Maďarsko uzavřelo od půlnoci z pátka na sobotu zelenou hranici s Chorvatskem. Hraniční přechody fungují dál, platí na nich však přísná bezpečnostní opatření. Rozhodnutí Budapešti souvisí s pokračující migrační krizí. Už před měsícem Maďaři uzavřeli hranice se Srbskem. Právě kvůli tomuto kroku se hlavní tranzitní zemí pro uprchlíky směřující z Řecka přes Balkán do západní Evropy stalo Chorvatsko.
„Do Maďarska budou vpuštěni pouze lidé s platnými dokumenty. Uprchlíci, kteří se dostanou na maďarsko-chorvatskou hranici, zde budou moci v tzv. tranzitních zónách požádat o azyl, ale víme, jak to fungovalo třeba na maďarsko-srbské hranici, kde bylo takových žádostí vyřízeno jen několik denně,“ přiblížil zpravodaj ČT David Miřejovský, co rozhodnutí maďarské administrativy znamená v praxi.
Budapešť dlouhodobě kritizuje přístup Chorvatska k běžencům a Záhřebu vytýká, že migranty neregistruje, jak vyžadují azylové předpisy EU. Jen za poslední měsíc prošlo zemí u Jadranu na 178 000 migrantů, uvedla tamní ministryně zahraničí Vesna Pusičová.
Také na hranicích s Chorvatskem, stejně jako na těch se Srbskem, už stojí hraniční plot. Maďaři jej na vnější hranici schengenského prostoru vztyčili proto, aby snížili počet běženců, kteří na jejich území míří. Letos do Maďarska dorazilo už více než 383 000 migrantů, většina z nich ale potom odjela do dalších zemí, zejména do Německa.
Záhřeb už předem oznámil, že pokud Maďarsko vzájemné hranice uzavře, má připravený nouzový scénář. Jeho detaily odtajnil chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić při návštěvě vesnice Tovarnik, přes kterou proudí do Chorvatska většina uprchlíků. Plán počítá s převážením uprchlíků na hranici se Slovinskem, a to na přechody Macelj a Mursko Središće.
Slovinsko bude uprchlíky pouštět. Do doby, dokud je bude Německo přijímat
Zároveň padlo rozhodnutí, že chorvatská vláda nebude nadále vozit migranty k maďarské hranici, protože by to za současných podmínek bylo jen další „mučení“. „Pokoušeli jsme se s Maďarskem domluvit, že bychom migranty vozili přímým vlakem až do Rakouska. To by zaručilo, že nikdo z nich nezůstane na maďarském území, což je ostatně i dnešní stav, ale ani na to Maďaři nepřistoupili,“ citoval Ostojiče server večernji.hr.
Slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec na tiskové konferenci řekl, že Lublaň nebude příchodu migrantů bránit, dokud Německo bude běžence dál přijímat. „Pokud Německo zavře své hranice nebo omezí provoz na hraničních přechodech, pak se Slovinsko podle toho zařídí. Zatím ale nemáme žádné informace ani náznaky, že by Německo chtělo svou politiku měnit,“ podotknul Erjavec.
Orbán o islámu: Je to systém pravidel jiného světa
Islám nepatří do Evropy a statisíce muslimských uprchlíků nelze v Evropě trvale integrovat. V rozhovoru s německým zpravodajským magazínem Focus to řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Islámská kultura a náboženství nesplynou s křesťanskou kulturou a náboženstvím. Spíš vznikne multikulturalismus s navzájem oddělenými společnostmi, domnívá se konzervativní politik.
Orbán zdůraznil, že evropská společnost je vystavěna na svobodě myšlení a vyznání, rovnoprávnosti i rovném postavení mužů a žen. „To jsou kulturní hodnoty, které musíme bránit,“ prohlásil Orbán.
Pokud však Němci a Francouzi problém s paralelními společnostmi nemají, nemá právo to kritizovat. „Ale tady v Maďarsku si rozhodujeme my sami, zda to chceme, nebo ne. A my nechceme,“ zdůraznil šéf maďarské vlády. V „duchovním smyslu“ podle Orbána islám nepatří k Evropě. „Je to systém pravidel jiného světa,“ řekl.
Maďarsko prý vnímá většinu přistěhovalců jako migranty, kteří chtějí lepší život. „Jenže německý život nebo maďarský život nepřísluší každému, ale jen tomu, kdo na něj pracoval,“ prohlásil Orbán s tím, že Evropa nemůže přijmout všechny lidi v nouzi.
Lidé z Albánie, Kosova a Černé Hory už nebudou moci získat v Německu azyl
Německé spolkové země schválily zákony, které mají zrychlit azylové řízení v Německu. Opatření, která už ve čtvrtek podpořili poslanci ve Spolkovém sněmu, začnou platit od začátku listopadu. Zákony mimo jiné povedou k tomu, že lidé z balkánských zemí už nebudou mít šanci azyl v Německu získat.
Schválené zákony zařazují Albánii, Kosovo a Černou Horu na seznam bezpečných zemí, na kterém už jsou i všechny ostatní balkánské země. Pokud občané zemí z tohoto seznamu požádají v Německu o azyl, úřady je automaticky odmítají a je možné je rychleji vracet zpět. Podle představ německé vlády by současné rozšíření seznamu mělo uvolnit ruce úřadům, aby se mohly více věnovat lidem, kteří prchají před válkou. Albánci jsou po Syřanech druhou nejpočetnější skupinou letošních žadatelů o azyl v Německu.
Balíček zákonů také umožňuje v některých případech snížit podporu, kterou Německo běžencům vyplácí. U lidí, kteří do země právě přišli, by navíc finanční podporu měly nahradit věcné dávky. Zákony rovněž mají zrychlit proceduru vypovězení odmítnutých žadatelů o azyl.
