Zámek Elmau (Německo) – Pokud si to situace na Ukrajině vyžádá, jsou země skupiny G7 připraveny zpřísnit dosavadní protiruské sankce. Na summitu G7 v bavorském zámku Elmau to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že ale skupina dává přednost diplomatickému řešení konfliktu. Podle Kremlu ale v bavorském Elmau nezaznělo nic nového a jednotliví členové v této otázce zastávají rozdílné postoje. Lídři G7 se shodli i na urychlení dojednání zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebo na zintenzivnění boje s klimatickými změnami.
„Pokud k tomu bude vhodná situace, sankce budou zpřísněny, chceme ale pokračovat v politickém procesu po Minsku,“ uvedla v projevu na závěru summitu G7 německá kancléřka Angela Merkelová. „Shodujeme se na tom, že zrušení sankcí je navázané na prosazení dohod z Minsku. A jsme také připraveni sankce zpřísnit, pokud to bude nutné a situace si to vyžádá, i když si to nepřejeme,“ řekla hostitelka setkání nejbohatších států planety.
„Konflikt na Ukrajině je možné řešit jedině politicky, a to na základě ujednání z Minsku,“ uvedla také německá kancléřka. Jménem všech zemí G7 opět odsoudila loňskou ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym, označila ji za protiprávní. Dodala, že země G7 jsou připraveny pomoci Ukrajině při prosazování reforem. „Podporujeme Ukrajinu ve složitém reformním procesu, v zavádění hospodářských reforem a v boji s korupcí,“ řekla.
„Je potřeba deeskalovat stávající napětí na Ukrajině. Sankce musí zůstat, dokud nebudou minské dohody plně dodrženy, což bude vyžadovat kroky jak ze strany Ruska, tak ze strany Ukrajiny. Proto je potřeba, aby vláda prezidenta Porošenka měla podporu, kterou potřebuje k politickým a ekonomickým reformám,“ hovořil britský premiér David Cameron v podobném duchu jako Merkelová. „Nesmíme zapomínat, že Ukrajina je obětí, ne agresorem.“
Také americký prezident Barack Obama na tiskové konferenci prohlásil, že protiruské sankce je třeba zachovat a v případě potřeby ještě zesílit. „Ruské síly stále působí na Ukrajině a porušují její svrchovanost a územní celistvost,“ řekl Obama. „Země G7 své sankce zachovají tak dlouho, dokud Rusko se svou agresí vůči Ukrajině nepřestane,“ dodal. Už nyní podle Obamy mají sankce na Rusko vážný dopad. „Ruské hospodářství už značně oslabilo, rubl klesá, inflace roste,“ řekl Obama s tím, že ruské firmy přicházejí o mezinárodní zakázky.
Barack Obama:
„Pan Putin se musí rozhodnout, jestli bude nadále ničit hospodářství své země a pokračovat v prohlubování izolace Ruska v rámci své pomýlené snahy obnovit slávu sovětského impéria, nebo pochopí, že velikost Ruska nevyžaduje, aby napadal územní celistvost jiných států.“
„Věnovali jsme pozornost dalším prohlášením na téma sankcí. Nejsou to nějaké nové věci,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Zároveň jsme ale zaznamenali, že mezi účastníky tohoto setkání jsou určité nuance v přístupech. Někteří hovoří o nutnosti pokračovat v dialogu s Ruskem, o nemožnosti řešení vážných problémů bez tohoto dialogu,“ dodal. Peskov dal rovněž najevo, že Moskvě se nelíbí spojování sankcí s plněním minských dohod. V poslední době opět dochází k eskalaci ozbrojených provokací a střetů. Z porušování klidu zbraní se strany obviňují navzájem.
Politický geograf FSV UK Martin Riegl:
"Evropské sankce vyprší koncem července, Velká Británie, Německo a Francie si musely vyjasnit pozice, se kterými půjdou na jednání na půdě Evropské unie. Budou muset přesvědčovat menší hráče, kteří mají určité výhrady, včetně Slovenska, Řecka či Kypru. Důležité je také samozřejmě postoj Spojených států.
Do konce století chce G7 úplnou nezávislost na fosilních palivech
Země skupiny G7 se na summitu v bavorském zámku Elmau také dohodly na zrychlení vyjednávání o smlouvě o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Cílem je, aby základní rámec dohody, známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), byl známy co nejdříve, nejlépe ještě do konce letošního roku. „Už je to 700 dní, co jsme zahájili jednání o Transatlantickém partnerství, a každý den, kdy nepokračujeme dál, to celou světovou ekonomiku stojí spoustu peněz,“ pronesl britský ministerský předseda. Zástupci EU už dříve uvedli, že by chtěli konečnou dohodu podepsat do konce roku 2017.
„My Evropané jsme zde dali jasně najevo, že tuto dohodu chceme,“ řekla Merkelová. Podle ní však zůstává v TTIP nevyřešená celá řada otázek, které jsou pro obě strany mimořádně citlivé. „Jsou části, které jsou pro nás velmi obtížné, například téma rozhodčích soudů. Pro Američany zase nejsou jednoduché části týkající se veřejných zakázek, tedy podpory nákupu amerického zboží tamními úřady,“ uvedla. Merkelová rovněž podotkla, že vzhledem k tomu, že USA už téměř dokončily vyjednávání o smlouvě o volném obchodu s tichomořskými státy, budou se moci američtí vyjednávači brzy plně zaměřit na TTIP.
Dalším zásadním bodem diskusí byl boj se změnami klimatu. „Potřebujeme závazná pravidla. Chceme zajistit, aby se tímto problémem zabývaly všechny země,“ prohlásila Angela Merkelová. Lídři G7 se shodli na závazném cíli - že se světová teplota nezvýší o více než dva stupně. „Víme, že bude potřeba zařídit velké změny z hlediska skleníkových plynů. Potřebujeme i dekarbonizaci světového hospodářství,“ dodala německá kancléřka. Do roku 2050 by měl výrazně klesnout podíl ropy a uhlí na výrobě elektřiny, do konce století chtějí státy G7 dosáhnout úplné nezávislosti světové ekonomiky na fosilních palivech. Shodly se také na potřebě omezit emise oxidu uhličitého podle doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Ten mluví o potřebě snížit celosvětové emise CO2 o 40 až 70 procent proti úrovni roku 1990.
Zástupci skupiny G7, v níž jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA, se věnovali i tématu terorismu. Obama, který se na okraj summitu sešel s iráckým premiérem Hajdarem Abádím, řekl, že radikální hnutí Islámský stát (IS) bude nakonec v Iráku poraženo, cesta k vítězství ale nebude snadná a vyžádá si účinnou mezinárodní pomoc.
