Fort Meade (USA) - Na 35 let poslal americký vojenský soud do vězení vojáka Bradleyho Manninga za vyzrazení obrovského množství utajovaných dokumentů serveru WikiLeaks. Součástí trestu je i propuštění „beze cti“ z americké armády a propadnutí části jeho platu. Prokuratura požadovala nejméně 60 let vězení. Manning se už před týdnem u soudu za své činy omluvil. Je mu prý líto, že poškodily Spojené státy. K Manningově mládí, naivitě, s jakou provedl svůj čin, a hlavně k vyjádření lítosti zřejmě soud přihlédl. Dnešní verdikt ještě posoudí vojenský odvolací soud, Manningovi obhájci chtějí už příští týden žádat o prezidentskou milost.
Vojenský soud pětadvacetiletého Manninga shledal vinným, že v letech 2009 a 2010 poskytl serveru WikiLeaks 700 000 utajovaných dokumentů ministerstva zahraničí a Pentagonu. Byl obžalován ze dvou desítek trestných činů, hrozilo mu až 90 let vězení. Nejzávažnějšímu obvinění, kterým bylo napomáhání nepříteli, Manning ale unikl, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
Po vypršení třetiny trestu může Manning požádat o propuštění
Server WikiLeaks v první reakci označil rozsudek za „strategické vítězství“, protože Manning by mohl být podmínečně propuštěn na svobodu už za méně než devět let. Po vypršení třetiny trestu totiž může požádat o podmínečné propuštění. Do výkonu trestu se započítává doba strávená ve vazbě během vyšetřování případu, tedy 3,5 roku. Soud zároveň odsouzenému odpustil 112 dní vězení za to, že byl nejprve držen ve vazbě v přehnaně přísných podmínkách: podle obhájců byl třeba zamčen v cele 23 hodin v kuse a byl nucen několik nocí spát nahý.
Manning umožnil WikiLeaks zveřejnit celkem 470 000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů. Serveru WikiLeaks je poskytl v době, kdy sloužil v misi v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila na internetu a kontroverzní zakladatel WikiLeaks Julian Assange se díky tomu stal světově známým.
Výše trestu v případu největšího úniku informací v historii USA je skoro o polovinu nižší, než v pondělí žádala vojenská prokuratura. Když prokurátor Joe Morrow navrhoval pro obžalovaného 60 let vězení, vyzval soudkyni Denise Lindovou, aby poslala „jasný vzkaz každému vojákovi, který by uvažoval o krádeži utajovaných informací“, a chtěl by tak zopakovat Manningův čin. Obhajoba kladla důraz na nevyzrálou osobnost vojáka, který prý měl v tvrdých válečných podmínkách problémy s vlastní identitou, neměl zlé úmysly a vyzrazením dat serveru WikiLeaks podlehl klamu o vlastní roli spasitele. Prokurátoři naopak označili Manninga za věrolomného zrádce stiženého slavomamem, který si byl dobře vědom dopadu svých skutků.
Žalobce Joe Morrow o Manningovi:
„V dějinách armády se snad nenajde žádný jiný voják, který by prokázal takovou neúctu ke svému poslání.“
Za motiv svého činu Manning v první fázi procesu označil snahu ukázat na „americké válečné zločiny a nečestnou diplomacii“. Podle obhajoby ale prý operoval výhradně s dokumenty, které americké vojáky nemohly přímo ohrozit.
Manningovi obhájci požádají o prezidentskou milost
Manningovi obhájci chtějí už příští týden požádat o prezidentskou milost pro svého svěřence. „Přišel čas skoncovat s Manningovým utrpením,“ prohlásil po vynesení rozsudku na brífinku advokát David Coombs, který vedl Manningovu obhajobu. „Přišel čas, aby se prezident soustředil na ochranu whistleblowerů, místo aby je trestal.“ Barack Obama by měl podle Coombse Manninga omilostnit, případně mu zkrátit trest na dobu, kterou už si odpykal. Pokud by žádost o milost nevyšla, mohl by podle Coombse Manning v případě dobrého chování vyjít z vězení na podmínku už po šesti a půl letech. Bílý dům už oznámil, že s žádostí o milost bude naloženo stejně jako s kteroukoli jinou. Petici adresovanou Obamovi, která žádá pro Manninga milost, už začala organizovat mezinárodní organizace Amnesty International.
Snowden ztratil po verdiktu naději na spravedlivý soud v USA
Manning má ale i řadu stoupenců. Přes 100 tisíc lidí dokonce podepsalo petici, aby dostal Nobelovu cenu míru. Pokusil se podle nich udělat správnou věc, když odhalil mučení a další zvěrstva v lidských právech, za něž nesou USA v Iráku spoluvinu. Manning putuje do vězení ve stejnou dobu, kdy by tam americká vláda nejraději viděla dalšího z informátorů - Edwarda Snowdena. Společného mají nepřítele, ale i přítele - Snowdenovi pomáhají právě lidé z okolí WikiLeaks.
Snowdenův ruský advokát Anatolij Kučerena v komentáři k verdiktu nad Manningem uvedl, že jeho klient definitivně ztratil naději na spravedlivý soud v USA. „I kdyby ho snad někdy napadlo vrátit se do USA v naději, že se bude zodpovídat před spravedlivým soudem, nyní už takové plány nemá,“ řekl Kučerena. Se Snowdenem prý o Manningově kauze hovořil, Američan se o ni zajímá. „Dostane-li Manning 35 let za to, že zveřejnil informace o vraždách mírumilovných lidí, jak spravedlivý by asi byl soud v případu Edwarda Snowdena?“ zeptal se Kučerena. „Motivy jsou americkým soudcům lhostejné: vyzradil jsi informace, musíš sedět,“ dodal.
Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov považuje rozsudek za důkaz, že americká justice za přečiny trestá řadové vojáky, nikoliv generály. Sedět by měli důstojníci odpovědní za nezákonné odposlouchávání, lidé, kteří lhali národu, tvrdí Puškov. „Demokracie velí soudit za porušování zákonů vojíny i generály. Pokud soudí jen vojíny, nelze už o demokracii hovořit,“ prohlásil poslanec.
Bradley Manning se narodil 17. prosince 1987 v Crescentu v Oklahomě. Jako dítě byl údajně nadprůměrně inteligentní a většinu času trávil u otcova počítače. Svoji první internetovou stránku vytvořil v deseti letech. Po rozvodu rodičů odjel s matkou do jejího rodného Walesu. V novém prostředí ale introvert drobného vzrůstu (necelých 160 centimetrů a asi 50 kilogramů) údajně příliš nezapadl. Po návratu do USA v roce 2005 se živil jako programátor.
Na podzim roku 2007 vstoupil do armády a sloužil jako analytik u druhé brigády 10. horské divize na základně USA u iráckého Bagdádu. Již během výcviku se prý u Manninga začaly projevovat psychické problémy, analytiků však byl v armádě nedostatek. Jeho právníci se jej snažili při procesu vykreslit také jako osamělého homosexuála a narcistu, který ve své jednotce neměl žádné přátele.
Manning se již dříve před vojenským soudem přiznal, že na přelomu let 2009 a 2010 předal kontroverznímu serveru WikiLeaks statisíce utajovaných zpráv z bojiště, diplomatické kabelogramy, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů. Informace si stáhl z vojenské sítě. Mezi materiály byly údaje o vojenských operacích v Afghánistánu a v Iráku, včetně například videa z roku 2007, na němž je zachyceno, jak američtí vojáci z vrtulníku omylem střílejí na civilní vozidlo, v němž zabili 11 lidí včetně reportérů agentury Reuters.
