseda komise a dohled nad finančními trhy

Státníci se budou zabývat i nominací na nového předsedu Evropské komise, jejíž složení se mění po nedávných volbách do Evropského parlamentu. Favoritem je dosavadní šéf komise José Manuel Barroso. Jde ale zatím jen o nominaci, konečné potvrzení bude následovat zřejmě na podzim.

José Barroso:

„Potřebujeme více Evropy, nikoliv méně Evropy.“

Barroso v dopise evropským státníkům nastínil v šesti bodech priority, jež chce v případě znovuzvolení prosazovat. Svou vizi fungování komise v příštích pěti letech ale oficiálně představí až na summitu. „Věřím, že v čase krize potřebujeme silnou Evropu a silnou Evropskou komisi více než jindy. Potřebujeme více Evropy, nikoliv méně Evropy,“ píše Barroso. 

Dalším bodem summitu je návrh reformy dohledu nad finančními trhy, který počítá se vznikem nových institucí, které mají především monitorovat situaci v unii a varovat před případnými riziky, aby zabránily opakování nedávné krize. Detaily a míra závaznosti rozhodnutí těchto institucí se budou do podzimu dolaďovat. Jednat by se mělo také o energetických problémech souvisejících s dodávkami ruského plynu a o přípravě balíčku pro prosincový summit o klimatických změnách.

Dnes pozdě odpoledne zahájí summit setkání s předsedou Evropského parlamentu, po něm následuje jednání a pracovní večeře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 8 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 14 hhodinami
Načítání...