Makedonie znovu dočasně uzavřela hranice s Řeckem

Makedonie ve snaze zmírnit nápor uprchlíků uzavřela na několik hodin hranice s Řeckem. Pondělní opatření se však neobešlo bez problémů. Na řecké straně vypukly incidenty mezi policií a migranty, kteří proti uzavření hranic silně protestovali.

Policie údajně použila nejméně jeden ohlušující granát, aby zabránila zhruba dvoutisícovému davu v případném pokusu o násilné překročení hranic. Na místě se údajně shromáždily dvě tisícovky migrantů převážně ze Sýrie a Afghánistánu. Podle všeho se ale situace nijak nevyostřila a nedošlo ke zraněním.

Dočasným uzavíráním přechodu kontroluje Makedonie příliv běženců, kteří se po překročení hranic mezi oběma státy shromažďují ve městě Gevgelija, kde nastupují do vlaků a autobusů mířících dál na sever k Srbsku. Kapacity hromadné dopravy jsou ale omezené a dostane se jen na zhruba 2000 lidí za den. Do Řecka se uprchlíci dostávají na palubách lodí z Turecka.

Jakmile uprchlíci získají na srbských hranicích potřebné dokumenty, dovolující zůstat 72 hodin v Srbsku, pokračují v cestě na sever k hranicím s Maďarskem, odkud nejčastěji míří do Německa, Nizozemska, Norska či Švédska.

Za dva měsíce požádalo v Makedonii o azyl 44 lidí

Makedonie leží na tranzitní běženecké trase; takzvaná balkánská (suchozemská) cesta vede z Řecka do Srbska a do Maďarska, které je první zemí Schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Odsud uprchlíci směřují na západ, zejména do Německa, Švédska a Velké Británie. Jednou z tranzitních unijních zemí je i Česko. Jednotlivé země na balkánské cestě proto přijímají nejrůznější opatření, aby tranzit omezily.

  • Maďarsko dobudovalo hraniční plot na hranicích se Srbskem.
  • Makedonie, jejíž železniční doprava pod návalem uprchlíků kolabuje, začala posilovat kontrolu hranic s Řeckem svými ozbrojenými složkami.
  • Řecko se chce o alespoň částečné regulaci uprchlické vlny dohodnout s Tureckem, s nímž má rozsáhlé námořní hranice s neuhlídatelným pobřežím desítek ostrovů v Egejském moři.
  • Turecko se potýká s miliony uprchlíků na hranicích se Sýrií a jejich odliv na západ přijímá s úlevou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 18 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 56 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...