Lipavský apeloval v OSN na lídry, aby nebyli lhostejní. Trussová slíbila pokračování vojenské pomoci Ukrajině

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na Valném shromáždění OSN prohlásil, že organizace a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, na Ukrajinu. Nová britská premiérka Liz Trussová na shromáždění slíbila, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do té doby, než Kyjev vyhraje válku proti Rusku. Uvedla také, že ekonomická síla demokratických států může pomoci potlačit autoritářství. Izraelský premiér na shromáždění uvedl, že podporuje dvoustátní uspořádání s Palestinci, tedy vytvoření samostatné Palestiny.

„V tomto kritickém okamžiku konfliktu slibuji, že zachováme nebo zvýšíme naši vojenskou podporu Ukrajině na tak dlouho, jak to bude nutné (…). Nepřestaneme v tom, dokud Ukrajina nezvítězí,“ řekla Trussová. 

Vladimir Putin se podle Trussové vyhlášením mobilizace „snaží ospravedlnit své katastrofální selhání“ na Ukrajině. „Tohle nebude fungovat. Mezinárodní aliance je silná, Ukrajina je silná,“ prohlásila britská premiérka.

Trussová dále přislíbila, že „Británie bude do roku 2030 vynakládat tři procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, čímž si v Evropě jako bezpečnostní aktér zachová vedoucí postavení“.

Nakonec vyzvala k vytvoření rozsáhlého liberálního hospodářského plánu, jakéhosi „ekonomického NATO“. „Skupina G7 a naši podobně smýšlející partneři musí jednat jako ekonomické NATO, aby společně bránili naši prosperitu,“ podotkla.

Premiérka Velké Británie Liz Trussová na Valném shromáždění OSN
Zdroj: Mike Segar/Reuters

Lipavský: Rusko porušuje Chartu OSN

Podle Lipavského se Rusko snaží „rozložit bezpečnostní architekturu evropského kontinentu“. Ministr zahraniční upozornil na ironii toho, že ruský prezident částečnou mobilizaci vyhlásil a „světu pohrozil jadernou zbraní“ na Mezinárodní den míru. Šéf české diplomacie posléze s pomocí citátu Václava Havla apeloval na světové lídry, aby nebyli lhostejní.

Ruskou invazi označil za „neoprávněnou, nevyprovokovanou a nezákonnou“. Vedle toho, že porušuje Chartu OSN, podle něj vážně poškozuje globální ekonomiku, potravinovou bezpečnost a mezinárodní řád založený na pravidlech.

Český ministr zahraničí připomněl, že Česká republika podporuje suverenitu, jednotu a nezávislost Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích a že Praha neuznává anexi Krymu. S předstihem odsoudil referenda o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných či ovládaných částech ukrajinského území.

Obdobně se postavil ke zvěrstvům, která ruští okupanti páchají na Ukrajině, a kritizoval „apokalyptické ostřelování civilní infrastruktury“. Připomněl existenci filtračních táborů a deportace ukrajinského obyvatelstva včetně dětí.

„Existuje mezinárodní odpovědnost Ruska za agresi, ale existuje také individuální trestní odpovědnost za zločiny spáchané v tak velkém rozsahu ruskými vojsky,“ konstatoval Lipavský. Připomněl, že Praha podporuje vyšetřování situace na Ukrajině Mezinárodním trestním soudem a stojí za žádostí Ukrajiny o zahájení řízení u Mezinárodního soudního dvoru proti Ruské federaci na základě úmluvy o genocidě. Vyzval také ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude stíhat zločin agrese spáchaný Putinovým Ruskem.

Lipavský měl ve čtvrtek projev také v Radě bezpečnosti OSN. Zástupce České republiky v tomto orgánu vystoupil téměř po třiceti letech. Ústředním tématem projevu byla ruská agrese proti Ukrajině. Lipavský hovořil o tom, že je nepřijatelné, aby Rusko rozhodlo o anexi další části Ukrajiny, a apeloval na zřízení mezinárodního tribunálu v otázce agrese Ruska proti Ukrajině.

Izraelský premiér podpořil dvoustátní uspořádání s Palestinou

Izraelský premiér Jair Lapid během projevu zmínil, že podporuje dvoustátní řešení desetiletí trvajícího konfliktu Izraele s Palestinci, tedy k vytvoření samostatné Palestiny. „Dohoda s Palestinci, založená na dvou státech pro dva národy, je správná pro bezpečnost Izraele, pro izraelskou ekonomiku a pro budoucnost našich dětí,“ řekl Lapid. Dodal, že jakákoli dohoda bude podmíněna mírovým palestinským státem, který nebude ohrožovat Izrael. 

Lapidovo vyjádření o dvoustátním uspořádání odráželo srpnové prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který se přihlásil k tomu, že dlouholetý konflikt ukončí vytvoření samostatné Palestiny.

Zopakoval také, že Izrael udělá cokoliv, aby zabránil Íránu ve vývoji jaderné bomby. „Jediný způsob, jak zabránit Íránu získat jadernou zbraň, je ukázat věrohodnou vojenskou hrozbu,“ řekl. „Máme schopnosti a nebojíme se je použít,“ dodal. Izrael, o němž se všeobecně soudí, že má jediné jaderné zbraně na Blízkém východě, považuje Írán za existenční hrozbu. Teherán popírá, že by se snažil vyvinout jadernou zbraň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...