Kaczyński varuje: Dojde-li na lámání chleba, zažalujeme Evropskou komisi

Polsko by mohlo u nejvyšší soudní instance Evropské unie napadnout proceduru, kterou proti Varšavě vede Evropská komise kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Uvedl to bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński, předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). Spor zapříčinila především kontroverzní novela zákona o ústavním soudu, která instituci podle kritiků paralyzuje.

„Procedura, která se nyní používá proti nám, není zakotvena ve smlouvě o EU a může být kdykoliv napadena u Evropského soudního dvora,“ prohlásil Kaczyński. „Jestli dojde na lámání chleba, tak to uděláme,“ varoval v rozhovoru, který otiskl konzervativní časopis Do Rzeczy.

Kaczyński současně vyjádřil ochotu uzavřít spor kompromisem. Když budou přijaty podmínky Práva a spravedlnosti, na oplátku strana učiní ústupky a vstřícná gesta vůči ústavnímu soudu. Kaczyński je coby šéf partaje považován za faktického vládce země, i když formálně žádné státní funkce nezastává.

Stejně hovořila minulý týden po setkání s prvním místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem polská premiérka Beata Szydlová. „Vláda navrhla takové řešení, které by mohl přijmout parlament a které by splnilo všechny podmínky, aby byl spor kolem ústavního soudu vyřešen a také aby ústavní soud fungoval transparentněji,“ uvedla po jednání bez dalších podrobností.

Jaroslaw Kaczyński
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Kaczyńského boj za svrchovanost

Kaczyńského strana PiS po výrazném vítězství v parlamentních volbách učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim především novela zákona o ústavním soudu, která podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi. To vedlo Brusel k zahájení procedury, jež by mohla skončit i přijetím sankcí proti Polsku.

„Musíme bránit polskou svrchovanost a právo polské společnosti vybrat si vládu, která chce v Polsku velice mnoho změnit. Protože to je nyní zpochybňováno,“ prohlásil Kaczyński na adresu Evropské komise.

„Svého času pozvali Maďary do Bruselu, aby jim tam ukázali návrh zákona o ombudsmanovi a rovnou řekli i jméno kandidáta, kterého chce Brusel vidět ve funkci. Takový je vztah Bruselu ke státům z naší oblasti. Nyní se vede boj o naši svrchovanost, kterou unijní centra nerespektují. Nerespektují Polsko, ani Poláky,“ tvrdil Kaczyński.

Za Kaczyńského nejbližšího evropského spojence je pokládán maďarský premiér Viktor Orbán. Při schůzce s Kaczyńským se zapřisáhl, že nepřipustí, aby procedura proti Varšavě vyústila v sankce, kterými by mohlo být Polsko zbaveno i hlasovacích práv. K přijetí takového postihu by ale byla nutná jednomyslnost ostatních členských zemí osmadvacítky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.