Kvůli Sandy se stěhují volební místnosti

Washington – I týden po hurikánu Sandy zůstává skoro půldruhého milionu Američanů bez proudu. Desetitisíce lidí v New Yorku se navíc v mrazivém počasí nemají kam vrátit. Na druhou stranu ale úřady poprvé od smršti otevřely školy. A snaží se zajistit, aby všichni, koho pohroma postihla, mohli zítra volit.

Přes obrovské nasazení elektrikářů zůstává víc než milion lidí pořád bez proudu. Polovina z nich žije v New Jersey. „Stále jsem doma bez elektřiny. Nejsem z toho šťastný. Moje žena taky ne. Ale tak to je. Musíme být všichni trpěliví,“ říká sám guvernér Chris Christie. 

Trpělivost ale promrzlým lidem bez světla a hlavně tepla dochází. Krby a přímotopy nestačí, zvlášť když teploty klesají pod nulu. Sprchou nadávek zalili obyvatelé jedné z nejpostiženějších oblastí i starostu New Yorku, který se přijel podívat, jak postupují úklidové práce. 

Dobrovolníků přitom neubývá. Do boje s následky katastrofy se zapojili i účastníci zrušeného nedělního maratonu. Úřady mezitím sčítají škody. Živel zničil majetek za 30 až 50 miliard dolarů. 110 lidí zemřelo.

Nahrávám video

Úřady se snaží, aby následky hurikánu Sandy co nejméně ovlivnily zítřejší volby. Starosta New Yorku Michael Bloomberg městskou volební komisi označil za „nefunkční“ a vyzval ji, aby voliče lépe informovala o tom, kam se přemístily volební místnosti. V okresu Monmouth v New Jersey volební adresy změnili ve 29 městech a obcích. 

Právníci varují, že přesuny na poslední chvíli může prohrávající kandidát použít jako argument v případném sporu o výsledek voleb. „Ďábel je v detailech a není sporu o tom, že změny v pravidlech mohou být živnou půdou pro ty, kdo budou chtít napadnout volební výsledek,“ řekl odborník na volební právo Angelo Genova. 

Úřady státu New Jersey, který nejvíce utrpěl superbouří Sandy, se rozhodly zvýšit volební účast tím, že dají obyvatelům zvlášť těžce postižených oblastí možnost hlasovat prostřednictvím elektronické pošty. Takové opatření má ale i své kritiky. 

V den voleb by navíc na východní pobřeží Spojených států měla udeřit další bouře. Předpovídají to meteorologové z Národní meteorologické služby. A i když by neměla být tak silná, odborníci varují, že by se mohly ještě zhoršit následky řádění superbouře Sandy. 

Nová bouře by s sebou měla přinést silné větry především na pobřeží. Bouře provázená větrem o rychlosti 48 až 65 kilometrů za hodinu by do oblasti i do New Yorku mohla přinést sněžení, které postupně přejde do silného deště. Nejsilněji by měla bouře udeřit na Long Island. Směrem do vnitrozemí pak bude vítr slábnout. Odborníci nicméně varují před hrozbami nových záplav nebo erozemi na plážích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 6 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura. Francouzské úřady později označily čin za teroristický s možným rasistickým, nejspíše islamofobním motivem.
12:38Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 1 hhodinou

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 2 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 3 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 5 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.