Bogotá - Kolumbijská vláda zahájí mírová jednání s největší povstaleckou skupinou v zemi, Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC), v říjnu v Norsku. Oznámil to kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Jednání by mělo ukončit desetiletí trvající násilí, jež připravilo o život tisíce lidí. Kolumbijský prezident také řekl, že dohoda nezahrnuje příměří jako poslední mírové rozhovory, které skončily v roce 2002 neúspěchem.
„Žádám Kolumbijce o trpělivost a sílu. Není pochyb o tom, že je načase obrátit stránku,“ řekl Santos, který současně zdůraznil, že když jednání nepřinesou výsledky, „tak prostě nebudeme pokračovat“. Současně s rozhovory budou „vojenské operace proti FARC pokračovat se stejnou nebo vyšší intenzitou“.
Jednání začnou v Oslu a budou pokračovat v kubánském hlavním městě Havaně. Budou je podporovat také Venezuela a Chile, dodal Santos. „Přicházíme s otevřenou náručí a touhou po usmíření. Můžeme společně vytvořit lepší Kolumbii,“ řekl Rodrigo Londono, velitel FARC.
FARC jsou nejstarší a největší ozbrojené hnutí v Kolumbii. Proti jejím vládám začali povstalci bojovat v 60. letech a v posledních desetiletích se zapojili do obchodu s drogami. V současnosti má tato levicová gerila asi 9 000 členů.
Ostrá kritika ale zaznívá od bývalého prezidenta Alvara Uribeho. Ten s povstalci jednat odmítl a FARC se snažil zlikvidovat vojenskou silou. „To, že o rozvoji naší země chtějí vyjednávat s teroristy, je políček do tváře demokracie,“ podotkl Uribe.
Santos v minulosti tvrdil, že nebude jednat, pokud si nebude jist, že povstalci povedou rozhovory v dobré víře. FARC na rozdíl od minulých rozhovorů začínají mírová jednání relativně oslabené.
Po více než desetiletém tažení kolumbijské armády podporovaném Spojenými státy přišli rebelové asi o polovinu bojovníků a mají méně kapacit pro velké útoky proti vládě. Na druhou stranu ale v posledních měsících zintenzivnily napadání kolumbijské infrastruktury, zřejmě ve snaze posílit svou pozici před jednáním.
