Kdo jsou pašeráci lidí? Především sečtělí podnikatelé

Uprchlíků, kteří se snaží dostat do Evropy, rekordně přibývá a stejně tak těch, co náročnou cestu přes Středozemní moře nepřežijí. Vydělávají na nich pašeráci – chytří byznysmeni působící v rámci zločineckých sítí. Odborníci je přirovnávají k nadnárodním korporacím. Libyjská pobřežní hlídka se domnívá, že překupníci jsou propojení s italským organizovaným zločinem.

Evropa se snaží zabránit dalším úmrtím. Jen o víkendu přibyly stovky obětí poté, co ztroskotala jedna z lodí u Lampedusy. Pašeráci prý část běženců zamkli v podpalubí. Právě na ně se chce Unie zaměřit. V plánu má kupříkladu potápění prázdných lodí, které používají k přepravě lidí. 

Autor knihy Confessions of a People Smuggler (Zpověď pašeráků lidí) strávil s překupníky celé dva roky. Jeden z egyptských pašeráků, který vytvořil rozsáhlou síť v Libyi, trval na tom, že je v jeho zájmu, aby se běženci bezpečně dostali do Itálie. „Nechci, aby moji klienti zemřeli. Moje práce je založena na mé pověsti. Na začátku kariéry jsem hledal klienty, teď je ze mě velký pašerák. Lidé ke mně chodí kvůli tomu, že jim umím zaručit bezpečnost,“ řekl Egypťan Muscemimu. 

Opouštění lodě jako nová taktika? 

Italská policie v lednu uvedla, že nákladní loď s uprchlíky Ezadeen vynesla pašerákům lidí až tři miliony dolarů (skoro 70 milionů korun). Za cestu měl každý z nich zaplatit od čtyř do osmi tisíc dolarů. Plavidlo bez velení mířilo k italským břehům. Asi 150 kilometrů od nich se ocitlo bez paliva. Pobřežní stráž a islandské plavidlo z evropské mise ji pak eskortovali do přístavu. Podobný scénář měla už o několik dnů dříve cesta lodi Blue Sky M pod moldavskou vlajkou.

Uprchlíků je příliš, přibývá pašeráků-amatérů

Pašeráci mají poslední dobou žně. Letos už vycestovalo do Evropy rekordních 35 tisíc běženců. Muscemi odhaduje, že tento obchod vynáší asi 300 až 600 milionů eur ročně, což láká amatéry. „V Libyi je uprchlíků příliš. Nemají jinou možnost než dát svůj život do rukou pašeráků, kteří klidně mohou snížit kvalitu služeb, nemusejí se starat o svou pověst. Je to otázka trhu – pokud existuje poptávka, můžete si dělat, co chcete,“ upozornil Muscemi. 

Libye láká od roku 1980 ekonomické migranty z celé Afriky, jejich role se ale postupně mění. Podle agentury Frontex, která má na starosti ochranu hranic EU, se z řady původních přistěhovalců stali náboráři. Tyto osoby jsou v kontaktu se zločineckými gangy a budoucími migranty. 

Uprchlíci
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Uncredited

„Nastupte, jinak budeme střílet“

Ti jsou mnohdy nuceni odevzdat peníze i pasy a jsou tak vydáni na milost a nemilost pašeráků. Třeba Aliho z Gambie přinutili nastoupit na přeplněnou loď. „Libyjec nám lhal. Tvrdil, že je to velký člun. Všichni jsme zaplatili 1000 dinárů (728 dolarů). Když jsme přišli k lodi, měli zbraně a přinutili nás nastoupit. Jinak by nás zastřelili,“ prohlásil uprchlík. 

Libyjské úřady většinou pašeráky nezastaví. Podle pobřežní stráže v Tripolisu nelze takové množství lodí zvládnout. Zasahuje proto jen v případě, že se loď potýká s problémy. V Libyi je navíc chaos, funguje zde několik vlád a rozsáhlá území ovládají islamisté. Místní milice přitom s překupníky často spolupracují.

Uprchlíci
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Carmelo Imbesi

Pašeráci? Lidé, kteří nikdy nespí, čtou noviny a zákony 

O pašerácích nelze uvažovat jako o kapitánech nebo rybářích, varuje Muscemi. „Jsou to podnikatelé,“ říká. „Jsou chytří. Vnímejte pašeráka jako někoho, kdo nikdy nespí a tráví 24 hodin denně vymýšlením plánů, jak proniknout do Evropy. Čtou noviny, studují evropské zákony, zjišťují, co dělá Frontex. Pravděpodobně si přečtou i tento článek,“ konstatoval Muscemi. 

Zoufalství přistěhovalců spolu s pašeráckou touhou o zisk podle něj vytváří neřešitelný problém. „Jeden z pašeráků, s nímž jsme se sešli v italské věznici, nám řekl: 'Nikdy nás nezastavíte. Uprchlíky nemůžete zastavit. Pokud vlády uzavřou cesty, ještě zbohatneme, protože cesta bude ještě delší a nebezpečnější.'“ 

  • V loňském roce překročilo Středozemní moře zhruba 219 tisíc uprchlíků a dalších Migrantů. Zahynulo nejméně 3500 lidí. V roce 2013 byl celkový počet těch, kdo se přes Středozemí dostali do Evropy, mnohem nižší - asi 60 tisíc. 

Ani ti, co zrádnou plavbu přes Středozemní moře přežijí, nemají šťastnou budoucnost zaručenou. Řada z nich má za sebou dlouhé putování Afrikou. Uprchlíci jsou vyčerpaní, mnohdy traumatizovaní a některé trápí různé nemoci, píše list Financial Times. „Naučili jsme se, že první otázka, kterou je třeba jim položit ihned poté, co dorazí, je, jestli se sem dostali všichni,“ řekl Giovanni Abbate, ochránce lidských práv, který na Sicílii pracuje pro Mezinárodní organizaci pro migraci. 

Uprchlíci
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Calogero Montanalampo

V Evropě ale čekají na migranty další nástrahy. Humanitární pracovníci uvádějí, že zvláště ženám hrozí, že se dostanou do rukou pasáků, především v Itálii.  

Minulý týden trvalo téměř dvě hodiny, než se všech 600 uprchlíků přesunulo z lodí pobřežní stráže na italskou půdu. Poté, co prošli provizorním zdravotním stanem Červeného kříže, museli se posadit ve spořádaných řadách na asfalt. Odtud je postupně odváděli do velkého stanu, kde proběhla policejní identifikace.

Část migrantů si ihned nechala sejmout otisky prstů a požádala o azyl v Itálii s nadějí, že právě tady na ně čeká lepší život, kvůli kterému tolik riskovali. Další si otisky sejmout nenechali - doufají, že budou moci pokračovat dál na sever a požádat o azyl v jiné evropské zemi.  

Jak mohou migranti získat azyl v EU? 
   
Musí úřady přesvědčit, že prchají před perzekucí a že jim hrozí újma, ba dokonce smrt, pokud by byli posláni zpět do země, odkud pocházejí. Podle pravidel EU má žadatel o azyl právo na jídlo, první pomoc a přístřeší v uprchlickém středisku. Případ každého žadatele by měl být posouzen individuálně; to zahrnuje mimo jiné i sejmutí otisků prstů a pohovor se školeným zaměstnancem.    

Kolik lidí žádá o azyl?   

Počet žádostí o azyl v EU stoupl v roce 2014 na 626 065 ze 435 190 v roce 2013. Počet z loňského roku je nejvyšší od roku 1992, kdy migrace dosáhla svého vrcholu, byť byl tehdy počet členských zemí EU nižší. Největší skupinu žadatelů o azyl v roce 2014 tvořili Syřané - 20 procent celkového počtu. To je podstatně víc než druhá největší skupina - Afghánci (sedm procent). Na třetím místě byli obyvatelé Kosova těsně před Eritrejci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
před 22 mminutami

Náš jaderný program útoky zničit nemohou, tvrdí íránský ministr zahraničí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl pro americkou televizi PBS, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu. Zdůraznil také, že útoky program zničit nemohou. Zmínil rovněž, že Teherán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné.
před 1 hhodinou

Austrálie pošle do Perského zálivu průzkumné letadlo a emirátům dodá rakety

Austrálie vyšle do oblasti Perského zálivu vojenský průzkumný letoun a do Spojených arabských emirátů dodá rakety. V úterý to dle agentury Reuters oznámil australský premiér Anthony Albanese s tím, že cílem podpory je pomoci tamním zemím bránit se před nevyprovokovanými íránskými útoky. Írán čelí americkým a izraelským úderům, na které reaguje odvetnými útoky i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich umístěné americké základny použité k útokům.
před 5 hhodinami

Íránské gardy slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu Hormuzem

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům, podniká vlastní protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
02:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu operace odhadované na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 12 hhodinami
Načítání...