Praha - Monitorovací mise OBSE odvádí kvalitní práci, ale nestačí. Na Ukrajině potřebujeme mezinárodní přítomnost - ať už v rámci OSN, nebo skupiny států, řekl mimo jiné šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Při návštěvě v Praze také informoval české politiky, jak je Ukrajina daleko se schvalováním asociační dohody s EU. Během rozhovoru se vyjádřil i k nedávné cestě prezidenta Miloše Zemana do Moskvy.
Chtěl bych se zeptat na současnou situaci se dvěma zadrženými vojáky z Ruska. Řekl jste, že poskytli výpověď. Jakou?
„Ano, řekli, z jaké jsou jednotky. Je rozmístěna v ruském městě Togliatti. Oba patří k jednotce pro zvláštní operace. Oba byli posláni na území Ukrajiny, aby destabilizovali situaci na Ukrajině, a nyní jsou v bezpečí v Kyjevě. Informovali jsme jejich rodiče a příbuzné o tom, že byli zadrženi na ukrajinském území.“
A kdo je vyslal?
„Byli samozřejmě vysláni svým velením. Také jsem říkal, že poté, kdy byli oba zadrženi našimi silami, nastalo prudké ostřelování, takže se domníváme, že to byl pokus je zabít, protože jejich velení došlo, že byli zadrženi ukrajinskými vojáky.“
Ukrajinská armáda zmíněnou dvojici mužů zadržela v oblasti Donbasu o víkendu. Podle Kyjeva má jít o příslušníky speciálních sil ruské rozvědky GRU. Že jde skutečně o občany Ruské federace, tamní ministerstvo obrany už v pondělí připustilo. V době zadržení ale prý ale příslušníky ruské armády nebyli. Oba byli v pondělí převezeni do Kyjeva, kde se léčí ze střelných zranění.
Říkal jste, že se měli pokusit o nějaké teroristické útoky. Co měli přesně za úkol?
„Vyšetřování zatím pokračuje, takže nemohu vyslovovat podrobnosti. Mohu ovšem pronést politické sdělení. Byli úmyslně posláni jako členové zvláštní skupiny na ukrajinské území, aby destabilizovali situaci na Ukrajině. Během vyšetřování se dozvíme více.“
Ovšem Rusko opakovaně tvrdí, že dotyční vojáci byli na dovolené, věříte tomu?
„Rusko už mnohokrát řeklo, že žádné pravidelné jednotky Ruska na ukrajinském území nejsou. Každý chápe, že to tak není. My jsme poskytli mnoho důkazů například ve smyslu ruské označené těžké výzbroje, totéž platí pro ruské vojenské jednotky. Rusko také zařídilo mnoho logistických objektů, různou výstroj a munici, které přichází z Ruska. Na černém trhu sice můžete snad koupit něco jako kalašnikov, ovšem koupit obrněné vozidlo je mnohem obtížnější. Koupit tank nebo vyspělý protiletecký komplex je pak nemožné - tedy alespoň doufám.“
Zprávy z ruských i ukrajinských zdrojů dosvědčují, že se napětí na východě Ukrajiny dál zvyšuje a povstalci a vládní síly se navzájem obviňují z provokací a opětného vracení těžkých zbraní k bojovým liniím. Podle únorových ujednání z Minsku, která se týkají i zastavení palby, by těžká výzbroj obou stran měla být mimo dostřel demarkačních linií.
Kolik je v současnosti ruských vojáků na vašem území?
"Máme nějaké odhady. Jsou jich zřejmě tisíce, kdy dochází samozřejmě k nějaké rotaci, k výměnám, ale je to podstatná přítomnost, nikoliv nějakých pár lidí. Jsou tam důstojníci, vojáci i speciální jednotky. Ta skupina teroristických jednotek v Doněcku a Luhansku by nemohla existovat a zajistit vnitřní velení a kázeň bez toho, aniž by byly přítomné ruské síly."
Současná situace souvisí s minskými dohodami. Český prezident řekl, že se minské dohody plní. Je to podle vás tak?
"Máme pravidelné ruské jednotky na ukrajinském území. Každý den jsou naši lidé zabíjeni nebo raněni. Nejsou přitom žádné důkazy prostřednictvím OBSE o stažení zbraní nebo sil. Na skoro 50 procentech Donbasu není možnost pro OBSE, aby prověřila, jak to je s těžkými zbraněmi. My chceme pokračovat v procesu rozmluv v pracovních skupinách. Musíme pomoci lidem, kteří tam trpí, dodat ukrajinské humanitární konvoje a unijní konvoje. Samozřejmě ať tam přicházejí i ty ruské, ale my se ptáme, co se stane s našimi lidmi. Další otázkou je výměna rukojmích. Až čtyři sta jich je zadržováno v nelidských podmínkách….
„My nemluvíme o naprosté důvěře, ale alespoň o částečné a k tomu potřebujeme deeskalaci a stabilizaci. Domnívám se, že monitorovací mise OBSE tady pracuje dobře, ale potřebujeme mezinárodní přítomnost. Může to být evropská mise spojených národů nebo nějaká kombinace. Zrovna tak to bylo uděláno na Balkáně. Možná si vzpomenete na Makedonii nebo Bosnu. Dosti efektivně se tam plnily funkce dohledu a pomohlo to stabilizovat situaci. Jde nejenom o ověřování, ale i monitoring“.
Kyjev je přesvědčen, že mezinárodní pozorovatelská a kontrolní mise může přispět k plnění minských dohod a ke skutečnému zastavení palby. Mírové síly OSN či EU by se podle ukrajinského plánu měly rozmístit jak na bojové linii oddělující armádu od povstaleckých oddílů, tak i na té části rusko-ukrajinské hranice, kterou Kyjev nekontroluje. Rusko však takové plány může v Radě bezpečnosti OSN lehce vetovat, připomínají mnozí diplomaté.
Mluvíte o mezinárodní pomoci, na druhé straně existuje nyní jistý konflikt mezi Západem a Ruskem. Chci se zeptat na jeden konkrétní okamžik, kdy český prezident odletěl na oslavy 70. výročí konce války do Moskvy. Co si o jeho cestě myslíte?
„Mnohokrát jsem řekl velmi jasně a přímo, že je to odpovědnost a rozhodnutí na každém, kde má, nebo nemá být. Chápu důležitost historie ve smyslu připomínání a vzpomínek, ovšem ne ve smyslu úmyslné heroizace. Z toho pohledu jsem stále přesvědčen, že není nutné být přítomen 9. května v Moskvě, kde se vojenské přehlídky zúčastnily jednotky, které předtím byly v Donbasu – jak se domníváme. Pro mě je to otázka nejen vnímání, ale také solidarity nejenom s Ukrajinou, ale se světem. My jsme přesvědčeni, že bojujeme nejenom za Ukrajinu, ale za všechny - za Evropskou unii, aby zůstala společenstvím hodnot. To platí dnes i pro Ukrajinu. My jsme přesvědčeni, že nakonec vyhrajeme. Ne ve smyslu nějakého vojenského vítězství nebo ofenzivy, ale ve smyslu toho, že vytvoříme jednotnou demokratickou Ukrajinu. To je v zájmu každého.“
Poslední otázka: setkáte se s poslanci (pozn. v úterý odpoledne), co jim řeknete?
„Je to několik bodů. Jednak jsem jim velmi vděčný za jejich podporu a solidaritu. Za druhé jsem řekl, že potřebujeme další podporu ve smyslu udržování tlaku na Rusko, aby Ukrajina byla skutečně úspěšná při utváření jednotné demokratické země. Asociační dohoda je skutečně zaměřena na reformy a při realizaci těchto reforem budeme nadále potřebovat pomoc. Věřím, že Ukrajina bude v budoucnu členem evropského společenství. I když nemáme striktně demokratickou hranici, tak jsme vlastně sousední země ve smyslu porozumění a vzájemných kontaktů. Potřebuji českou podporu pro evropskou perspektivu Ukrajiny.“
