Evropská komise prošetří stav demokracie v Polsku. Zarazila ji rošáda na ústavním soudu

Evropská komise (EK) prověří, zda Polsko neporušuje základní hodnoty EU. Důvodem jsou hlavně změny okolo tamního ústavního soudu. Proces může v krajním případě skončit omezením hlasovacích práv Polska v Unii. Konzervativní vláda v Polsku čelí kritice i kvůli novému mediálnímu zákonu. Premiérka Beata Szydlová ale odmítá, že by její kabinet porušoval demokratické normy.

Krok Bruselu přichází poté, co polský prezident Andrzej Duda posvětil kontroverzní zákony umožňující konzervativní vládě strany Právo a spravedlnost (PiS) jmenovat vedení veřejnoprávních médií a vybírat soudce polského ústavního soudu.

Komise nejprve zhodnotí situaci. Pak bude možné proceduru uzavřít, nebo naopak posunout do další etapy, kdy komise zemi doporučí, jak postupovat. „Jsem přesvědčen, že dialog bude možné vést, a těším se na něj,“ prohlásil místopředseda EK Frans Timmermans.

Podle něj je celá procedura kooperativní - vše se odehrává ve spolupráci komise a polské vlády. Situací se na žádost Varšavy zabývají také právníci štrasburské Rady Evropy.

Naším cílem je věc vyřešit. Ne obviňovat či polemizovat, ale racionálním způsobem vyřešit.
Frans Timmermans
místopředseda Evropské komise
obrázek
Zdroj: ČT24

Šéf komise Jean-Claude Juncker ještě krátce před jednáním komise ujišťoval polskou premiérku, že jde o rutinní proceduru. „Řekl, že v žádném případě nejde o válku mezi Polskem a EU,“ sdělil polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski.

Orbán sankce vůči Polsku odmítá

V závěru nyní spuštěné procedury by musely členské země EU jednomyslně rozhodnout, že Varšava soustavně a dlouhodobě porušuje základní evropské hodnoty. Maďarsko přitom už dalo najevo, že pro takový postoj hlasovat nebude.

K omezení hlasovacích práv Polska by ale stačilo rozhodnutí kvalifikované většiny států EU. Vyvolat mimořádnou proceduru pro porušení základních unijních hodnot je v Unii možné od roku 2014.

Jean Claude-Juncker
Zdroj: Wiktor Dabkowski/ČTK/DPA

Szydlová ve středu před poslanci důrazně popřela, že by její vláda porušila demokratické normy. Vláda podle ní pouze uvádí v praxi program, s nímž zvítězila v říjnových volbách.

Standardní procedura, reaguje Varšava

Mluvčí polské vlády Rafal Bochenek označil rozhodnutí EK za „standardní proceduru“. „Je to jen průzkumná akce vzešlá ze spekulací, které se objevily v západní Evropě. Komise prostě jen chce získat více informací o tom, co se děje v Polsku,“ řekl Bochenek podle agentury Reuters.

„Prezidentův mluvčí prohlásil, že ho rozhodnutí komise mrzí, protože podle něj je výrazně vidět, že Evropská komise nemá plné informace, co se v Polsku konkrétně děje, a že je v tomto směru rád, že došlo k pozvání evropských politiků do Polska, aby si mohli z první ruky a na vlastní oči udělat obrázek o tom, co se tady reálně děje,“ řekl zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Polská vláda se debaty nebojí a naopak chce Bruselu dodat víc informací, aby si mohl udělat skutečně reálný a vyvážený pohled na dění v Polsku.
Josef Pazderka
zpravodaj ČT
  • Oznámení EK o sledování situace v Polsku uvítala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Evropská ředitelka AI Iverna McGowanová připomněla, že organizace už v minulosti EK opakovaně vyzývala k reakcím na vážná podezření z porušování lidských práv, zejména v případě Maďarska. Odhodlání komise k využití mechanismu sledování stavu právního státu „je pozitivním krokem k serióznějšímu přístupu EU“ ve snaze přimět své členské státy ke skládání účtů v oblasti lidských práv.

Podle polské opozice se konzervativci snaží ovládnout veřejnoprávní média. „Tento boj musíme vnímat také z toho pohledu, že opozice se snaží vytvořit konflikt se Stranou Právo a spravedlnost, protože nemá jak jinak zasáhnout do toho dění,“ konstatoval polonista Lukáš Skraba.

Že v polských médiích působí lidé napojení na politiky, není podle polonisty žádná novinka. „Pokud jde o nedávnou novelu, kdy se měnilo vedení polské televize, to je vesměs evergreen. Všechny předchozí vlády se snažily zasáhnout do veřejných médií. Ve vedení byli lidé bezprostředně navázaní na strany,“ upozornil Skraba.

Revoluci podle něj představuje až velký mediální zákon, který se nyní projednává. Ten udělá z veřejných médií spíše média národní. Změnit se má i způsob jejich financování.

Polská společnost je dlouhodobě polarizovaná. „Právo a spravedlnost se snaží reformovat postkomunistický režim. Druhá část společnosti se v postkomunistickém režimu uchytila, má dobré pozice a nechce o ně přijít. Tyto dva tábory spolu bojují. Pak záleží na tom, jak se k tomu postaví umírněnější voliči,“ konstatoval Skraba.

Přehledně: Změny prosazené konzervativci

  • Nová vláda okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
  • Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 5 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 6 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 7 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 7 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...