Pokud polské úřady do pondělí 23. května nedospějí k „významnému pokroku“ při řešení krize kolem ústavního soudu, Evropská komise podnikne další krok v proceduře proti Varšavě. Ta by mohla v krajním případě skončit přijetím sankcí nebo i ztrátou polského hlasu při rozhodování v EU. Brusel dříve uvedl, že věří ve vyřešení dialogem. Varšava prý na vyřešení krize potřebuje více času.
Polsko dostalo do pondělí ultimátum. Musí pokročit v řešení ústavní krize
Náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański uvedl, že Varšava nepovažuje prohlášení komise za ultimátum. Je podle něj nereálné očekávat, že by v pondělí nastal průlom. Zároveň podle agentury Reuters popřel, že by mezi polskou vládou a Evropskou komisí byly zásadní spory ohledně dodržování zásad právního státu v Polsku.
Polsko nás všechny zneklidnilo tím, že vlastně paralyzovalo svůj Ústavní soud, který je hlavním hlídačem ústavnosti a právního státu, takže to nemohlo zůstat úplně mimo pozornost. Dialog s polskou vládou bude pokračovat ještě tento týden.
Ústavní krize v zemi trvá od zavedení změn v ústavním soudu konzervativní vládou Práva a spravedlnosti (PiS). Ta po výrazném vítězství v parlamentních volbách loni v říjnu provedla několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim i novela zákona o ústavním soudu, která podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi.
Spornou novelu v březnu polský ústavní soud zavrhl jako neústavní. Předsedkyně polské vlády Beata Szydlová ale odmítla toto rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku. Situace tak zůstává prakticky na mrtvém bodě.
Polský ústavní soud
Postup vládnoucí strany proti soudu kritizovala jako ohrožení demokracie jak Benátská komise evropských znalců ústavního soudu, jejíž názor si polská vláda původně vyžádala, tak Evropský parlament. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ještě v dubnu vyjádřil naději, že tamní krizi kolem ústavního soudu zřejmě půjde vyřešit dialogem.
Pokud nenastane k 23. květnu významný pokrok, vydá komise takzvaný názor, jehož text nezveřejnila. Varšava má pak dva týdny na odpověď a poté by měla začít s Bruselem spolupracovat na řešení sporných bodů. Pokud se tak nestane „v rozumné době“, může komise v dalším kroku stanovit pevné datum pro vyřešení problému.
Zpravodaj ČT Josef Pazderka: Polsko vidí proceduru jako zbytečnou (zdroj: ČT24)
- Podle novely má místo pětičlenného soudního senátu většinu sporů rozhodovat nejméně třináct členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale většinou dvoutřetinovou. Jinak věc zůstane nerozhodnutá. Podle opozice to ochromuje chod instituce.
- Senát ústavního soudu už začátkem prosince uznal za neústavní novelu, která zrušila říjnovou volbu pětice soudců. Tu provedl minulý parlament v režii Občanské platformy. Konzervativci pak do instituce dosadili pět „svých“ soudců.
Přehledně: Změny prosazené konzervativci
- Nová vláda (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil také šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu schválila i novelu zákona, která slučuje funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.